Vybroušené podnikání: Ludwig Moser dodával sklo i na císařský dvůr

06.08.2019 - Robert Šimek

V Karlových Varech působila na přelomu 19. a 20. století celá řada významných podnikatelů. Vedle Mattoniho, Bechera či Puppa to byl také Ludwig Moser – talentovaný rytec a brusič skla, jehož výrobky získaly mnohá ocenění i hrdou přezdívku

<p>Firma Moser byla exkluzivním dodavatelem královských dvorů Anglie, Norska, Bulharska či Španělska.</p>

Firma Moser byla exkluzivním dodavatelem královských dvorů Anglie, Norska, Bulharska či Španělska.


Reklama

Rodina Moserů byla židovského vyznání a spolu s jinými se výrazně podílela na hospodářském i kulturním životě Karlových Varů. Už Ludwigův dědeček David Moser, měšťan z nedalekého Hroznětína, provozoval kolem roku 1800 v domě Zlatá váha v Karlových Varech známou židovskou rituální jídelnu. K jejím návštěvníkům patřila řada významných lázeňských hostů a pravidelně ji při svých pobytech navštěvovali také příslušníci rodiny Rothschildů. 

Ve vedení jídelny pokračoval i Ludwigův otec Lazar, jehož manželka Henriette, rozená Becherová, pocházela z rodiny obchodníka Abrahama Bechera z Chodové Plané. Lazar Moser byl také vůbec prvním Židem, který získal celoroční povolení k práci a pobytu ve městě.

Učení u Mattoniho

Ludwig Moser se narodil 18. června 1833 v Karlových Varech. Zde se mu dostalo základního vzdělání, poté absolvoval čtyři třídy reálky u piaristů ve Vídni. Roku 1847 se vrátil do Karlových Varů a pokračoval ve studiu na reálce v nedalekém Lokti. Z rodinných (nejspíše finančních) důvodů ale následujícího roku studia zanechal a vstoupil do učení v dílně uznávaného karlovarského rytce skla Andrease Mattoniho. Současně se učil a zdokonaloval v kresbě u zdejšího malíře Ernsta Antona.

Už po dvou letech však Mattoniho dílnu opustil a snažil se vylepšit existenční potíže rodiny jako rytec skla. Roku 1851 odešel do Prahy, kde získal místo u významného obchodníka se sklem Wilhelma Hoffmanna. O dva roky později se vrátil do Karlových Varů a začal jako rytec pracovat u Antona Heinricha Pfeiffera. Pravděpodobně pro nízký výdělek se ale brzy znovu vydal hledat výnosnější práci. Tentokrát zamířil do Saska a přes Zwickau a Lipsko došel až do Berlína, kde získal zaměstnání v rytecké dílně na Markgrafenstrasse. 

Rytec v butiku

Snad právě zájem o jeho práci, nově nabyté zkušenosti i přesvědčení o vlastních podnikatelských schopnostech Mosera povzbudily v rozhodnutí osamostatnit se. Roku 1855 se vrátil do rodného města a od Andrease Mattoniho si na Staré louce pronajal butik. Tyto malé krámky na nábřeží řeky Teplé sloužily ve městě k sezonnímu prodeji upomínkových předmětů. 

Vedle obchodníků s různorodým zbožím zde působili také rytci skla. Nabízeli hlavně hotové skleněné předměty, řezbou na počkání ale občas doplňovali i číšky a poháry upomínkovými nápisy, monogramy či věnováním. Právě příznivé a perspektivní obchodní podmínky, rostoucí popularita a návštěvnost lázeňského města přispěly ke zřizování a rozvoji ryteckých dílen do té míry, že se Karlovy Vary během první poloviny 19. století staly jedním z hlavních středisek ryteckého umění v Čechách.

Vlastní dílna

Ludwig Moser působil v pronajatém butiku ještě v létě 1856, následujícího roku dospěl k rozhodnutí založit vlastní živnost. V březnu 1857 si proto za 65 zlatých pronajal prostory v domě Město Výmar na Zámeckém vrchu, zřídil zde ryteckou dílnu a obchod se sklem

Rekonstruovat šíři a skladbu nabídky jeho obchodu v samých počátcích lze dnes jen těžko. Jistě ji částečně tvořilo ryté sklo s náměty, které se nijak výrazně nelišily od tvorby ostatních karlovarských či severočeských rytců. Vedle běžných upomínkových a ornamentálních motivů se nejspíše jednalo o rytiny s loveckými výjevy, s nimiž získal úspěch už v Berlíně. Rubínově a modře vrstvené číšky a poháry mu dodávala Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších. Sklo ale dovážel také ze Šumavy, především ze sklárny Meyr's Neffe v Adolfově u Vimperka.

