Jakou ochranu mají družice na oběžné dráze? A co chrání vesmírnou stanici?

Ačkoliv se může zdát, že na oběžné dráze Země vládne prázdno, opak je pravdou. Všem družicím tam hrozí srážka s drobnými tělesy, která je mohou vyřadit z provozu

25.11.2023 - Michal Švanda



Okolí Země se podobá vesmírné střelnici. Menší či větší tělíska neustále prolétají zdánlivě prázdným prostorem, ale statistika hovoří jasně: Centimetrové kamínky vstupují do zemské atmosféry každých třicet sekund a menší částečky se pochopitelně vyskytují mnohem častěji. Zmíněné mikrometeo­roidy se pohybují vysokými rychlostmi, a nesou tudíž významnou kinetickou energii. Srážka s nimi tak může být pro družice fatální.

Pravděpodobnost zcela přirozeně roste s velikostí umělých těles, takže například u Mezinárodní vesmírné stanice panuje nezanedbatelné riziko zásahu. Inženýři s takovou možností samozřejmě počítají, a proto kritické objekty chrání tzv. Whippleův štít, nesoucí jméno konstruktéra Freda Whipplea. Zapomeňte však na vědecko-fantastické filmy: Uvedené zařízení funguje velmi jednoduše a podobný princip se uplatňuje i při ochraně vojenských vozidel.

Povrch Mezinárodní vesmírné stanice chrání Whippleův štít. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY-SA 4.0)

V základní variantě jde o tenký štít, který od vlastního povrchu dané sondy či stanice odděluje mezera. Mikrometeoroid jím sice pronikne, ale současně se rozpadne na části a ty pak do pláště umělého objektu narazí v širokém kuželu. Kinetická energie se rozptýlí na větší plochu, a možné poškození bude tudíž výrazně menší. Na ISS se přitom pochopitelně používají složitější, dokonce několikavrstvé Whippleovy štíty, zkonstruované tak, že by ji neměl poškodit ani zhruba centimetrový kamínek letící rychlostí třiceti kilometrů za sekundu. 


Další články v sekci