Vyvrácené omyly: Gilotinu (ne)vynalezl Francouz Guillotin

05.12.2021 - Zuzana Teličková

Joseph-Ignace Guillotin je známý jako vynálezce gilotiny, kterou však ve skutečnosti nevynalezl. Dokonce ani nezemřel pod jejím ostřím, jak se také traduje. Kdo byl skutečným strůjcem slavného popravčího stroje?

<p>První funkční zařízení s charakteristickou diagonální čepelí sestrojil v roce 1792 tajemník Chirurgické akademie <strong>Antoine Louis</strong>.</p>

První funkční zařízení s charakteristickou diagonální čepelí sestrojil v roce 1792 tajemník Chirurgické akademie Antoine Louis.


Reklama

Středověký Halifax zbohatl na obchodě s látkami. Před továrnami se nechávalo na rámech sušit velké množství drahých látek. Krádeže znamenaly vážný problém a městští obchodníci potřebovali účinný odstrašovací prostředek. Na místním popravišti proto vyrostly dva pětimetrové dřevěné sloupy, mezi nimiž visela železná sekera, zavěšená na olovem vyplněném nosníku, který se ovládal lanem a kladkou. Podle oficiálních záznamů na něm bylo v letech 1286 až 1650 popraveno nejméně 53 lidí.

Demokratická smrt

Toto a později i podobné skotské zařízení zvané „panna“ pravděpodobně inspirovalo Francouze, kteří si pro přístroj vymysleli vlastní jméno. Doktor Joseph Ignace Guillotin byl humánní, mírumilovný lékař, jemuž vadily veřejné popravy. Roku 1789 během Velké francouzské revoluce předložil novému národnímu shromáždění ambiciózní plán reformy francouzského trestního systému a zavedení humánnějších metod. Navrhoval standardizovaný mechanický způsob popravování, jenž by neznevýhodňoval chudé (byli nedbale věšeni) a nenahrával bohatým (kteří byli vždy čistě sťati). Většina návrhů byla rovnou zamítnuta, ale myšlenka efektivního stroje na zabíjení se ujala.

Guillotinovo doporučení převzal a vypiloval doktor Antoine Louis, tajemník Chirurgické akademie. Byl to on, a nikoli Guillotin, kdo v roce 1792 sestrojil první funkční zařízení s charakteristickou diagonální čepelí. Nějaký čas se mu podle jeho strůjce dokonce říkalo Louison nebo Louissette. Z jakéhosi důvodu se však nakonec ujalo spíše Guillotinovo jméno a navzdory snahám jeho rodiny už se popravčímu stroji jinak neříkalo. Lidová legenda, že Guillotina zabil jeho stejnojmenný vynález, se nezakládá na pravdě. Joseph Guillotin zemřel roku 1814 na infekci z hnisavého zánětu v rameni.

TIP: Popravy na domácí způsob: Historie trestu smrti v Česku

Gilotina se stala první „demokratickou“ popravčí metodou a začala se používat po celé Francii. Za prvních deset let její existence na ní bylo podle odhadů historiků sťato 15 tisíc lidí. Toto číslo překonalo pouze nacistické Německo, kde v letech 1938 až 1945 skončilo na gilotině zhruba 40 tisíc odsouzenců. Poslední Francouz, kterého na gilotině popravili, byl tuniský přistěhovalec Hamida Djandoubi, odsouzený v roce 1977 za znásilnění a vraždu mladé dívky. Není možné přesně dokázat, jak dlouho zůstává uťatá hlava při vědomí, pokud vůbec. Nejbližší odhad je patrně pět až třináct vteřin.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Kontaminované oční kapky mají tedy na svědomí již tři lidské životy a není vyloučeno, že se počet obětí bude ještě dál zvyšovat. (ilustrační foto: Unsplash, CC0)

Věda

Italští vojáci na Monte Grappa. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Válka
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Přemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, DobrošCC BY-SA 4.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907