Na snímku vidíme dva příslušníky americké 101. výsadkové divize (Screaming Eagles), kteří se v předvečer invaze do Normandie chystají na seskok. Oba náleželi k 506. výsadkovému pluku, jehož rotu E proslavila kniha Bratrstvo neohrožených (Band of Brothers, 2001) Stephena Ambroseho, podle níž vznikl neméně věhlasný stejnojmenný seriál.
Inspirace velitelem s indiánskými předky
Na obličej Charlese „Chucka“ Plaudy nanáší barvu Clerence Ware. Nešlo o příslušníky Easy Company, ale speciální plukovní demoliční čety, jejíž muži se rozhodli seskočit na území nepřítele s indiánskými válečnými sestřihy a náležitě pomalovanými obličeji, k čemuž je inspiroval jejich velitel s předky z kmene Čoktóů Jake McNiece.
Vojáci si tedy dodávali odvahu symbolickým pokusem o navázání na válečnickou tradici indiánského kmene. Takovou extravaganci si v US Army pochopitelně mohli dovolit pouze příslušníci speciálních jednotek, ke kterým výsadkáři nepochybně patřili. Plauda je vyzbrojen samopalem Thompson a na jeho levém rameni je dobře vidět křičící orel, znak 101. výsadkové divize, který na některých variantách téhož snímku cenzor začernil.
Vojáci stojí před transportním letounem Douglas DC-3, tažným koněm amerických výsadkových sil. Demoliční četě, k níž tito muži náleželi, se přezdívalo Filthy Thirteen (Třináct špinavců); vojáků v ní ale ve skutečnosti sloužilo o něco víc. Existence jednotky inspirovala E. M. Nathansona k napsání knihy The Dirty Dozen (1965), na jejímž základě vznikl stejnojmenný film (1967). Nathansonův příběh o skupině zločinců plnících pod velením zkušeného majora americké armády speciální misi měl ovšem k realitě daleko a muži z čety v žádném případě kriminálníci jako ve filmu nebyli.
Na druhou stranu ale nešlo o žádné svatoušky: hodně pili, neradi vstávali na budíček a McNiece, který měl už od nástupu do armády problém s respektem k autoritám, dokonce ztloukl příslušníky vojenské policie. Jednotku proslavily fotografie v armádním časopise Stars and Stripes (Hvězdy a pruhy), na nichž se její muži nezvyklým způsobem připravovali do akce. Indiánská stylizace vyvolala senzaci a o vojácích brzy začaly kolovat legendy: prý byli všichni indiánského původu (podle jiné verze zase trestanci) a před nasazením se nikdy neumývali. Právě z těchto povídaček vycházel při přípravě své knihy Nathanson.
Během dne D četa zničila mosty přes řeku Douve, což nepříteli v prostoru Cotentinského poloostrova zabránilo v přísunu posil dál na sever, a později se podílela na obsazení městečka Carentan. V září 1944 se zúčastnila také operace Market-Garden.
