Vousák obojkový: Společenský klaun s bradkou

09.01.2023 - Tomáš Grim

Na větvi nade mnou sedí dvojice opeřenců poutavých svým zbarvením, chováním i hlasem: Černo-žluto-hnědí boubelatí ptáčci předvádějí pestrou paletu mrskání ocasem, kmitání křídly a poskakování. Co je to za malé opeřené šašky?

<p>Na vousáka obojkového v akci je pěkné pokoukání – tohoto jedince rozzuřila přítomnost vetřelce spíše virtuálního – playbacku… <em> (foto: Tomáš Grim - se souhlasem k publikování)</em></p>

Na vousáka obojkového v akci je pěkné pokoukání – tohoto jedince rozzuřila přítomnost vetřelce spíše virtuálního – playbacku…  (foto: Tomáš Grim - se souhlasem k publikování)


Reklama

Nacházíme se na jižním okraji delty řeky Okavango, v severní Botswaně. Podané informace o tom, jak se nápadný pták projevuje a kde tak činí, jistě nejsou vyčerpávající; zkušenému ptáčkaři či fotografovi afrického opeřenstva přesto poskytují solidní vodítko. Celkem evidentně jde o nějakého zástupce čeledi afrických vousáků, v tomto případě o vousáka obojkového (Lybius torquatus).

Předklon a záklon

Frenetická aktivita vousáků opravdu stojí za pozornost: Celkový dojem při pozorování jejich ve výsledku legračního chování je „rozcvičku musíme zvládnout rychle, jinak nám ujede autobus do práce“. Zapojují při ní všechny části těla, kterými lze hýbat nezávisle na těch ostatních. Nějaký pilný pozorovatel spočítal – evidentně z video-záznamu –, že při třepotání křídly udělá vousák obojkový 33 kmitů za vteřinu.

Dokonce ani ve chvílích, kdy je jeho tělo v klidu, není pozorování tohoto vousáka nuda: Občas podivně, skoro jako krutihlav, vytáčí a natáčí hlavu. Při tom otvírá svůj disproporčně velký zobák – jakoby se něčemu divil a nemohl světu kolem sebe uvěřit.

Celou škálu svých gymnastických schopností vousáci zapojují, když jsou vzrušení. Třeba právě při obraně teritoria před skutečným (jiný vousák) či domnělým (playback) vetřelcem. Nebo během námluv… 

Velká spolupracující rodina

Typická rodina vousáků je podobně neobvyklá jako samotní ptáci. Vousáci obojkoví totiž praktikují tzv. kooperativní hnízdění: Hnízdí ve skupinách, kdy se kromě vlastního páru k hnízdění přidávají i tzv. pomocníci. Bývají to mláďata z předešlého hnízdění, která pomáhají svým rodičům, případně dalším sourozencům, kteří se nevrhli do víru vlastních rozmnožovacích hrátek, ale zůstali „doma“. A pomáhají opravdu důkladně: S inkubací vajec, krmením mláďat i obranou hnízda.

Zatímco u nás ve střední Evropě najedeme jen jediný druh ptáka, který má pomocníky na hnízdě (mlynařík dlouhoocasý, Aegithalos caudatus), v tropech je tato strategie podstatně rozšířenější (ale přesto většina tropických ptačích druhů strategii pomocníků na hnízdě nevyužívá). Většina jiných pomocníků u jiných druhů také nejsou tak důslední jako obětaví vousáci a podílejí se spíše jen na některých vymezených úkolech, např. jen dokrmují své mladší sourozence.

Bezpečný domov

Hnízdní dutina „vousáka s obojkem“ může být jen pár decimetrů nad zemí nebo na bezpečnější adrese, někdy až šest metrů vysoko. Dutinu tesá svými silnými zobáky jen rodičovský pár, bez přispění pomocníků. 

Dutina může být překvapivě velká, zvážíme-li, že vousák obojkový se svými pár dekagramy živé váhy není žádný obr – údajně bývá „nora ve dřevě“ až půlmetrová. Vstupní otvor do dutiny se často nachází na spodní straně šikmého kmene nebo větve. I když se to tak nemusí z fotografií zdát, bylo tomu tak i v případě, který jsem zde zdokumentoval. 

Perfektně sehrané duo 

Jestliže v rozvolněném lese či savaně uslyšíte zavrzat vrata, která budou poněkud netypicky umístěná nad vámi na stromě, je na místě pojmout podezření, že jde o vousáka obojkového. I tak totiž zní jeden z jeho hlasových projevů. Hlasem, který zaujme svým neúprosným diskotékovým rytmem i na dálku je nicméně jeho charakteriské „tú-pud-dl“.

Podobně rychlý sled hlásek zvládne kdekterý jiný ptačí druh, ale i tak je hlas vousáka obojkového pozoruhodný: Nejde totiž o hlas osamoceného pěvce, ale dvou jedinců. Samec a samice z páru volají tak dokonale synchronně, že prosté lidské ucho vůbec nepozná, že vysoké „tú“ vydává jeden pták, zatímco kulometné a podstatně hlubší „pud-dl“ přidává ten druhý. 

Který ze zvuků vydává samec a který samice? Nebo mají obě pohlaví v rejstříku oba zvuky? To zatím nevíme: Ošacení obou pohlaví je totožné, a proto zatím žádný ornitolog nevypátral, zda mají sameček a samička copyright na některý ze dvou velmi odlišných zvuků, případně na který z nich.

