Podaří se vzkřísit vakovlka tasmánského? Vědci poprvé přečetli RNA vyhynulého druhu

Švédským vědcům se podařilo přečíst RNA dnes již vyhynulého vakovlka tasmánského. Metoda by mohla přispět nejen ke vzkříšení již vyhynulých druhů, ale i k výzkumu virů.

23.09.2023 - Stanislav Mihulka



V minulosti jsme byli svědky řady zajímavých případů, kdy vědci izolovali a přečetli starobylou DNA. Nejstarší nalezené sekvence DNA pocházejí z doby před 2 miliony let. Pokud jde o staré sekvence RNA, u nich situace mnohem komplikovanější.

Jednořetězcové molekuly RNA, které v buňce vznikají při expresi genů, jsou mnohem zranitelnější než DNA, kterou tvoří dva do sebe „zapnuté“ řetězce. RNA dlouho vzdorovala snahám o získání z fosilních či muzeálních vzorků.

Podaří se vzkřísit vakovlka?

Nakonec uspěl Emilio Mármol Sánchez ze Stockholmské univerzity a jeho kolegové, jimž se podařilo získat a přečíst sekvence RNA z asi 130 let starého a dnes již vyhynulého vakovlka tasmánského (Thylacinus cynocephalus). Vědci použili exemplář ze sbírky Švédského přírodopisného muzea ve Stockholmu. Přečtené sekvence RNA jsou podle nich velmi kvalitní.

SMoNH, Emilio Mármol Sánchez
Muzeální vzorek vakovlka, z něhož byla získána RNA. (foto: Swedish National History Museum, Emilio Mármol Sánchez, CC BY-SA 4.0)

Badatelé díky tomu mohli rekonstruovat transkriptom (soubor molekul RNA vzniklých z DNA přepisem), které se nacházely v kůži a kosterním svalu dotyčného vakovlka. Podařilo se jim detekovat expresi konkrétních genů, které jsou specifické pro určité tkáně u savců. Jejich výzkum zveřejnil vědecký časopis Genome Research.

TIP: Mamut by mohl být vzkříšen: Máme právo na návrat vyhynulého obra?

Jde o důležitý úspěch, který významně přispěje ke snahám o „vzkříšení“ nedávno vyhynulých druhů, jako je právě vakovlk nebo třeba mamut srstnatý. Pokud chceme rekonstruovat vakovlka nebo mamuta, u nichž již známe genom (DNA), informace o RNA, která souvisí s expresí genů ve tkáních, je pro takový úspěch klíčová.

„V budoucnu budeme možná schopni získat RNA nejen z vyhynulých zvířat, ale i třeba genomy RNA virů, jako je SARS-CoV2 a jejich evoluční prekurzory z netopýrů a dalších hostitelských organismů uložených v muzejních sbírkách,“ věří Love Dalén, profesor evoluční genomiky na Stockholmské univerzitě. 


Další články v sekci