Reklama


Masožravky mokřadů: Procházka po haťových chodnících Pobaltí

20.12.2017 - Edward Chmiel

Baltské státy nabízí mnoho zajímavých míst k návštěvě, ať už v oblasti kulturně-historické nebo přírodní. My bychom vám rádi přiblížili návštěvu rozsáhlých biotopů s haťovými chodníky a mokřady, které jsou typickým biotopem této oblasti

Mokrou nohou - Haťové chodníky jsou položeny tak nízko, že je někdy částečně zaplaví voda
Mokrou nohou - Haťové chodníky jsou položeny tak nízko, že je někdy částečně zaplaví voda

Riga je hlavní město Lotyšska a zároveň opravdu krásné sídlo, kde stojí za to se ubytovat a během příjemných procházek detailně poznat jeho pamětihodnosti. Když si v Rize půjčíte auto, snadno se dostanete i do míst velkého přírodního významu, včetně Přírodní rezervace Nigula v nedalekém Estonsku.

Ráj masožravých rosnatek

Pobaltí je z přírodního hlediska typické rozsáhlými rašeliništi a zde rostoucími masožravými rostlinami. Nejrozšířenější masožravkou České republiky je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.), která se u nás vyskytuje na menších lokalitách. Naproti tomu v Pobaltí tvoří rosnatky ohromné populace. Zdejší rašeliniště mají velkou rozlohu a nejsou v nich přítomny rostliny, které by jim konkurovaly a vytlačovaly je.

TIP: Masožravá rosnatka okrouhlolistá aneb Lepkavé slunce močálů známe i z Česka

Mají tak naprosto ideální podmínky – přímé slunce, rašeliník a stálé vlhko. Rosnatku okrouhlolistou poznáte podle kulatých listů, a pokud tato místa navštívíte v červenci, zastihnete ji kvést drobnými bílými květy.

Suchou nohou přes mokřady

Příhodným místem, kde můžete rosnatky a jejich prostředí obdivovat, je lotyšský Národní park Kemeri – původně lázeňská oblast, později strategická vojenská základna. Samotný Národní park Kemeri byl založen teprve v roce 1997. Leží asi 40 km západně od Rigy v Rižském zálivu, asi jen 6 km od Baltského moře. V případě letní návštěvy se tak můžete vykoupat třeba u nedaleké Jűrmaly.

TIP: Brazilský mokřad Pantanal aneb Unikát neprávem zakrytý stínem Amazonie

Základem parku se stalo léčivé bahno a sirné prameny. Zmínky o nich pocházejí už z roku 1561. To, co z parku dělá mimořádné místo, jsou ovšem mokřady, vrchoviště a slatiniště, která byla člověkem většinou jen velmi málo pozměněná. Najdete však i místa, kde se v minulosti těžila rašelina. Některá z nich znovu zarůstají a tvorba rašeliny se obnovuje. Nedaleko obce Tireli můžete zažít opravdové dobrodružství – procházku haťovými chodníky v mokřadech.

V Kemeri můžete vidět vstavačovité rostliny (orchideje) – například kruštík bahenní nebo prstnatec Fuchsův. Roste zde i pro nás zajímavá a nevídaná specialita s názvem Dactylorhiza baltica, vstavač příbuzný našemu vstavači májovému. Dominantní jsou zde samozřejmě rosnatky, a to nejen rosnatka okrouhlolistá.

Bohatství druhů i exemplářů

Další rosnatka, kterou v Pobaltí běžně potkáte, je rosnatka anglická (Drosera anglica Huds.). V Česku je její výskyt téměř extrémně vzácný, na Slovensku existuje jen pár lokalit, kde se s ní ještě můžete setkat. Od rosnatky okrouhlolisté jí poznáte podle toho, že její listy nejsou okrouhlé, ale podlouhlé.

