Pořádný kus železa: Americký obrněnec International M1224 MaxxPro

Improvizované výbušné zařízení (IED) tvoří podomácku zhotovená nástraha. K výrobě mnohdy postačí dostupné chemikálie, například hnojivo (dusičnan amonný). Nejčastěji se lze s IED setkat v asymetrických konfliktech, vedených nepravidelnými jednotkami.

Zkušenosti z Afghánistánu

V těchto případech se přímo nabízí napadání vozidel na komunikacích kvůli omezení pohybu logistických konvojů, přesouvajících se bojových jednotek či patrol. A právě potřeba omezit ztráty vojenského personálu vedly k vývoji a konstrukci tohoto jednoúčelového druhu vozidel. Obě okupační armády v Afghánistánu, sovětská i americká, musely nejdříve pochopit, že bojová vozidla pěchoty (BVP-1/2) stejně jako vozy AM General HMMWV (Humvee) se nehodí pro pohyb po cestách zamořených IED. Stalo se tak až poté, co zaplatily nemalými ztrátami.

K dalším rozšířeným taktikám partyzánských válek patří přepady vozidel ze zálohy palbou z ručních zbraní, takže korba musí odolat běžné pěchotní munici i velkorážným kulometům. Samozřejmě že každé vozidlo se dá zničit, pokud se nasadí silnější prostředky ve větším počtu. Cílem kategorie MRAP však je takovéto pokusy alespoň znesnadnit. Přesto guerilly dokážou často projevit až neskutečnou vynalézavost, což přináší do této problematiky neustálé inovace.

Skládačka komponentů

Vývoj typu splňujícího výše uvedené požadavky dostala v USA na starost společnost Navistar International, jejíž výrobní portfolio zahrnuje širokou řadu užitkových vozidel všeho druhu. K vývoji přizvala také izraelskou společnost Plasan Sasa disponující rozsáhlými zkušenostmi z produkce obrněných vozidel. Ve Spojených státech mohly práce probíhat značnou rychlostí, neboť se tam nacházelo množství výrobců komponentů ke stavbě jakéhokoliv vozidla. To přispělo k tomu, že sériová produkce typu označeného jako International M1224 MaxxPro začala v roce 2007. První objednávka zněla na 1 200 vozidel, do konce roku si pak ozbrojené síly řekly o dalších 1 775 kusů. „Minuvzdorný“ automobil převzaly ozbrojené síly mnoha zemí a hrály klíčovou roli v konfliktních zónách silně promořených IED, zejména v Afghánistánu a Iráku.

MRAP se přibližně dělí na menší kategorii 1 nebo větší kategorii 2, v závislosti na použití a kapacitě přepravovaných osob, rozměrnější „dvojka“ se potom hůře pohybuje v úzkých zastavěných oblastech. Navistar vyrábí MaxxPro v obou velikostech, i když naprostá většina dodaných vozidel patří k menšímu typu. Spíše než technologický zázrak představuje řada MaxxPro „pořádný kus železa“. Řízení napomáhají posilovače a automatická převodovka, díky výše umístěné pozici má řidič solidní výhled.

Vyměnitelná kola i pancíře

Pro odpružení nabízí řada MaxxPro dvě konfigurace: nezávislé zavěšení s dvojitými lichoběžníkovými rameny, vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, nebo tuhé nápravy spárované s poloeliptickými listovými péry a teleskopickými tlumiči, které zajišťují lepší mobilitu a stabilitu na nerovném terénu. Zavěšení s lichoběžníkovými nápravami představuje důležitý bezpečnostní prvek. Nápravy jsou v karoserii ukotveny tak, aby při nájezdu kola na minu došlo k jeho odtržení a tím se zabránilo narušení korby vozidla a újmě přepravovaných osob. K tomu však musí všechny osoby uvnitř zůstat po celou dobu připoutané šestibodovými pásy.

Odtržené kolo lze snadno vyměnit po opravě úchytů v korbě a výměně ramen nezávislého zavěšení. V případě tuhých náprav by při explozi patrně došlo k vytržení celé nápravy a k převrácení automobilu. Podle Navistar vzniklo vozidlo s ohledem na provozní připravenost a používá standardizované, snadno dostupné díly, aby se tak zajistila rychlá oprava a údržba. 

Pancéřová karoserie je sešroubovaná, nikoliv svařená, tak jako u jiných MRAP, což velmi usnadňuje opravy v terénu. Modely MaxxPro disponují bezdušovými dojezdovými pneumatikami (runflat) se zesílenými bočnicemi, které umožňují pokračovat v jízdě pár desítek kilometrů i po ztrátě vzduchu. Mají systém centrálního huštění pneumatik pro nastavení tlaku v různých terénech.

Jen proti pěchotním rážím

Automobily MaxxPro poskytují balistickou obranu splňující normy STANAG 4569. Znamená to, že chrání prostor osádky před průbojnými 7,62mm projektily a střepinami granátů do vzdálenosti 30 metrů a před velkorážnými 14,5mm střelami do dálky 200 metrů. Palba z větší blízkosti už by přepravované ohrožovala.

