Pátrání po tajných místnostech v Mont-Saint-Michel přineslo nečekané výsledky
Odborníci dlouho předpokládali, že se jim podařilo objasnit prakticky veškeré detaily více než tisícileté historie ostrova Mont-Saint-Michel. Nové archeologické průzkumy pomocí moderních technologií však prokázaly, že ikonický monument stále ukrývá nejedno tajemství.
Klášter a přilehlé městečko působí nesmírně kompaktním dojmem, ve skutečnosti však hora připomíná architektonické vosí hnízdo, na jehož prastarém jádru vznikala jedna vrstva staveb za druhou. Postupy inspirované ještě římskou architekturou se tam přelévají v románské stopy, ale ani jimi příběh nekončí. Ačkoliv se cizím vojskům nikdy nepodařilo ostrov obsadit, pokusů o jeho dobytí se odehrál bezpočet: Roku 1204 dokonce Bretaňci místní obyvatele vyvraždili a městečko zapálili.
Následně se ostrov dočkal přebudování v gotickém stylu, nicméně zdaleka ne vše o jeho historii víme s jistotou. Nejcennějším zdrojem poznání se stal rukopis mnichů kongregace svatého Maura, kteří se v místě usadili v 17. století a při sepisování čerpali ze středověkých archivů v normandském Saint Lô. Když ovšem archeolog Christian Sapin provedl před třemi lety průzkum původního kostela Notre-Dame-sous-Terre neboli „naše Paní v podzemí“, našel v tradovaných dějinách nesrovnalosti.
Pátrání pod zemí
Archeologové použili hned tři techniky – radiokarbonovou metodu, archeomagnetismus a termoluminiscenci – aby prozkoumali srdce kláštera v podobě kaple postavené v roce 708. Právě od ní se pak celý komplex rozvíjel dál a narostl do úctyhodných rozměrů. Výzkum ovšem prokázal, že svatostánek vznikl až na počátku 10. století a dvě vedlejší lodě přibyly o století později.
S tím se však archeologové nechtěli smířit, a tak se na podzim roku 2016 pokusili pomocí georadaru zjistit, zda se pod podlahou neskrývá onen mytický první kostel – jak by spojení „naše Paní v podzemí“ napovídalo. Nicméně neměli štěstí, a zmíněný název tak nejspíš poukazuje na fakt, že pozdější přestavby kapli zcela překryly. Uvedené nutně neznamená, že Aubertův kostel neexistuje, zřejmě ale spočívá v základech nějaké jiné budovy.
Nejstarší obyvatelé
K pozoruhodným nálezům během rekonstrukcí stále ještě ojediněle dochází. Například v roce 1999 se při opravách západní terasy našla dílna ze 14. a 15. století: Podařilo se odhalit fragmenty kamenných forem používaných k odlévání poutních odznaků, jež si tehdejší příchozí odnášeli s sebou coby suvenýry.
TIP: Kamenný div Francie: Majestátní Mont-Saint-Michel by mohl zaniknout
Nejzásadnější objev se pak odehrál při pracích na inženýrských sítích pod hlavní ulicí, kdy byly odkryty tři desítky středověkých hrobů. „Věděli jsme, že se kolem kostela rozkládal hřbitov a zůstal zčásti opuštěný po vybudování hradeb v třináctém století,“ vysvětluje archeolog François Caligny-Delahaye. „Přesto jsme nečekali, že najdeme něco podobného. Některé hroby jsou neporušené, a dokázali jsme tak identifikovat muže, ženy, a pravděpodobně i děti – tedy vůbec nejstarší známé obyvatele Mont-Saint-Michel.“
