Reklama


Ptáci v období mrazů: Jak správně pomáhat v nerovném boji s tuhou zimou

13.11.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Pro přezimující ptáky jsou silné mrazy spojené s větrem těžkou zkouškou. Lidská pomoc je pro ně v tomto období rozhodujícím faktorem, který často rozhoduje o životě a smrti

Nutná podmínka přežití - Ptáci si potravu dokážou částečně obstarat sami, ale v naší změněné kulturní krajině mají stále méně možností. Jejich přikrmování je proto prakticky nutnou podmínkou přežití. Na snímku sýkora modřinka
Nutná podmínka přežití - Ptáci si potravu dokážou částečně obstarat sami, ale v naší změněné kulturní krajině mají stále méně možností. Jejich přikrmování je proto prakticky nutnou podmínkou přežití. Na snímku sýkora modřinka

„Ptáci se Bohu povedli …“, říká v jednom ze svých veršů slovenský básník Milan Rufus a asi by se nenašlo moc lidí, kteří by s ním nesouhlasili. Ptáci oživují krajinu a ti, kteří přijali za svůj biotop i městské prostředí, jsou pro obyvatele betonových džunglí často jedinými posly divočiny. Na ty, kteří neodlétají do teplých krajin a zůstávají celoživotně věrni svému domovskému území, doléhá nevlídné zimní období plnou silou.

Když jsem mnohokrát při zimním táboření pozoroval za úsvitu šmejdivé poletování zpěvných ptáčků v zasněžených křovinách, přemýšlel jsem nad jejich nezdolnou vitalitou. Vždyť čím je ptačí tělíčko menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby si stálou teplotu udrželo. Pro přežití je tedy nezbytně nutné vytvoření tukových zásob a stálý přísun potravy. Právě v tomto ohledu může člověk malým opeřencům významně pomoci.

Krmítka – tradice stará 200 let

Odborníci se nemohou shodnout na tom, zda je vhodné ptáky v zimě přikrmovat. Někteří tvrdí, že si opeření tuláci i za nejtvrdších zimních podmínek potravu naleznou. Je ale jisté, že při takovém hledání dojde k významným ztrátám na ptačích životech. V této souvislosti jiní zdůrazňují, že rostlinná skladba naší kulturní krajiny se změnila natolik, že přikrmování stálých ptáků je nanejvýš vhodné. Osobně se kloním ke druhému názoru.

TIP: Dunajská delta - Ptačí ráj v jednom z nejvýznamnějších evropských mokřadů

Historicky největší zásluhu má na tradici zimního přikrmování ptáků Velká Británie. Tamní ochránci přírody začali tuto bohulibou činnost provozovat již před dvěma stoletími. V případě, že se i vy rozhodnete ptáky přikrmovat (a ti vám za to budou zimu zpestřovat svojí půvabnou přítomností), měli byste začít v listopadu a vytrvat až do konce března.

Ptačí ráj

Přírodovědec Miroslav Saniga, který pracuje v Ústavu ekologie lesa Slovenské akademie věd, vybudoval na zahradě svého rodinného domu v Liptovských Revúcach úžasný Ptačí ráj. Svěřil se mi, že ve stovkách krmítek a ptačích budek tady ročně zkrmí mimo jiné zhruba šest metráků slunečnicových semen a já si se svým necelým metráčkem připadal jako žabař.

Miro Saniga mne také upozornil na fakt, že vyvěšené budky neslouží pouze jako vhodná útočiště při jarním a letním hnízdění doupných ptáků. V zimě jsou lákavými úkryty před noční zimní slotou. „Například sýkorky jsou za silných zimních větrů a při mrazivém nečasu namačkány v budkách jako sardinky,“ tvrdí nadšený ornitolog, který je světovou kapacitou na zedníčky skalní a tetřevy hlušce. „Organismus sýkorky v noci snižuje teplotu těla i o několik stupňů, utlumuje všechny důležité fyziologické funkce a upadá do stavu jakési letargie – torporu.

Tehdy je méně vnímavý na vnější podněty. Sýkorka se schoulí do klubíčka a zahalí se do načepýřeného peří, takže vypadá jako barevný tenisový míček. Člověku, který nezná přírodu a nechápe pozoruhodné jevy odehrávající se v jejích zákoutích, se zdá, že ptáček je mrtvý. Jen pulzování „míčku“ nasvědčuje, že jde o živého tvora. Se sýkorkou ve stavu částečné hibernace je možné jemně manipulovat (vážit, měřit) bez toho, abychom ptáčka probudili. Je to nepopsatelný pocit – usínat v domě, okolo kterého dřímá v budkách ve stavu hibernace 123 sýkorek…“

Miro Saniga zdůrazňuje, že v dobách až šestnáctihodinových mrazivých nocí, kdy panuje mráz okolo -20 °C, může sýkorka zhubnout za noc až o 2–3 gramy, což je asi 15 % její večerní váhy! Spotřebovanou energii promění na teplo. A ráno ji musí rychle doplnit energeticky vhodnou potravou.

Co do krmítka?

Pokud se ptákům rozhodnete v zimě se sháněním jídla pomoci, nemůžete jim do krmítka přihodit cokoliv. Například kuchyňský odpad by jim mohl ublížit, vhodná jsou naopak semena. Z nich jdou opeřeným strávníkům nejvíc k duhu semena slunečnic, proso, konopí, mák, lněné semínko, semínka bodláků, řepka a drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Ze sušených plodů a bobulovin jsou vhodné jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu a svídy. Ideálním krmivem je rovněž tzv. zadina, tedy odpad od mlátiček a čističek obilí, který obsahuje i semena plevelů.

Přidávat můžete rovněž ovesné vločky (nejlépe drcené), strouhanou housku (ne slanou!) a pokud nemrzne, i nadrobno nakrájené kousky masa a strouhanou mrkev – obojí k rychlému zkrmení. V případě, že nemrzne, jsou vhodná i půlená jablka. Dobrá je také krupice a hrubá mouka zapražená na tuku.

Velmi vítaným zdrojem potravy jsou tzv. tuková krmítka – do převráceného květináče nebo poloviny rozříznutého kokosového ořechu nalijete rozehřátý tuk se slunečnicovými semeny a drcenými ořechy, který po ztuhnutí zavěsíte na strom či keř. Pro zrnožravé ptáky můžete zhotovit zemní stříškový zásyp.

Častí i vzácní hosté

Nejčastějšími návštěvníky krmítek jsou sýkory koňadry a sýkory modřinky, zvonci zelení, vrabci domácí a polní (i když jich v posledních letech významně ubývá), pěnkavy obecné a pochopitelně kosi černí. V okolí často paběrkují sojky obecné.

Vzácněji k vám mohou na oběd zaskočit čížci lesní, stehlíci obecní, sýkora uhelníček, sýkora babka a sýkora parukářka (na krmítkách u lesa), mlynaříci dlouhoocasí, brhlíci lesní, hýlové obecní, dlaskové tlustozobí, strakapoudi, šoupálci, střízlíci obecní, červenky obecné, pěnkava jíkavec a drozd cvrčala a kvíčala (poslední tři druhy jsou zimními hosty ze severu).

Kam je nejlépe krmítko umístit? Na vhodná místa do zahrad a parků. Tak, aby ptáci měli dobrý přehled po okolí a včas zpozorovali třeba lovící kočku. Zavěšujte je na stromy a keře, na okraje remízků a lesa, ale můžete je umisťovat i na balkony. Ptáci zdroje potravy brzy objeví, a pokud je krmení pravidelně doplňováno, horlivě je navštěvují.


Kde nejlépe krmit?

Kdekoliv. Přestože bohužel každoročně zaznamenáváme pokles počtu ptáků (obzvláště některých druhů), ptáci jiných druhů hledají útočiště v bezprostřední blízkosti lidí. Měli bychom na ta něžná opeřená stvoření, která těší naše oči i mysl, myslet celoročně. Tedy nejen v zimě při přikrmování, ale připravovat jim i hnízdní možnosti a ochranu. Pozorování ptačího života nám přinese mnoho zábavy, potěšení i poučení. Bez ptáků by bylo lidské duši smutno…

  • Zdroj textu: časopis Příroda
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama



Reklama

Aktuální články

Vizualizace zachycuje první známou mezihvězdnou planetku `Oumuamua. Získaná měření naznačují, že `Oumuamua je nejspíš husté, pravděpodobně kamenné nebo dokonce kovové 400 metrů dlouhé těleso, jeho povrch má temně červenou barvu a není pokryt ledem.

Vesmír

Pennsylvania Avenue, Washington (1900 a 2013)

Zajímavosti

Snímek z prosince 1969 zachycuje Mansona během eskorty k předběžnému slyšení u soudu.

Revue

Po elektrických automobilech přicházejí na řadu elektrické náklaďáky

Věda

Obsluha 40mm kanonu Bofors vyhlíží v létě 1944 v Normandii letouny nepřítele

Válka

Vlky, kteří dřív ohrožovali dobytek, lovci v Yellowstonském parku zcela vyhubili – načež došlo k výrazným výkyvům v ekosystému.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907