Zemřel „Otec národa“ František Palacký

- Redakce 100+1 historie

<p>František Palacký (1798-1876)</p>

František Palacký (1798-1876)

26 . 5 . 1876

Reklama

Jen málokterá z osobností českého kulturního života se zapsala do našich dějin tak jako František Palacký. Když 26. května 1876 umíral, skloňovali jeho jméno vědci, novináři i politikové.

TIP: František Palacký: Otec národa a největší z Moravanů

Palackého cesta do čela českého národa přitom začala v malé vsi na východní Moravě a vedla překvapivě nikoli do Prahy nebo Vídně, ale na Slovensko. Až později zamířil do hlavních metropolí monarchie, kde navázal potřebné styky a otevřel si tak dveře do vyššího světa. Netrvalo dlouho a z Františka se stal jeden z jeho nejvýraznějších členů. Získal řadu prominentních postů, nicméně do historie se zapsal především jako průkopník českého dějepisu. Jeho Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě vytvořily esenciální bázi, s níž se historikové vyrovnávají dodnes.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907