Zákonitosti hořkosladkého života: Hulmani nedokážou rozpoznat sladké ani jiné chutě

12.10.2020 - Zuzana Teličková

Asijští hulmani podle všeho nedokážou vnímat sladkou chuť přírodních cukrů a dosud uskutečněné studie ukazují, že ani ostatní chutě pro ně zřejmě nejsou při výběru potravy důležité

<p>Na tomto snímku to vypadá, jako by <strong>hulmanovi jávskému</strong><em> (Trachypithecus auratus)</em> listí nechutnalo. I tak ale tvoří hlavní složku jeho potravy.</p>

Na tomto snímku to vypadá, jako by hulmanovi jávskému (Trachypithecus auratus) listí nechutnalo. I tak ale tvoří hlavní složku jeho potravy.


Reklama

Už v dřívějším výzkumu prokázal tým zooložky Emiko Nišiové z Institutu primátů při univerzitě v japonském Kjótu, že hulmani nevnímají hořkou chuť. Totožní vědci poukázali na další pozoruhodnou skutečnost související s hulmany. Savci jsou obecně schopni rozlišit sladkou chuť díky genům chuťových receptorů TAS1R2/TAS1R3 a k nim příslušejícím chuťovým pohárkům na jazyku.

Nišiová a její kolegové podrobili zkoumání chuťové buňky hulmana jávského (Trachypithecus auratus) a konstatovali, že při vystavení sacharóze, fruktóze a maltóze, tedy přírodním cukrům přítomným v ovoci, tyto buňky nijak nereagují. Ačkoli jsou geny TAS1R2/TAS1R3 u těchto opic přítomny, zdá se, že „nefungují“.

TIP: Pozorné oči opičích samců: Makakové dokážou „vidět“ ovulaci

V dalším testu předkládali zoologové hulmanům stříbrným (Trachypithecus cristatus) a hulmanům posvátným (Semnopithecus entellus) drženým v zajetí dva druhy želé: Jeden typ byl zcela bez chuti, druhů byl ochucen cukrem. Opice evidentně nedávaly přednost ani jedné verzi a bez vybírání spořádaly se stejnou chutí všechno želé.

Nišiová a její kolegové předpokládají, že funkční „selhání“ chuťových genů souvisí s potravinovými preferencemi hulmanů. Útlí hulmani nejsou schopní trávit sladké, energeticky vydatné plody. Jejich žaludky fungují podobně jako trávicí systém přežvýkavců a prostřednictvím fermentace za pomoci bakterií dokážou trávit celulózu a hemicelulózu obsaženou v listech. Primárně proto jedí listy a jen zřídka sáhnou po sladkém ovoci. Nevyužívané geny se u nich proto „vypnuly“.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907