Kosmický náklaďák v problémech: Mise BepiColombo má potíže s pohonným systémem
Evropsko-japonská mise BepiColombo mířící k Merkuru má potíže, které jí znemožňují využívat pohonný systém na plný výkon.
Mise BepiColombo je společným projektem Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). Třídílná sestava zamířila po mnoha odkladech a škrtech v projektu ke svému cíli v říjnu 2018, kdy ji do vesmíru vynesla raketa Ariane 5.
Za pět a půl roku absolvovala BepiColombo již dva průlety kolem Venuše a tři kolem Merkuru. Tyto manévry sestava využívá k získání potřebné rychlosti. Ke svému cíli by měla BepiColombo dorazit na konci příštího roku. Než se tak ale stane, čekají sestavu ještě tři blízké průlety kolem Merkuru – letos v září a v prosinci a poslední v lednu 2025. Zda bude tento harmonogram přesně dodržený ale není v tuto chvíli úplně jasné. Podle vyjádření zástupců ESA se na konci letošního dubna vyskytly nečekané problémy s pohonným systémem transportního modulu.
Mezinárodní mise BepiColombo sestává ze dvou samostatných vědeckých družic – Mercury Planetary Orbiteru (MPO) z dílny ESA a japonského Mercury Magnetospheric Orbiteru (MMO). Obě družice mají zkoumat Merkur samostatně a k jejich oddělení má dojít až po dosažení cílové destinace.
Potíže kosmického náklaďáku
Třetí část tvoří přeletový modul Mercury Transfer Module (MTM), jehož úkolem je dopravit uvedenou vědeckou dvojici na oběžnou dráhu Merkuru. MTM zajišťuje hlavní pohon sestavy, jeho orientaci a korekci dráhy. Mercury Transfer Module má solárně-elektrický pohon v podobě čtyř iontových motorů T6 na xenon. Uvedený typ je vysoce efektivní a oproti klasickým chemickým raketovým motorům vyžaduje zlomek paliva, což znamená nemalou úsporu hmotnosti. Na druhou stranu jeho tah dosahuje pouhých několika newtonů, tudíž musí být v chodu celé týdny či měsíce. K funkčnosti rovněž vyžaduje značné množství elektrické energie. Proto má MTM dvojici solárních panelů o rozpětí 30 m a ploše 42 m².
Na konci dubna se ale objevily nečekané potíže – podle informací ESA nedokázal modul MTM dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie k zahájení plánovaného manévru. Inženýrům z řídícího střediska se problém alespoň z části podařilo vyřešit a 7. května obnovili výkon iontových motorů na 90 % předchozího stavu.
Pracovníci řídícího střediska v německém Darmstadtu nyní vyhodnocují získaná data a snaží se odhadnout, zda a jakým způsobem výpadek ovlivní harmonogram cesty. Za prioritu nyní vědci považují udržení stabilního výkonu alespoň na současné úrovni a identifikaci příčin vzniklých problémů. Podle prvních odhadů by současný výkon měl být dostatečný k úspěšnému zvládnutí plánovaného zářijového gravitačního manévru.