Dalším zde rostoucím druhem je rosnatka prostřední (Drosera intermedia Hayne). Vypadá podobně jak rosnatka anglická, ale její listy jsou trochu kratší. Především však nevyrůstají ze středu růžice, nýbrž z boku. V Česku je tato rosnatka asi nejvzácnější. Velmi podobný rosnatce prostřední je kříženec rosnatky anglické a rosnatky okrouhlolisté (Drosera anglica x rotundifolia, Drosera x obovata Mert. et Knoch), ten rozeznáte jednoduše – jeho listy nejsou ani okrouhlé ani dlouhé, mají spíše vejčitý tvar. Všechny tyto rosnatky jsou v pobaltských lokalitách zastoupeny v hojné míře a ve formě mnoha nádherných exemplářů.

Na skok do Estonska

Prakticky všechny výše zmíněné druhy rostlin, a ještě leccos navíc, můžete vidět, když se z Rigy vydáte podél pobřeží Baltského moře severním směrem. Nedaleko lotyšsko-estonských hranic, jižně od města Häädemeeste, se rozkládá Přírodní rezervace Nigula o rozloze cca 63,9 km2. Místo jako vyloupnuté z Pohádek z mechu a kapradí. Nedozírné pláně jsou pokryté mechem, močály, jezery a haťovými chodníky. Každý botanik, ale i běžný turista, tady zůstane v tichosti stát a musí obdivovat přírodní cennosti zdejší oblasti.

Ve všudypřítomném mechu, po kterém se procházíte haťovými chodníky, objevíte nikoliv tisíce či desetitisíce, ale miliony masožravých rostlin. Jestliže přijedete na návštěvu parku v červenci, zastihnete rosnatky nádherně zabarvené do červena a kvetoucí. V pozdější době můžete nalézt takovou vzácnost, jako je miniaturní orchidej měkkyně bažinná. V době naší červencové návštěvy se nám podařilo zastihnout prstnatec Russowův, v ČR již vyhynulý druh orchideje. Chodníky, po nichž se po celou dobu pohybujete, připomínají jesenický Rejvíz. Jsou však položeny tak nízko, že je někdy částečně zaplaví voda. Okruh haťovým chodníkem vám zabere více než půl dne. Vystoupit můžete i na malou rozhlednu, z níž uvidíte, jak je rezervace rozsáhlá a jak daleká cesta vás čeká. Cesta do Pobaltí tak ve vás jistě i díky této přírodní rezervaci, založené v roce 1957, zanechá hluboké stopy.


Květiny a „chuť na maso“

Masožravé rostliny se většinou vyskytují na místech, která neoplývají množstvím živin. Samotný kořen tak většinou slouží pouze k přichycení rostliny k podkladu a také jako zásobárna vody. Aby si masožravá rostlina zpestřila jídelníček, chytá hmyz. Listy masožravek jsou pokryty výčnělky, jež vylučují kapičky lesklého slizu. Hmyz reaguje nejen na tento lesk, ale přitahuje jej i červená barva rostlin a lidským čichem nezachytitelný pach. Zvědavý hmyz usedne na list a ihned se přilepí, čímž je jeho osud zpečetěn. Samozřejmě se snaží pohybem vyprostit, ale tím donutí rostlinu k produkci ještě většího množství slizu, který jej udusí. Rosnatky umí lapený hmyz doslova svým listem omotat. Enzymy, které jsou v kapičkách slizu obsaženy, pak začnou rozkládat měkké orgány kořisti. Rostlina doslova vysaje použitelné živiny a z hmyzu zbude pouze nestravitelná tvrdá část. Jakmile list (nikoliv květ, jak si někdy lidé myslí) kořist vstřebá, opět se narovná.

  • Zdroj textu: Příroda
  • Zdroj fotografií: Edward Chmiel

Reklama



Reklama

Aktuální články

Věda

Štíhlý blonďák s modrýma očima okouzloval okolí svým zjevem, vybraným chováním a konverzační duchaplností

Historie

Veliké černé díry jsou jako kočky. Buď spí, nebo pojídají dobroty v okolí

Vesmír

Na potřeby tří lidí v České republice padne ročně jeden statný smrk.

Zajímavosti
Revue

Jezírko u pramene Farské kyselky

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907