Forenzní biologie: Když selže DNA, mohly by pachatele prozradit proteiny ve vlasech

08.09.2016 - Stanislav Mihulka

Tak jako má každý z nás unikátní otisky prstů, tak máme i docela unikátní kombinace změn v proteinech vlasů

Vlasy -<p>Každý z nás má specifické změny v proteinech vlasů</p>
Vlasy -

Každý z nás má specifické změny v proteinech vlasů


Reklama

S bouřlivým rozvojem genetiky dostali kriminalisté do ruky mocnou zbraň pro potírání zločinu. Nejeden padouch si to už odskákal, když ho prozradila jeho DNA.

Jenže s DNA jsou problémy. Za velmi příznivých okolností vydrží DNA až stovky tisíc let. Stačí ale trocha vody, světla nebo tepla a s molekulami DNA je ámen. Vědci proto už několik let hledají jiné testy, které by mohly v případě potřeby nahradit důkazy založené na DNA.

Teď se jejich pozornost obrátila k vlasům a ochlupení. V kalifornských laboratořích Lawrence Livermore National Laboratory využili toho, že vlasy a chlupy vydrží velmi dlouho v relativně dobrém stavu. Vlasy přitom obsahují proteiny, které obvykle mají mnohem větší výdrž než molekuly DNA.

TIP: Genetika proti exkrementům: Londýn nasazuje testy DNA na líné pejskaře

Zároveň vyšlo najevo, že se v proteinech vlasů objevují v různých kombinacích změny v aminokyselinách, z nichž se tyto proteiny skládají. Díky těmto změnám lze poměrně přesně identifikovat majitele zkoumaných vlasů.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist, PLoS One

  • Zdroj fotografií: peter klashorst / Wikimedia Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907