Chudoba leze na mozek: Dlouhodobé finanční obtíže nebo trvale nízké příjmy souvisejí s rychlejším duševním stárnutím
Desítky let trvající výzkum tisíců Britů ukázal, že vleklé finanční potíže v mladším věku mohou urychlovat pokles kognitivních schopností a zhoršovat stav mozku ve stáří.
Nedostatek peněz v produktivním věku může zanechat dlouhodobé stopy na zdraví člověka. Nová studie vědců z University College London (UCL) naznačuje, že vleklé finanční potíže urychlují věkem podmíněný pokles kognitivních schopností. Výsledky byly v těchto dnech publikovány v odborném časopise Innovation in Aging.
Jacques Wels a jeho kolegové analyzovali data od 2 759 lidí ve Spojeném království, kteří se po celý život účastnili dotazníkových šetření v rámci dlouhodobého projektu MRC National Survey of Health and Development, který započal v roce 1946. Výzkum ukázal, že lidé, kteří v mladším věku dlouhodobě čelili finančním obtížím nebo měli trvale nízké příjmy, dosahovali ve věku 53 let horších výsledků v testech kognitivních funkcí.
Mozek trpí finančním stresem
U části účastníků, kteří podstoupili vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, se navíc ukázalo, že lidé s dlouhodobě nízkými příjmy měli ve vyšším věku (69 až 71 let) horší stav mozku, včetně výraznějšího úbytku mozkové tkáně. Tyto souvislosti přetrvávaly i po zohlednění faktorů, které by mohly výsledky zkreslit, například úrovně kognitivních schopností v dětství, dosaženého vzdělání nebo sociálního znevýhodnění v raném věku.
„Většina studií zaměřených na stárnutí mozku hodnotí finanční obtíže pouze v jednom časovém okamžiku,“ vysvětluje Wels. „Díky několika desetiletím sledování jsme mohli ukázat, že nejhorší dopady na kognitivní zdraví souvisejí s dlouhodobým trváním finančních problémů, nikoli s občasnými obdobími nepřízně osudu.“
Jak by mohly finanční potíže ovlivňovat stárnutí mozku? Badatelé uvádějí několik možných mechanismů. Jedním z nich je chronický stres, který podporuje zánětlivé procesy v organismu. Právě dlouhodobý zánět je známým faktorem urychlujícím stárnutí mozkové tkáně.
Dalším možným vysvětlením je kognitivní zátěž. Neustálé obavy o peníze zaměstnávají část mentální kapacity člověka, takže mu zbývá méně „výpočetního výkonu“ pro jiné duševní činnosti.