Vyvrácené omyly: Gilotinu (ne)vynalezl Francouz Guillotin

05.07.2013 - Zuzana Teličková

V yorkshirském městě Halifax tvořily popraviště dva pětimetrové dřevěné sloupy, mezi nimiž visela železná sekera, zavěšená na olovem vyplněném nosníku, který se ovládal lanem a kladkou. Podle oficiálních záznamů na něm bylo v letech 1286 až 1650 popraveno nejméně 53 lidí

<p>Některé druhy kudlanek připravují samečky o hlavu z reprodukčních důvodů, jiné je požírají, jen když mají hlad.</p>

Některé druhy kudlanek připravují samečky o hlavu z reprodukčních důvodů, jiné je požírají, jen když mají hlad.


Reklama

Středověký Halifax zbohatl na obchodě s látkami. Před továrnami se nechávalo na rámech sušit velké množství drahých látek. Krádeže znamenaly vážný problém a městští obchodníci potřebovali účinný odstrašovací prostředek.

Toto a později i podobné skotské zařízení zvané Panna pravděpodobně inspirovalo Francouze, kteří si pro přístroj vymysleli vlastní jméno. Doktor Joseph Ignace Guillotin byl humánní, mírumilovný lékař, jemuž vadily veřejné popravy. Roku 1789 během Velké francouzské revoluce předložil novému národnímu shromáždění ambiciózní plán reformy francouzského trestního systému a zavedení humánnějších metod. Navrhoval standardizovaný mechanický způsob popravování, jenž by neznevýhodňoval chudé (byli nedbale věšeni) a nenahrával bohatým (co byli vždy čistě sťati). Většina návrhů byla rovnou zamítnuta, ale myšlenka efektivního stroje na zabíjení se ujala. Guillotinovo doporučení převzal a vypiloval doktor Antoine Louis, tajemník Chirurgické akademie. Byl to on, a nikoli Guillotin, kdo v roce 1792 sestrojil první funkční zařízení s charakteristickou diagonální čepelí. Nějaký čas se mu podle jeho strůjce dokonce říkalo Louison nebo Louissette. Z jakéhosi důvodu se však nakonec ujalo spíše Guillotinovo jméno a navzdory snahám jeho rodiny už se popravčímu stroji jinak neříkalo.

Lidová legenda, že Guillotina zabil jeho stejnojmenný vynález, se nezakládá na pravdě. Lékař zemřel roku 1814 na infekci z hnisavého zánětu v rameni. Gilotina se stala první „demokratickou“ popravčí metodou a začala se používat po celé Francii. Za prvních deset let její existence na ní bylo podle odhadů historiků sťato 15 tisíc lidí. Toto číslo překonalo pouze nacistické Německo, kde v letech 1938 až 1945 skončilo na gilotině zhruba 40 tisíc odsouzenců. Poslední Francouz, kterého na gilotině popravili, byl tuniský přistěhovalec Hamida Djandoubi, odsouzený v roce 1977 za znásilnění a vraždu mladé dívky. Není možné přesně dokázat, jak dlouho zůstává uťatá hlava při vědomí, pokud vůbec. Nejbližší odhad je patrně pět až třináct vteřin.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907