Ve věku 95 let zemřel bývalý astronaut NASA Frank Borman, velitel misí Gemini a Apollo

Ve věku 95 let zemřel Frank Borman, jeden z astronautů programu Gemini a hrdina mise Apollo 8, který jako první člověk v historii obletěl Měsíc.

11.11.2023 - Martin Reichman



Kariéra Franka Bormana odstartovala, podobně jako u mnoha dalších jeho kolegů, v americkém letectvu. Po úspěšném absolvování vojenské akademie létal jako zkušební pilot se stíhačkou F-104, kde projevil velkou dávku odvahy a leteckého umu – při jednom z letů jeho stroj ztratil výkon a Frank se místo katapultování rozhodl situaci zvládnout a dokázal se strojem bezpečně přistál.

Ve své knize pamětí na tuto historku vzpomíná s ironií sobě vlastní: „Dostal jsem za tento svůj čin ocenění. Stejné ocenění dostal i další pilot, který se v prakticky totožné situaci katapultoval. Následné vyšetřování ukázalo, že kdyby se zachoval stejně jako já, pravděpodobně by se při pokusu o znovunastartování motoru rozletěl na milion kousků.“

Dvě cesty do vesmíru

V roce 1962 se Frank Borman stal součástí skupiny amerických astronautů, připravujících se na let do vesmíru. Po výcviku byl jmenován velitelem záložní posádky Gemini 4 a o půl roku později i členem hlavní posádky Gemini 7. V rámci čtvrtého pilotovaného kosmického let amerického programu Gemini, strávil ve vesmíru společně se svým kolegou Jimem Lovellem téměř 14 dnů. 

Východ Země. (foto: NASA, William Anders, PDM 1.0)

S parťákem Lovellem se do vesmíru podíval i během své druhé mise o tři roky později. V tomto případě se již nejednalo o let programu Gemini, ale o veleúspěšný projekt Apollo. Coby velitel Apolla 8 obletěl v roce 1968 jako první člověk v historii Měsíc. Během této přelomové mise, při níž desetkrát oblétli Měsíc, pořídil Bormanův kolega William Anders ikonický snímek „vycházející Země“. Šlo také o premiérový pilotovaný let nosné rakety Saturn V, která později dopravila lidskou posádku na povrch Měsíce.

Nabídku projít se po Měsíci ostatně dostal i Frank Borman. Už před legendární misí Apollo 8 věděl šéfastronaut Donald Slayton, že se její velitel vydává na svůj poslední vesmírný let. Účast v programech Gemini a Apollo jej unavila a chtěl vydechnout. Let „osmičky“ navíc představoval mimořádně náročnou záležitost. Přesto se Slayton Bormana po návratu ještě jednou zeptal: „Nechtěl bys, i s celou posádkou, tentokrát na Měsíci přistát?“

Slayton vycházel z faktu, že trojice ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders uskutečnila „devětadevadesát procent cesty“, a že tedy bude nejlépe čelit případným komplikacím. Borman však trval na svém – do vesmíru už se vrátit nehodlal. Mimo jiné prohlásil, že po náročném letu Apolla 8 by nezvládl odpovídající přípravu na další těžkou misi během půl roku. Padla tak možnost, že by se posádka Apolla 8 „recyklovala“ pro následující let – a že by se Borman jako první prošel po Měsíci.

Spořivý šéf letecké společnosti

Po misi Apollo 8 nastoupil Frank Borman do administrativy NASA jako zástupce ředitele pro provoz letových posádek. V roce 1970 odešel kvůli rodinným problémům do důchodu. Stal se viceprezidentem společnosti Eastern a v roce 1976 byl jmenován jejím generálním ředitelem.

Zadluženou společnost převzal na pokraji bankrotu. Během několika let dokázal firmu, která v minulosti patřila k výkladním skříním amerického leteckého průmyslu, vrátit do černých čísel a stabilizovat ji. „Plukovník“, jak mu zaměstnanci Easternu říkali kvůli jeho hodnosti v letectvu, zakázal na akcích pro vedoucí pracovníky společnosti popíjení alkoholu a zrušil i některé výhody pro vyšší manažery. Sám do práce jezdil otlučeným kabrioletem Chevrolet z roku 1969 a dával tak příklad šetrnosti.

 

Jeho úspěch ale neměl dlouhého trvání. Když americká vláda začala v roce 1978 deregulovat národní letecké společnosti, Eastern nebyla na nové podmínky připravená. Společnost vybudovala svůj obchodní model v éře státem stanovených tarifů a trhů a s poklesem cen letenek a snížením příjmů měla problémy se snižováním nákladů. Sám Borman se dostal do vleklých a nepříliš přátelských jednání o platech zaměstnanců. Z funkce generálního ředitele odstoupil v roce 1986 poté, co firmu, v té době třetího největšího dopravce v zemi – koupila nízkonákladová společnost Texas Air za 676 milionů dolarů.

„Frank Borman byl pozoruhodně úspěšný stíhací pilot na úsvitu éry proudových letadel, pozoruhodně úspěšný astronaut a poté uznávaný ředitel letecké společnosti. Byl ale často ve špatnou chvíli na špatném místě,“ shrnuje svůj pohled na kariéru Franka Bormana známý letecký konzultant Richard Aboulafia

V úterý 7. listopadu se kariéra i pozoruhodný životní příběh Franka Bormana uzavřel definitivně. Bývalý pilot, astronaut a ředitel letecké společnosti zemřel ve věku 95 let v pečovatelském domově v Billings v americké Montaně. Příčinou jeho smrti byla podle mluvčího rodiny mrtvice.


Další články v sekci