Pomocný křižník HSK 7 Komet: Dravec v rouše beránčím (2)

Do historie námořních bojů se za obou světových válek zapsala pozoruhodná kategorie válečných lodí, nazývaná pomocné křižníky. K jejich využívání vedlo poznání, že drahé moderní válečné lodě slouží k účelům, při nichž není použita jejich technická kapacita

23.08.2017 - Ivo Pejčoch



Robert Eyssen poté naplánoval útočnou operaci, kterou se rozhodl s pomocí Orionu také realizovat. Šlo o přímý úder proti ostrovu Nauru, australskému mandátnímu území. Jinak nevýznamný ostrov totiž představoval ohromnou zásobárnou fosfátů, důležitých pro vojenský průmysl. V roce 1940 jich tato zemička produkovala na jeden milion tun, čemuž hodlal Eyssen na čas zabránit. Na cestě k Nauru narazila německá eskadra na loď pro dopravu fosfátů Triona a potopila ji.


Předchozí část: Pomocný křižník HSK 7 Komet: Dravec v rouše beránčím (1)


V noci ze 7. na 8. prosince se německé pomocné křižníky přiblížily k cílovému ostrovu, ale k plánované výsadkové operaci nedošlo kvůli silnému větru a vysokým vlnám. Během noci však křižníky potopily čtyři plavidla, z nichž dvě si připsal na konto Komet. Jedním byl norský Vinni, druhou novozélandská Komata. Dne 21. prosince vydal Eyssen nezvyklý rozkaz. Připlul totiž s Kometem k pobřeží ostrova Emirau v Bismarckově souostroví a propustil na svobodu všech 153 válečných zajatců. Na jeho přímý pokyn vylodily své zajatce i Kulmerland (257 mužů) a Orion (82 mužů).

Nevěřící osvobození příslušníci posádek nepřátelských lodí stáli na břehu a nechápavě hleděli na tři velké lodě, které se pomalu ztrácely z dohledu. Jejich rozpaky vzbuzoval i materiál, kterým je Eyssen vybavil. Věnoval jim bohaté zásoby potravin i pitné vody, člun, mapy, navigační prostředky k dosažení 70 mil vzdáleného přístavu Kavieng na Nové Guineji, kuchyňské potřeby a dokonce zbraně a střelivo! Německá admiralita později vydala rozkaz, který obdobné jednání velitelům zakazoval. Dva dny před Štědrým dnem roku 1940 se lodě rozdělily, Kulmerland plul do Německa a křižníky zahájily samostatné akce.

Znovu na Nauru

Velitel Kometu se nevzdal své myšlenky na přerušení výroby fosfátů na Nauru, jen musel změnit plán, protože s jedinou lodí nemohl provést invazi – na to neměl dost mužů. Rozhodl se tedy zničit těžební zařízení dělostřelbou. Po půlnoci 27. prosince se blížil k pobřeží a opět provedl nezvyklý krok. Ve 3.00 zakotvil u břehů, vyvěsil válečnou vlajku Kriegsmarine a zahájil radiové vysílání. V něm na pevninu oznámil, že hodlá zařízení ostrova zničit dělostřeleckým bombardováním, ale pokud do té doby bude vysílačka mlčet, zařídí, aby se ostrované mohli co nejrychleji spojit s australskými úřady a zavolat pomoc.

Zároveň vyzval obyvatelstvo k evakuaci z ohrožené oblasti, přičemž jasně stanovil cíle, které napadne. Na útěk dal lidem na břehu tři hodiny. V 6.20 zahřměla těžká děla Kometu, k nimž se přidaly i protiletadlové kanóny ráže 37 a 20 mm, ničící čluny v přístavu, potápějící bóje a likvidující podobné menší cíle. Stopadesátimilimetrové granáty dopadaly do skladu fosfátů, na těžební vybavení, do nádrží s pohonnými hmotami a rvaly na kusy zařízení přístaviště.

HSK 7 Komet

  • VÝTLAK: 3 287 t
  • DÉLKA: 115 m
  • ŠÍŘKA: 15,3 m
  • VÝKON MOTORU: 3 900 hp
  • DOSAH: 51 000 námořních mil při rychlosti 9 uzlů
  • MAX. RYCHLOST: 16 uzlů (30 km/h)

Válečnou scenérii ozařovaly přízračné plameny z 13 000 t hořící ropy, zničeno bylo dále 12 000 t fosfátů, těžní výbava, těžké přístavní jeřáby pro nakládání lodí a další zařízení. V 7.30 vydal velitel rozkaz zastavit palbu, zvýšit výkon dieselů a odplout od ostrova. Vývoz fosfátů byl narušen, první loď s tímto nákladem znovu vyplula z Nauru až 6. března následujícího roku. Eyssen pokračoval na jih podle dispozic, které mu dávaly za úkol doplout do antarktických vod a napadat zde spojenecké velrybářské lodě, a tak narušit zá sobování proviantem.


Dokončení: Pomocný křižník HSK 7 Komet: Dravec v rouše beránčím (3) - vychází 30. srpna


Křižník raději opět změnil identitu, tentokrát z něj posádka vytvořila japonskou loď Ryuko Maru. Nový rok 1941 oslavila posádka společně se svým velitelem, který byl tohoto dne povýšen do hodnosti Konteradmiral. Následoval rozkaz k plavbě k ostrovu Kerguelen, kde se měl Komet setkat s pomocným křižníkem Pinguin a zásobovací lodí Alstertor. Na smluvené místo doplul 8. března, o čtyři dny později následován Pinguinem. Z Alstertoru získala posádka hlavně munici a zásoby.

  • Zdroj textu

    Zbraně číslo 4

  • Zdroj fotografií

    Wikipedia


Další články v sekci