Jakým způsobem tráví masožravé rostliny svoji kořist?
Podobně jako živočichové, i masožravé rostliny využívají speciální enzymy k trávení potravy.
Podobně jako živočichové včetně člověka, i masožravé rostliny potřebují ke štěpení přijaté potravy speciální enzymy. Jelikož jejich „jídelníček“ zahrnuje především hmyz, obsahuje trávicí tekutina potřebné látky k rozštěpení nejen organických, ale také anorganických částí hmyzích tělíček: Například chitináza dokáže rozložit exoskelet členovců.
Většina známých druhů si vytváří vlastní šťávy, zatímco jiné spoléhají na symbiotické bakterie, které žijí v jejich lapacích mechanismech a kořist nejprve natráví. Enzymy masožravek nejsou dostatečně silné, aby ublížily člověku; nicméně gigantická láčkovka rádža zvládne pozřít i drobné savce, včetně krys.
Co možná o masožravkách nevíte
- První velké pojednání o masožravých rostlinách napsal už v roce 1875 zakladatel evoluční biologie Charles Darwin.
- Skutečná masožravost se mezi rostlinami vyvinula nezávisle na sobě devětkrát v rámci pěti rozdílných řádů a více než tuctu rodů kvetoucích rostlin.
- Bezmála 600 druhů rostlin dokáže přilákat, uvěznit, usmrtit a rozložit lapený hmyz, přičemž vzniklé látky zužitkují pro růst.
- Existuje i více než 300 nepravých masožravých rostlin, které vykazují některé, ale ne všechny, charakteristiky pravých masožravek.
