Draze zaplacený omyl: Izraelský útok na USS Liberty (1)

V průběhu šestidenní války izraelské letectvo a námořnictvo omylem zaútočilo na zpravodajskou loď Spojených států amerických USS Liberty, kterou považovalo za nepřátelské plavidlo. Proč k tragickému incidentu došlo?

23.10.2017 - Erik Ondria



V půli května 1967 požádala egyptská vláda o stažení vojsk OSN z egyptsko-izraelské hranice. Po jejich odchodu rozhodlo velení US Army, že je nutné i nadále sledovat blízkovýchodní region a získávat důležité zpravodajské informace, které měly sloužit pro případ budoucí americké angažovanosti v tomto prostoru. K průzkumu a sběru informací v této oblasti zatím americká armáda využívala letouny C-130 a EC-121. Zpravodajští plánovači věděli, že letecký sběr údajů je jen dočasné řešení, které neumožňuje najednou získat potřebné množství informací.

Zpravodajská plavidla

S tím úzce souvisela nutnost nasazení většího počtu letadel a v důsledku tedy výraznější logistické zatížení těchto operací. Zpravodajské velení proto přišlo s nápadem nasadit na sběr a shromažďování údajů technicko-průzkumnou loď. Udržování jedné zpravodajské lodě bylo ekonomičtější a navíc efektivita sběru informací jednoho plavidla se rovnala práci 13 průzkumných letounů.

V úvahu přicházely dvě lodě – USNS Valdez, plavící se poblíž Gibraltaru, a USS Liberty, kotvící v přístavu Abidžan na Pobřeží slonoviny. NSA (Národní bezpečnostní agentura) pro tuto akci upřednostnila USS Liberty díky její vyšší rychlosti (18 uzlů proti 8 uzlům USNS Valdez), lepšímu dosahu multikanálového vysílání a přijímání informací a též díky faktu, že byla na začátku turnusu.

Přesun do oblasti konfliktu 

Rozkaz o přesunu USS Liberty do operačního prostoru 13 námořních mil (25 km) od přístavu Port Said v Egyptě přišel 23. května 1967. Kapitán lodě William McGonagle nařídil hned následující den vyplout. Liberty čekala na její cestě ještě zastávka ve španělském přístavu Rota, kam dorazila 31. května.

Tam se měla posádka a plavidlo podrobit operační kontrole amerického vrchního velitele v Evropě generála Lymana L. Lemnitzera, který předal pravomoci vykonat operační kontrolu svému podřízenému, vrchnímu veliteli US Navy v Evropě, admirálu Johnu S. McCainovi, Jr. Na palubu lodi se v Rotě kromě zásob nalodili zpravodajští lingvisté ovládající arabský a ruský jazyk. Podle oficiálních zpráv nikdo z posádky neuměl hebrejsky.

Mise začíná

Liberty vyplula z Roty 2. června 1967. Během cesty do operačního prostoru u Egypta měl personál lodě sledovat u břehů Maroka a Alžírska arabské zpravodajství a komunikaci. V tomto případě šlo o získání zpravodajských dat (zároveň se tím posádka a lingvisté cvičili pro sběr informací v místě určení). Když vypukla šestidenní válka, USS Liberty se nacházela jižně od italského pobřeží. Její cílový operační prostor tak od této chvíle byl součástí válečné zóny.

Admirál McCain varoval 5. června 1967 viceadmirála Williama Martina, velitele americké 6. flotily s působností ve Středozemním moři, že do východního Středomoří a Egejského moře směřuje přibližně 20 sovětských lodí a 8 či 9 ponorek. Na základě této zprávy nařídil viceadmirál Martin všem americkým plavidlům a letounům, aby dodržovaly odstup minimálně 100 námořních mil (185 km) od pobřeží Libanonu, Sýrie, Egypta a Izraele a nejméně 25 námořních mil (46 km) od Kypru. Tento rozkaz se ale na Liberty nedostal kvůli poruše amerického vojenského komunikačního kanálu mezi lodí a velitelstvím. Nepomohlo ani to, že ho pro Liberty zopakovali pětkrát. 

Neznámé, či známé plavidlo? 

Ráno 8. června 1967 se USS Liberty nacházela na určeném operačním místě nedaleko egyptského Port Saidu. V tomto prostoru provádělo izraelské letectvo během šestidenní války v pravidelných intervalech letecké průzkumy. Židovští letci se tak snažili objevit nepřátelská plavidla dříve, než je dokáže zachytit pobřežní radar, a tím včas upozornit a zaktivovat potřebné síly. Při průzkumu v 5.45 hlásil izraelský letec neznámé plavidlo přibližně 70 mil (110 km) západně od Gazy. Na štábu izraelského námořního velitelství bylo plavidlo vyznačeno na radiačním panelu červenou barvou – neznámý cíl.

TIP: Stíhací operace Rimon 20 (1970): Dokonalá izraelská letecká past

Při dalších přeletech v 6.03 a 9.00 jej už identifi kovali jako zásobovací loď US Navy s nápisem GTR5. Izraelci zjistili pravou totožnost lodě – USS Liberty – a velicí důstojník na štábu změnil její status na radiačním panelu na zelenou – neutrální plavidlo. Krátce poté se však na štábu izraelské armády měnila služba důstojníků obsluhujících řídící panel.

Avraham Lunz, důstojník nastupující na směnu, neviděl v hlášení z rána nic zajímavého, pouze zkompletované informace o neutrálním plavidle. Když neměl informace o současné pozici USS Liberty, nařídil v 11.00 podle schválených procedur o udržování přesných časů a pozic odstranění značky plavidla z řídícího pultu. Detekce lodě Liberty nacházející se mimo oblast bojů nebyla nezvyklá a nevyžadovala pozornost. Navíc bylo běžnou praxí odstranit z řídícího pultu cíle, které zmizely z dosahu. 

Pokračování ve středu 25. října

 

  • Zdroj textu

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia


Další články v sekci