Pokud jde o exploze, vozidla odolají protipěchotním a lehčím protitankovým minám. Pro zvýšení schopnosti přežití a provozní efektivity lze MaxxPro vybavit rovněž dalšími ochrannými systémy, například modulárními přídavnými pancéřovými sadami a systémy aktivní ochrany (APS). Nelze však přejít skutečnost, že snaha maximalizovat protiminovou obranu i díky rozměrným kolům a výše umístěnému podvozku zapříčinila výraznou siluetu a tím pádem i nápadnost vozidla. Tu ještě někdy umocňují pancéřové štíty, chránící střelce ze zbraní umístěných na věži.

Osmičlenný výsadek

Výrobní řada sestává z množství mírně odlišných variant. Základní model rodiny MaxxPro má pohotovostní hmotnost 17 168 kg a užitečné zatížení 3 924 kg, což představuje celkovou hmotnost vozidla 21 092 kg. Rozměry vozidla jsou 6 451 mm na délku, 3 208 mm na šířku (včetně příslušenství) a 3 048 mm na výšku. MaxxPro dosahuje na komunikaci maximální rychlosti 105 km/h a nabízí dojezd až 400 km na plnou nádrž, dokáže se brodit hloubkou asi 90 cm. Efektivně zvládá členitý terén, zdolá strmé svahy se sklonem 30° a překoná boční sklony 17°.

Vozidlo dokáže přepravovat devět osob na sedadlech odolných proti výbuchu v následující konfiguraci: dvě sedadla směřující dopředu, šest zadních uspořádaných proti sobě a jedna sedačka střelce. Přístup do vnitřního prostoru umožňují troje dveře. Pro větší flexibilitu lze nainstalovat poklop, který dovolí bezpečný přístup i na střechu vozidla. 

Osádka má k dispozici rezervní kolo, pokud by došlo k roztržení pneumatiky v takové míře, že nepomůže dohušťování. Další modifikace MaxxPro (například ambulance, Dash M1235, Plus M1224, DASH DXM M1235a1, LWB a další) se odlišují zejména rozměry, silnějším motorem a vzhledem přední masky, vejde se do nich 7–9 lidí.

Automobily MaxxPro se spolu s dalšími lehkými obrněnci z kategorie MRAP zúčastnily většiny lokálních konfliktů nedávné minulosti, tedy především v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a nyní na Ukrajině. Tyto rychlé, obratné, ale jen slabě pancéřované typy se dají používat pouze k přepravám vojáků na bojiště (nikoliv ovšem bezprostředně do první linie), dále k provádění patrol, odvozu raněných a k policejním akcím. 

Musí se však vyhnout střetům s obrněnou technikou protivníka, v konfliktech s nepravidelnými povstaleckými silami se jim daří lépe než při „srážce“ dvou regulérních protivníků. Svou značnou výškou nad terénem představují vozy MaxxPro ukázkový cíl snad pro všechno, co disponuje alespoň 20mm kanonem. Proti obrněné technice samy nemají výzbroj, k tomu ovšem nebyly zkonstruované.

Očima české mise

Vzhledem k vysokému těžišti danému základním účelem – ochraně proti minám a IED – je jízda při celkové hmotnosti automobilu přes 20 tun dost houpavá a vyvolává v osobách pocit, že se obrněnec každou chvíli položí na bok, i když jsou limity bočního náklonu dostatečné. Nastupovat lze komfortně po zadní motoricky sklápěné rampě – asi proto, že plně vybavený bojovník by se těžko vyšvihl do potřebné výšky. Přeprava se neobejde bez pevného přikurtování do vcelku pohodlné anatomické sedačky, jinak by hrozilo, že při nájezdu na trhavinu a explozi se cestující udeří o strop či stěny. Účastníci skutečných ozbrojených střetů pak někdy doporučovali mít u sebe dobrý zavírací nůž – to kdyby se člověk při opouštění vozu do něčeho v tom chvatu zamotal.

Česká armáda provozovala v Afghánistánu několik zapůjčených MaxxPro, s nimiž hlídkovala, případně je používal tým na zneškodňování výbušnin, operující z americké základny Shank v provincii Lógar. Další obrněnce zmíněného typu dostal výcvikový a poradní tým AČR v afghánské provincii Vardak, kde působily společně s mnohem lehčími automobily italského původu IVECO LMV. Bližší zhodnocení výsledků těchto MRAP s českými osádkami na tomto dalekém válčišti však chybí.

I když celkově z evropského pohledu vše zastiňuje rusko-ukrajinská válka, asi nelze očekávat zklidnění řady regionálních asymetrických konfliktů. Spíše naopak, v dubnu 2025 je stále horko v Súdánu, Kongu, ale i v Somálsku, Libanonu, na syrsko-turecko-iráckém pomezí, skryté dlouhodobé konflikty doutnají v Afghánistánu, Pákistánu, Barmě, v menším měřítku i jinde. Ve většině těchto lokalit tedy nejspíš objevíme i MaxxPro, i když ne přímo v amerických, ale spíše ve spojeneckých službách, případně jako kořistní techniku… 

---

Čtěte také:

Obrněný transportér Pandur II: Osmikolový hraničář opředený skandály

Kolona vozidel na cestě kdesi v Afghánistánu víří mračna prachu. Náhle zazní výbuch – pod prvním strojem explodovala mina. Zbraňové nástavby ostatních vozidel se rychle otáčejí ve snaze najít...