Věda je krásná: Světy pod mikroskopem

26.06.2019 - Věda je krásná

Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz

<h3>Čtyři opičky</h3><p>Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu <em>(Phragmites communis)</em>. Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.</p>

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

<h3>Souhvězdí Notokotyla</h3><p>Notocotylus attenuatus je běžná motolice ze střeva kachen, mezihostitelem je vodní plž plovatka bahenní <em>(Limnaea stagnalis)</em>. Každý jednotlivý svítící bod na snímku z konfokálního mikroskopu představuje fluorescenčně označené buněčné jádro. Nejvyšší koncentrace jader je přitom v keříčkovitých varlatech v zadní části červa, ve žloutkových trsech umístěných po stranách těla, a v předních kličkách pohlavní soustavy, která je vyplněna spermiemi.</p>

Souhvězdí Notokotyla

Notocotylus attenuatus je běžná motolice ze střeva kachen, mezihostitelem je vodní plž plovatka bahenní (Limnaea stagnalis). Každý jednotlivý svítící bod na snímku z konfokálního mikroskopu představuje fluorescenčně označené buněčné jádro. Nejvyšší koncentrace jader je přitom v keříčkovitých varlatech v zadní části červa, ve žloutkových trsech umístěných po stranách těla, a v předních kličkách pohlavní soustavy, která je vyplněna spermiemi.

<h3>Sinice vodního květu Microcystis</h3><p>Microcystis představuje typického zástupce vodního květu sinic. Jedná se o koloniální organismus, složený z tisíce malých buněk. Na obrázku je kolonie obarvená fluorescenční barvičkou DAPI, která se váže na DNA. Každá modrá tečka tedy představuje jednu buňku sinice.</p>

Sinice vodního květu Microcystis

Microcystis představuje typického zástupce vodního květu sinic. Jedná se o koloniální organismus, složený z tisíce malých buněk. Na obrázku je kolonie obarvená fluorescenční barvičkou DAPI, která se váže na DNA. Každá modrá tečka tedy představuje jednu buňku sinice.

<h3>Mikroskopická houba <em>Geosmithia rufescens</em></h3><p>Geosmithia rufescens žije v chodbičkách ambrosiových brouků v Kostarice. Reprezentuje evoluční přechod mezi komenzálem s malými sporami a ambrosiovou houbou s velkými polyploidními sporami (vpravo nahoře), které slouží jako zdroj obživy pro ambrosiové brouky.</p>

Mikroskopická houba Geosmithia rufescens

Geosmithia rufescens žije v chodbičkách ambrosiových brouků v Kostarice. Reprezentuje evoluční přechod mezi komenzálem s malými sporami a ambrosiovou houbou s velkými polyploidními sporami (vpravo nahoře), které slouží jako zdroj obživy pro ambrosiové brouky.

<h3>Semeno orchideje</h3><p>Semena orchidejí jsou velice drobná a obsahují pouze malé živé embryo (zelené) obklopené osemením z mrtvých buněk (červené). V přírodě tato semena nejsou schopna vyrůst sama v dospělou rostlinu a chybějící zásobní látky si doplňují mykorhizou – de facto parazitismem na houbách.</p><p>Mikroskop Olympus Provis AX70. Barveno FDA a propidium jodidem spolu s chlornanem indukovanou autofluorescencí. Excitace modrým světlem.</p>

Semeno orchideje

Semena orchidejí jsou velice drobná a obsahují pouze malé živé embryo (zelené) obklopené osemením z mrtvých buněk (červené). V přírodě tato semena nejsou schopna vyrůst sama v dospělou rostlinu a chybějící zásobní látky si doplňují mykorhizou – de facto parazitismem na houbách.

Mikroskop Olympus Provis AX70. Barveno FDA a propidium jodidem spolu s chlornanem indukovanou autofluorescencí. Excitace modrým světlem.

<h3><em>Argulus foliaceus</em></h3><p>Argulové (česky kapřivci) patří mezi parazitické korýše <em>(Crustacea, Branchiura)</em>, které nacházíme na povrchu těla ryb i v českých vodách. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno cizopasnému způsobu života. K pevnému uchycení na hostiteli slouží pár mohutných přísavek, množství trnů pokrývající končetiny i spodní stranu karapaxu a částečně i dlouhý stylet před ústním ústrojím. Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje přední část kapřivce z ventrálního pohledu.</p>

Argulus foliaceus

Argulové (česky kapřivci) patří mezi parazitické korýše (Crustacea, Branchiura), které nacházíme na povrchu těla ryb i v českých vodách. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno cizopasnému způsobu života. K pevnému uchycení na hostiteli slouží pár mohutných přísavek, množství trnů pokrývající končetiny i spodní stranu karapaxu a částečně i dlouhý stylet před ústním ústrojím. Fotografie ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje přední část kapřivce z ventrálního pohledu.

<h3>Miniaturní kvítky</h3><p>Některé řasy ze skupiny krásivek připomínají droboučké květy či hvězdičky, modelovým příkladem může být na fotografii vyobrazená skupina buněk druhu <em>Micrasterias crux-melitensis</em>. Podobnost řady zástupců tohoto rodu s malými hvězdami připomíná koneckonců i jeho latinský název.</p>

Miniaturní kvítky

Některé řasy ze skupiny krásivek připomínají droboučké květy či hvězdičky, modelovým příkladem může být na fotografii vyobrazená skupina buněk druhu Micrasterias crux-melitensis. Podobnost řady zástupců tohoto rodu s malými hvězdami připomíná koneckonců i jeho latinský název.

<h3>Řez jazykem myši</h3><p>Příčný řez jazykem myši byl v rámci praktik na Přírodovědecké fakultě fluorescenčně obarven modrým DAPI, které se váže na DNA v jádrech buněk, zeleným phalloidinem, který zvýrazňuje aktinové struktury jako svaly a kortikální aktin v povrchových buňkách jazyka, a konečně červeně značenou protilátkou byl detekován protein AHNAK, který patří mezi největší známé proteiny. Obraz je složen z dvanácti polí nasnímaných konfokálním mikroskopem.</p>

Řez jazykem myši

Příčný řez jazykem myši byl v rámci praktik na Přírodovědecké fakultě fluorescenčně obarven modrým DAPI, které se váže na DNA v jádrech buněk, zeleným phalloidinem, který zvýrazňuje aktinové struktury jako svaly a kortikální aktin v povrchových buňkách jazyka, a konečně červeně značenou protilátkou byl detekován protein AHNAK, který patří mezi největší známé proteiny. Obraz je složen z dvanácti polí nasnímaných konfokálním mikroskopem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda, vedajekrasna.cz

  • Zdroj fotografií: Věda je krásná



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907