Zákonitosti hořkosladkého života: Hulmani nedokážou rozpoznat sladké ani jiné chutě

12.10.2020 - Zuzana Teličková

Asijští hulmani podle všeho nedokážou vnímat sladkou chuť přírodních cukrů a dosud uskutečněné studie ukazují, že ani ostatní chutě pro ně zřejmě nejsou při výběru potravy důležité

<p>Na tomto snímku to vypadá, jako by <strong>hulmanovi jávskému</strong><em> (Trachypithecus auratus)</em> listí nechutnalo. I tak ale tvoří hlavní složku jeho potravy.</p>

Na tomto snímku to vypadá, jako by hulmanovi jávskému (Trachypithecus auratus) listí nechutnalo. I tak ale tvoří hlavní složku jeho potravy.


Reklama

Už v dřívějším výzkumu prokázal tým zooložky Emiko Nišiové z Institutu primátů při univerzitě v japonském Kjótu, že hulmani nevnímají hořkou chuť. Totožní vědci poukázali na další pozoruhodnou skutečnost související s hulmany. Savci jsou obecně schopni rozlišit sladkou chuť díky genům chuťových receptorů TAS1R2/TAS1R3 a k nim příslušejícím chuťovým pohárkům na jazyku.

Nišiová a její kolegové podrobili zkoumání chuťové buňky hulmana jávského (Trachypithecus auratus) a konstatovali, že při vystavení sacharóze, fruktóze a maltóze, tedy přírodním cukrům přítomným v ovoci, tyto buňky nijak nereagují. Ačkoli jsou geny TAS1R2/TAS1R3 u těchto opic přítomny, zdá se, že „nefungují“.

TIP: Pozorné oči opičích samců: Makakové dokážou „vidět“ ovulaci

V dalším testu předkládali zoologové hulmanům stříbrným (Trachypithecus cristatus) a hulmanům posvátným (Semnopithecus entellus) drženým v zajetí dva druhy želé: Jeden typ byl zcela bez chuti, druhů byl ochucen cukrem. Opice evidentně nedávaly přednost ani jedné verzi a bez vybírání spořádaly se stejnou chutí všechno želé.

Nišiová a její kolegové předpokládají, že funkční „selhání“ chuťových genů souvisí s potravinovými preferencemi hulmanů. Útlí hulmani nejsou schopní trávit sladké, energeticky vydatné plody. Jejich žaludky fungují podobně jako trávicí systém přežvýkavců a prostřednictvím fermentace za pomoci bakterií dokážou trávit celulózu a hemicelulózu obsaženou v listech. Primárně proto jedí listy a jen zřídka sáhnou po sladkém ovoci. Nevyužívané geny se u nich proto „vypnuly“.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907