Jak skončí bílí trpaslíci? Explodují jako supernovy, nebo upadnou v zapomnění
Přibližně 97 % hvězd v Mléčné dráze, které mají hmotnost mezi osmi a deseti Slunci, skončí jako bílí trpaslíci. Na tyto hvězdy poté čeká několik možných scénářů
Bílí trpaslíci se mohou se přeměnit na rudé obry, odhodit své vnější vrstvy a z nich poté vytvořit planetární mlhovinu. Na místě původní hvězdy pak zůstane jen neaktivní jádro skládající se převážně z uhlíku a kyslíku.
Přerod v supernovu
Toto jádro nemá další zdroj energie, takže zvolna vyzařuje energii nashromážděnou za aktivního života hvězdy a chladne. Protože ale není chráněno před gravitačním kolapsem fúzními reakcemi, stane se extrémně hustým – typicky je polovina hmotnosti Slunce obsažena v objemu odpovídajícím objemu Země.
Bílý trpaslík je následně udržován tlakem degenerovaného elektronového plynu. Maximální hmotnost bílého trpaslíka, po jejímž překročení již degenerační tlak není schopen odolat gravitaci, je asi 1,4 hmotností Slunce. Bílý trpaslík, který přesáhne tuto hodnotu (známou jako Chandrasekharova mez), obvykle exploduje jako supernova typu Ia. Nejčastěji se tak děje při přenosu hmoty ze hvězdného průvodce – například druhého trpaslíka.
Pokud ale bílý trpaslík nedosáhne kritické meze hmotnosti, ochladí se za stovky miliard let natolik, že již nebude viditelný a stane se černým trpaslíkem.
Prvního z popsaných scénářů se dočkal před mnoha tisíci lety i bílý trpaslík v blízkém Velkém Magelanově mračnu. Výsledkem jeho kolapsu byla exploze supernovy typu Ia a následné odvržení mračna trosek, které na svém snímku zachytil Hubbleův vesmírný teleskop.
