Mufloni v české přírodě: Turnaje rohatých tvrdohlavců

Za sychravých listopadových dnů můžete v lesích zaslechnout ohlušující rány jako by někdo do suchého kmene zatínal gigantickou sekeru. Jestliže však budete tiší a trpěliví, zjistíte, že údery nemá na svědomí přerostlý dřevorubec




V listopadu dochází svého naplnění mufloní láska, kterou provázejí líté boje samců. Ti do sebe robustními čely a mohutnými rohy narážejí jako rozjeté nákladní vagóny. Nemilosrdné souboje kurážných muflonů připomínají středověké rytířské turnaje.

Starověcí gladiátoři

V prehistorické době obývali mufloni celou Evropu, v době historické pak už jen Sardinii a Korsiku. V pravěku byla tato zvířata domestikována a stala se základem chovu domácích ovcí. Muflony chovali i staří Řekové a Římané. Druzí jmenovaní si byli dobře vědomi mufloní odvahy a bojovnosti a jejich zápasení se stalo součástí programu římských her. Římané je stavěli i proti lvům a v muzeu ve švýcarské Basileji se dokonce dochovalo starořímské sousoší představující souboj muflona se dvěma lvy.

TIP: Sloupsko-šošůvské jeskyně aneb Podzemní kronika věčné tmy

Jako lovnou zvěř se muflony poprvé pokusil chovat v oborách Evžen Savojský. Od 18. století byli intenzivně a úspěšně vysazováni v Německu, ve Francii, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku. Mimo Evropu se dostali i do jihozápadní Asie, Ameriky, Austrálie a dokonce na Havaj.

Nejlepší mufloni jsou Češi

Nelze vyloučit, že v českých zemích se první mufloni chovali již během 18. století. Patrně se však u nás objevili až v padesátých letech 19. století, kdy bylo do Staré obory u Hluboké nad Vltavou přivezeno několik zvířat z oborového chovu u Vídně.

S ohledem na jejich rozšíření je potřeba zdůraznit, že v lesním prostředí mufloni dorůstají větších rozměrů i hmotnosti než v místech svého posledního přirozeného výskytu, tedy v horách Sardinie a Korsiky. V chovu mufloní zvěře je světovou špičkou bezpochyby Česká republika. V současné době u nás žije asi třetina světové populace a mufloni v Česku evidentně skvěle prospívají. Vždyť z lesního závodu v Židlochovicích u Brna pochází osm z deseti největších mufloních trofejí na světě.

Bez ohledu na následky

Muflon je lovným druhem, jehož odstřel je u nás povolen v posledních pěti měsících roku. Každoročně tak lovecké vášni padne za oběť šest až osm tisíc muflonů, ale tento fakt se nijak neprojevuje na nebojácnosti rohatých bojovníků. V zimě u krmelců se mezi ostatní spárkatou zvěří chovají velmi hrdě a sebevědomě. Staří berani neuhnou mohutným jelenům ani o krok a respekt mají pouze před černou zvěří.

Listopadová říje muflonů je v lesích nepřehlédnutelná. Dva soupeřící samci od sebe nejprve poodejdou na dvacet až třicet kroků. Poté obřadně skloní hlavy a na pokyn neviditelného sudího se vyřítí proti sobě. Následuje příšerný náraz čely. Hlasitý třesk je v tom okamžiku slyšitelný do vzdálenosti stovek metrů. Není proto divu, že podle zjištění nedávných výzkumů se po takových střetech projevuje u velkého procenta mufloních samců různý stupeň otřesu mozku.

Kam za muflony

Mufloní zvěř se ostrůvkovitě vyskytuje prakticky po celém území České republiky. Nejčetnější je v severozápadních, západních a místy i v jižních Čechách, v Orlických horách, v Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině, na severní Moravě a ve Slezsku. Musím však říci, že se s muflony běžně setkávám i na jižní Moravě a v Moravském krasu.

  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci