Forenzní biologové využívají při zkoumání mrtvých těl mikroskopické řasy

Forenzní vědy hrají často zcela zásadní roli při vyšetřování závažných zločinů. V kriminalistice se přitom uplatňují odborníci mnoha různých oborů, od psychologů a antropologů až po chemiky, genetiky nebo entomology. A jak se ukazuje, při vyšetřování mohou pomoci i odborníci na řasy, čili forenzní algologové.

Pro tento druh vyšetřování jsou velmi vhodné rozsivky – mikroskopické „hnědé řasy,“ což jsou fotosyntetické vodní organismy s dvojitou křemičitou schránkou. Jejich schránky jsou velmi odolné a zároveň je možné je navzájem rozlišit a určit do druhu, samozřejmě s použitím mikroskopu. Rozsivky bývají specifické, pokud jde o nároky na prostředí, takže je například možné zjistit, v jaké vodě se mrtvý utopil.

Mrtvá na pláži

Forenzní algologií se zabývá i Kirstie Scottová z Univerzity Johna Moorese v Liverpoolu, která popisuje použití rozsivek v kriminalistice v novém seriálu britské stanice BBC Three „Body On The Beach: What Happened To Annie?,“ věnovanému vyšetřování záhadného úmrtí třicetileté Annie Börjessonové. Její smrt nedříve policisté uzavřeli s tím, že šlo o sebevraždu nebo nehodu, následné vyšetřování ale ukázalo, že kolem smrti třicetileté Švédky vyvstávají velké otazníky.

TIP: Forenzní biologie: Když selže DNA, mohly by pachatele prozradit proteiny ve vlasech

Scottová se přímo nepodílela na vyšetřování úmrtí Börjessonové, která žila ve skotském Edinburghu a její tělo bylo nalezeno v roce 2005 na pláži v Prestwicku. Ve vyšetřování ale sehrály významnou roli rozsivky, které byly nalezeny v kostní dřeni mrtvé ženy. „Rozsivky jsou mikroskopické řasy. Můžete je nalézt v prakticky jakékoliv vodě či vlhkém povrchu, kde jsou alespoň nějaké řasy. Rozsivky patří k těm nejčastějším,“ vysvětluje Scottová. „Lze je využít k určení místa či příčiny úmrtí nebo osvětlit události, které s úmrtím souvisely.“