Reklama


Bezhlučná smrt: Německé vzducholodě nad Londýnem (2)

12.01.2018 - Jan Čurda

Daleko od zákopů první světové války se rodila letecká strategická válka – když německá vzducholoď LZ 38 poprvé svrhla bomby na Londýn. Úspěch operace byl ale velmi pochybný

Zepelín nad Londýnem - Vzducholoď se nad britským hlavním městem objevila zcela nečekaně a rozsévala smrt
Zepelín nad Londýnem - Vzducholoď se nad britským hlavním městem objevila zcela nečekaně a rozsévala smrt

Linnarz dal rozkaz ke klesání a z výšky asi 3 300 m padala k zemi první zápalná bomba. Nezasáhla však žádný vojenský cíl, ale obytný dům ve čtvrti Stoke Newington. Prorazila střechu a ložnice i další pokoj se ocitly v plamenech. Přes dramatickou situaci všichni obyvatelé vyvázli bez zranění. Nyní už Britové věděli, že nad městem je německý zepelín.

TIP: Bezhlučná smrt: Německé vzducholodě nad Londýnem (1)

Nepříliš přesné bombardování

LZ 38 neúspěšně pokračovala v útoku směrem na jih. Ve vteřinových intervalech se sypaly další bomby. Než se přiblížil k Toweru, změnil velitel Linnarz mírně kurs nad Shoreditch. Další bomby padaly přes Whitechapel až po Stepney a brzy se jejich zásoba vyčerpala. Posledních pět jich dopadlo na městskou část Leytonstone, poté mise skončila.

Celkem si letecký útok vyžádal sedm mrtvých a 35 zraněných. Londýnští hasiči odhadli škody na majetku na částku 18 596 liber. Zásah utrpěl kromě několika domů také sklad plný whisky, hudební sál a synagoga. K výsledkům bombardování stálo ve zprávě kapitána Linnarze: „Škody způsobené bombardováním musí být značné, protože na mnoha místech vypukly požáry, z nichž některé se rychle rozšířily.“

Půl hodiny po půlnoci se vzducholoď nacházela na východním okraji města a mířila domů. Britové vyslali k jejímu stíhání celkem pětačtyřicet letounů, z nichž pouze jeden zahlédl útočníka, ale než mohl zahájit útok, začal mu selhávat motor a musel jít na přistání. Jeden z pilotů pak při nočním přistání zahynul. 

Nejednoznačná bilance 

Osádka LZ 38 se na ústup vydala opět severní trasou, dosáhla Severního moře a směřovala k belgickým břehům. Díky velmi jasné a bezmračné noci brzy spatřila tamní majáky. Ve 3.33 hodin přeletěla vzducholoď ve výšce 3 350 m pobřeží a nabrala kurs přímo do domovského přístavu v Bruselu-Evere. Tam bezpečně přistála prvního června v 5.45.

Kapitán Erich Linnarz považoval útok na Londýn za velký úspěch, který ve své zprávě zhodnotil: „V největším nebezpečí nad nepřátelským územím osádka odhodlaná k sebeobětování splnila svou povinnost. Sestávala ze tří důstojníků a devíti mužů na palubě, žádný muž nebyl v záloze. Každý jednotlivec svými schopnostmi, obezřetností a zkušenostmi na svém místě přispěl ke zdaru náročného letu.“

Faktem zůstává, že z vybraných cílů nezasáhly bomby ani jediný. Z dnešního pohledu vypadá tato akce jako neúspěšná, neboť způsobila jen „nepřímé škody“, nebo dokonce jako teroristický útok, který nakonec postihl jen nevinné civilisty. Pro německé ozbrojené síly však bylo důležitější, že LZ 38 dokázala svrhnout bomby a vrátit se domů téměř nepoškozená. Zdálo se, že začíná nová éra letecké války – a že útoky zepelínů na Velkou Británii budou dál nerušeně pokračovat se stejnou intenzitou. 

Odveta královského letectva 

Britové ale nehodlali nechat tento bezprecedentní útok bez odpovědi. Před svítáním dne 7. června vzlétly z letiště u belgického města Veurne letouny Henri Farman F.22, jejichž piloti měli za úkol zničit obávanou LZ 38 nebo alespoň její hangár. Téže noci z 6. na 7. června podnikly německé zepelíny další pokus o útok na Londýn. Kvůli silnému větru se však už nad Severním mořem obrátily zpět a přistály, LZ 38 tak dva piloti farmanů zastihli na zemi a shodili na ni bomby.

Obávaná vzducholoď už týden po své slavné akci skončila v plamenech. O pár dní později dokázal jeden pilot zničit vzducholoď i ve vzduchu – vyletěl nad ni a svrhl devítikilové bomby. Mnohem horší ovšem bylo pro německé vzduchoplavce zavedení fosforového zápalného střeliva do kulometů stíhačů, které dokázalo při jediném zásahu „létající doutníky“ v mžiku zapálit.

Přesto se Němci snažili v náletech pokračovat, v gondolách byly instalovány obranné kulomety, vzducholodím byl poskytován stíhací doprovod… Obzvláště velení německého námořnictva trvalo na pokračování náletů na Anglii i přes narůstající ztráty vzducholodí. Na začátku roku 1916 ale přesto začal postupný konec „zázračné zbraně“ – který naznačil už nepřesvědčivý první útok na Londýn.

  • Zdroj textu: Válka REVUE
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Význam utajení si uvědomoval již římský vládce Gaius Julius Caesar, který psal šifrované zprávy z bojiště.

Zajímavosti

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Historie

Korýši skýtají jednoznačně nejčerstvější maso, jaké se vám může na talíři ocitnout. Důvod je prostý. Do vroucího vývaru se vkládají živí.

Revue

SpaceShipTwo VSS Unity na novém testovacím letu jako kluzák

Vesmír
Válka

Zalesněné skály v Číně

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907