Nedávný výzkum odhalil, že žraloci na Bahamách mají ve svých tělech kokain, kofein a léky proti bolesti

Bahamy si většina z nás představuje jako nedotčený tropický ráj s průzračnou vodou a bohatým mořským životem. Nová vědecká studie, publikovaná v odborném časopisu Environmental Pollution, ale ukazuje, že realita je mnohem znepokojivější. Žraloci v těchto vodách totiž vykazují přítomnost látek, které bychom očekávali spíš v lidském těle než v oceánu: kokain, kofein a běžné léky proti bolesti. Zjištění ukazuje, že lidský vliv proniká i do míst, která jsme dosud považovali za téměř nedotčená. 

Nadopovaní žraloci

Mezinárodní tým vědců analyzoval krev 85 žraloků odchycených v okolí ostrova Eleuthera a výsledky byly překvapivé: u 28 jedinců byly nalezeny stopy různých drog a léčiv.

Nejčastější látkou byl kofein – běžná součást kávy či energetických nápojů. U dvou žraloků se navíc objevil kokain. Kromě toho vědci identifikovali i léky proti bolesti, konkrétně acetaminofen (paracetamol) a diclofenac, léčivo používané hlavně k tlumení bolesti, zánětu a zmírnění otoků.

Cesta drog a léků

Hlavním viníkem je lidská činnost. Žraloci se k těmto látkám dostávají nepřímo – například okusováním předmětů ve vodě nebo skrze kontaminované prostředí. Studie poukazuje především na odpadní vody z míst se zvýšeným turistickým ruchem a z lodní dopravy. Výletní lodě, které fungují jako plovoucí města, bohužel často vypouštějí nedostatečně čištěné odpadní vody přímo do moře.

Dalším zdrojem je urbanizace pobřežních oblastí. S rostoucím počtem turistů roste i množství léků, drog a dalších chemických látek, které končí ve vodě. V případě kokainu se jako jedno z možných vysvětlení nabízí možnost, že žraloci mohli narazit na balíčky drog ztracené nebo vyhozené do moře a ze zvědavosti je okusovat.

Důsledky pro mořské organismy zatím nejsou zcela jasné. Vědci zaznamenali změny v metabolismu žraloků, které naznačují vyšší stres a zvýšenou energetickou náročnost – pravděpodobně kvůli snaze organismu zbavit se toxických látek. To může mít širší dopady na celý ekosystém. Žraloci jsou vrcholoví predátoři, a jakékoli změny v jejich chování či zdraví mohou narušit rovnováhu mořského prostředí.

Navíc nejde jen o problém zvířat. Tyto látky se mohou dostávat do potravního řetězce a potenciálně ovlivnit i lidské zdraví – například prostřednictvím konzumace mořských plodů nebo kontaktu s kontaminovanou vodou.

Oceán jako zrcadlo naší civilizace

Studie Nataschy Wosnickové z brazilské Federální univerzity v Paraná je první, která zaznamenala kofein u žraloků a zároveň první důkaz kokainu v tělech žraloků na Bahamách. Navazuje ale na dřívější výzkumy, které už podobné látky odhalily například u žraloků u pobřeží Brazílie.

Zásadní poselství je jasné: i místa, která považujeme za čistá a nedotčená, jsou ve skutečnosti ovlivněna lidskou činností. Oceán už není nekonečný prostor, který vše „rozředí a pohltí“. Vědci proto volají po lepším nakládání s odpadními vodami, zejména v turisticky exponovaných oblastech, a po důkladnějším výzkumu dopadů těchto látek na mořské ekosystémy.