Doba zrcadlová

O zaměření a šíři Moserových obchodních aktivit v průběhu šedesátých let 19. století informují četné inzeráty v Karlsbader Wochenblatt. Doporučují zejména „velký výběr zrcadel a skleněného zboží, zvláště nejnovější toaletní zrcadla“. Už po pěti letech od založení, v březnu roku 1862, Moser oznamuje otevření další prodejny v domě Zlatý klíč na Mlýnském náměstí. V letech 1863 a 1864 zde nabízel velký výběr zrcadel ve zlacených rámech. O prudkém rozmachu firmy svědčí zřízení nového obchodu v domě Červené srdce na Staré louce roku 1866.

Zaměření na prodej zrcadel ukazuje na Moserova obchodního ducha a prozíravost, protože právě v šedesátých letech, v době intenzivní výstavby lázeňských domů a zařizování interiérů, šla zrcadla velmi dobře na odbyt. Podobně nabídkou „plynových lustrů a nástěnných svítidel jak z křišťálu, tak bronzových se skleněnými ověsky“, podnikatel pohotově reagoval na zavedení plynového osvětlení v Karlových Varech roku 1867. 

Zlatá šedesátá

Šedesátá léta přinesla důležité změny i v Moserově osobním životě. Po sňatku se Sarou Benedictovou, dcerou obchodníka Hermana Benedicta, se stal otcem dcery Mathilde a pěti synů. Podruhé se oženil roku 1870 s Julií Meyerovou, s níž měl čtyři syny. Ludwig Moser se také aktivně zapojil do společenského života. Stal se jedním z prvních zástupců místní židovské obce a brzy byl zvolen jejím představeným. Toto vysoké a zodpovědné postavení zastával až do konce života. Zasadil se o vybudování synagogy v Parkové ulici a významně se podílel i na zřízení izraelitského hospice

Během prvních deseti let existence živnosti se mu podařilo vytvořit prosperující obchod. V závěru šedesátých let tedy mohl přikročit k realizaci dalších plánů. Produkci rozšířil o luxusní, broušené a ryté dekorativní sklo, o které byl velký zájem. Vedle stálých zaměstnanců – roku 1875 jich bylo už 56 – navázal také spolupráci s předními karlovarskými rytci. Nárůst výroby měla zabezpečit i nová rafinerie skla v Mistrovicích u České Kamenice, uvedená do provozu roku 1872.

Dvorní dodavatel

V závěru šedesátých let si Moser uvědomil význam co nejširší prezentace své produkce a systematicky začal propagovat výrobky firmy na různých výstavách. Certifikát z ledna roku 1869 podepsaný ředitelem vídeňského muzea dosvědčuje, že zde už víckrát vystavil „křišťálové sklo, které se vyznačuje technicky dokonalým brusem“. Dokládá to jeho snahu vejít v povědomí a získat uznání v hlavním městě mocnářství a tedy rozšířit obchodní zázemí.

Snaha prosadit se ve Vídni byla následně korunována ziskem Medaile za zásluhy na Světové výstavě, pořádané roku 1875. Moser zde upoutal především poháry s figurálními kompozicemi a sklem s loveckými náměty. Přestože se hodnocení výtvarné úrovně exponátů různí, nemění to nic na skutečnosti, že rok 1875 byl jedním z nejúspěšnějších v dosavadní historii firmy, protože právě tehdy byl Ludwigu Moserovi udělen titul c. k. dvorního dodavatele. Tímto prestižním a pro další úspěšný rozvoj podniku velmi důležitým potvrzením prvotřídní úrovně se zařadil mezi nejlepší výrobce skla v Rakousko-Uhersku.

Sklo králů

Závislost na dodávkách ze skláren v Krkonoších a na Šumavě přiměla Ludwiga Mosera uvažovat také o stavbě vlastní hutě. Touto myšlenkou se zabýval zřejmě už v průběhu osmdesátých let, ale mohl ji uskutečňovat až od roku 1892, kdy se mu po dlouhých průtazích podařilo získat svolení od karlovarské městské rady.

TIP: Byznys postavený na vodě: Mattonka chutnala ve Vídni stejně jako v Americe!

Stavět začal okamžitě a za jediný rok vybudoval v nedaleké obci Dvory moderně vybavenou sklářskou huť se dvěma pecemi. Na sociální výhody a nově postavené byty sem přilákal množství zkušených sklářů, čímž zajistil vysokou kvalitu výroby. Vrcholu dosáhl roku 1900, kdy za své sklo s květinovými motivy získal stříbrnou medaili na „výstavě století“ v Paříži. Moser byl držitelem řady vyznamenání, včetně vzácného řádu Slunce a lva 3. třídy od perského šáha Musaffereddina, a stal se exkluzivním dodavatelem královských dvorů Anglie, Norska, Bulharska nebo Španělska. Jeho výrobkům se dostalo označení „sklo králů“.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907