Věda je krásná: Světy pod mikroskopem
Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_02_214.jpg?itok=5seqxwKo)
Čtyři opičky
Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_01_553.jpg?itok=9RiC1kHY)
Souhvězdí Notokotyla
Notocotylus attenuatus je běžná motolice ze střeva kachen, mezihostitelem je vodní plž plovatka bahenní (Limnaea stagnalis). Každý jednotlivý svítící bod na snímku z konfokálního mikroskopu představuje fluorescenčně označené buněčné jádro. Nejvyšší koncentrace jader je přitom v keříčkovitých varlatech v zadní části červa, ve žloutkových trsech umístěných po stranách těla, a v předních kličkách pohlavní soustavy, která je vyplněna spermiemi.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_03_591.jpg?itok=Da0nOkH1)
Sinice vodního květu Microcystis
Microcystis představuje typického zástupce vodního květu sinic. Jedná se o koloniální organismus, složený z tisíce malých buněk. Na obrázku je kolonie obarvená fluorescenční barvičkou DAPI, která se váže na DNA. Každá modrá tečka tedy představuje jednu buňku sinice.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_383.jpg?itok=cVBC7-cH)
Mikroskopická houba Geosmithia rufescens
Geosmithia rufescens žije v chodbičkách ambrosiových brouků v Kostarice. Reprezentuje evoluční přechod mezi komenzálem s malými sporami a ambrosiovou houbou s velkými polyploidními sporami (vpravo nahoře), které slouží jako zdroj obživy pro ambrosiové brouky.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_515.jpg?itok=D8A0qPa6)
Semeno orchideje
Semena orchidejí jsou velice drobná a obsahují pouze malé živé embryo (zelené) obklopené osemením z mrtvých buněk (červené). V přírodě tato semena nejsou schopna vyrůst sama v dospělou rostlinu a chybějící zásobní látky si doplňují mykorhizou – de facto parazitismem na houbách.
Mikroskop Olympus Provis AX70. Barveno FDA a propidium jodidem spolu s chlornanem indukovanou autofluorescencí. Excitace modrým světlem.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_551.jpg?itok=TEaoQTC5)
Argulus foliaceus
Argulové (česky kapřivci) patří mezi parazitické korýše (Crustacea, Branchiura), které nacházíme na povrchu těla ryb i v českých vodách. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno cizopasnému způsobu života. K pevnému uchycení na hostiteli slouží pár mohutných přísavek, množství trnů pokrývající končetiny i spodní stranu karapaxu a částečně i dlouhý stylet před ústním ústrojím. Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje přední část kapřivce z ventrálního pohledu.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_689.jpg?itok=rdHV_Z0f)
Miniaturní kvítky
Některé řasy ze skupiny krásivek připomínají droboučké květy či hvězdičky, modelovým příkladem může být na fotografii vyobrazená skupina buněk druhu Micrasterias crux-melitensis. Podobnost řady zástupců tohoto rodu s malými hvězdami připomíná koneckonců i jeho latinský název.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/1/5/0/0/3/0/0/26_786.jpg?itok=MtqxYIwg)
Řez jazykem myši
Příčný řez jazykem myši byl v rámci praktik na Přírodovědecké fakultě fluorescenčně obarven modrým DAPI, které se váže na DNA v jádrech buněk, zeleným phalloidinem, který zvýrazňuje aktinové struktury jako svaly a kortikální aktin v povrchových buňkách jazyka, a konečně červeně značenou protilátkou byl detekován protein AHNAK, který patří mezi největší známé proteiny. Obraz je složen z dvanácti polí nasnímaných konfokálním mikroskopem.