Agresivní soused-nájezdník

Na většině území svého výskytu je vousák obojkový běžným ptákem. Není pokládán za ohroženého – navzdory tomu, že na různých místech jeho areálu dochází lidskou činností k úbytku pro něj vhodných biotopů. Jak je to možné? Vousáci obojkoví si totiž troufají na své ptačí sousedy, pifku mají především na jiné v dutinách hnízdící ptáky. Hlavně na ty, včetně různých druhů vousáků, které jsou menší než vousák obojkový. Odhánějí je od dutin, které jim padly do oka, uzurpují si je pro sebe a zvětšují jejich vstupní otvory, aby vyhovovali jim – svým způsobem parazitickým nájezdníkům.

Právě tento nevybíravý přístup vousáků obojkových k jejich sousedům může přispívat k tomu, že jsou běžní a snad i méně zranitelní úbytkem prostředí než jiné dutinové druhy. Jenže karta se může někdy obrátit, jak hned uvidíme… 

Vetřelec u hnízda 

Vousáčí čeládka je svým nápadným zbarvením, snadno zapamatovatelnými hlasy a živým vystupováním – určitě nejen pro autora tohoto příspěvku – mimořádně atraktivní skupinou. U dutiny okavanžských vousáků obojkových jsem fascinovaně trávil celé hodiny, podobně jako u příbytku „břichomluveckých“ vousáků zvučnohlasých v Malajsii. Výsledkem mé vousáčí posedlosti byl i nečekaný bonus.

Už jsem nafotil vousáky ve všech úhlech, kompozicích a světlech a chystal jsem se od hnízda, které vidíte na obrázcích, odejít. V periferním vidění jsem ale najednou zahlédl menšího opeřence, který si to podezřele zamířil přímo k dutině – co se má u cizí domácnosti kdo ochomýtat? K mé velké radosti bližší pohled na návštěvníka potvrdil moji předtuchu, že to není nikdo jiný než plachá, nenápadná a proto nesnadno pozorovatelná medozvěstka menší (Indicator minor).

Tento druh je totiž jediným zástupcem čeledi medozvěstkovitých (Indicatoridae), který věnuje svou nevítanou pozornost právě vousákovi obojkovému: medozvěstky si, podobně jako „naše“ kukačka obecná, hnízdo nestaví a kladou vejce do cizích hnízd; medozvěstka menší do dutin vousáků, strakapoudů, vlh a různých druhů pěvců

TIP: Ptačí společníci velkých kopytníků: Jsou klubáci lékaři, nebo spíše upíři?

Ihned jsem změnil plány a u hnízda strávil několik dalších hodin – nafotit „rvačku“ mezi majiteli hnízda a hnízdním vetřelcem je jedna z nejvyšších fotografických výzev vůbec: Atraktivní mezidruhová interakce trvá kratince. Žádný div, že jen málokomu se i po mnoha letech v terénu podaří být jejím svědkem, natož ji zachytit fotoaparátem. Ke kýžené pranici před čočkami mých očí i teleobjektivu nakonec bohužel nedošlo – snad proto, že už byl březen a hnízdní sezona medozvěstek tou dobou v jižní Africe už dohasíná.

Vousák obojkový (Lybius torquatus)

  • Řád: Šplhavci (Piciformes) 
  • Čeleď: Afričtí vousáci (Lybiidae)
  • Velikost: 17–19 cm, 35–80 g
  • Popis: Vousák obojkový vytváří celkem sedm poddruhů a ty jsou značně proměnlivé svým zbarvením i velkostí. Velikostní rozdíly jsou obrovské: V severní části areálu váží tito vousáci pouhých 35–48 g zatímco na jihu jsou prakticky dvojnásobně velcí – 45–80 g. Všechny poddruhy mají masivní černý zobák, na něm jeden nebo dva „zoubky“ (jsou zřetelně vidět na fotografiích), a u všech najdeme nápadný černý pás, který se táhne přes hruď, po stranách krku na týl. Svrchní strana těla je hnědá, s jemnou vlnkovitou kresbou zřetelnou až při pohledu zblízka. Ostatní části opeření jsou už proměnlivější a to nejen mezi poddruhy, ale i v rámci některých poddruhů. Velká část hlavy – čelo, líce a hrdlo – jsou nejčastěji zářivě červené, ale můžou být i žluté, nebo vzácně oranžové. Břicho bývá typicky žluté, ale někdy žlutá prakticky chybí a břicho zůstává bílé, podobně jako lemy letek, které svým zbarvením kopírují zbarvení břicha. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. 
  • Prostředí: Obývá otevřené lesní porosty, včetně těch kolem vodních ploch, zemědělskou krajinu s nabídkou stromů, i zahrady. Uzavřeným lesům a pouštím, které zasahují do jeho oblasti rozšíření, se vyhýbá. Byl pozorován od nížin těsně nad mořskou hladinou do nadmořské výšky téměř 2 000 metrů.
  • Hnízdění: Hnízdní sezona trvá tři čtvrtiny roku, nejčastěji od srpna do dubna, místně i v dalších měsících. Za tak dlouhé období stihnou vousáci i čtyři snůšky, v každé z nich od jednoho do pěti vajec (průměrně tři). Inkubace zabere necelé tři týdny, péče o mláďata v hnízdě dalších až pět týdnů. Vyvedená mláďata zůstávají se skupinou ještě dalších pět měsíců. Teritoria jsou obrovská a jejich plocha se značně liší napříč areálem – na jihu až 125 ha, na severu mezi 20 a 50 ha. 
  • Potrava: Stravuje se smíšeně: Své plodožravé návyky si zpestřuje hmyzem, převážně mravenci, brouky a včelami. Potravu sbírá z vegetace, ale umí za ní i vyletovat do vzduchu jako lejsci.
  • Populace: Velikost populace není známa, ale není ohrožený.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Tomáš Grim (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Cena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouriCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907