Reklama

Reklama

Vražedné sekty: Hořící chrámy slunce

11.1.2017 - Richard Guryča
Dobrovolná smrt ve jménu kazatele. Sebevražda jako klíč k lepšímu světu. Je to možné? Stovky mrtvých členů nejrůznějších sekt potvrzují, že ano. Vypadá to jako šílenství, ale obvykle to všechno začalo nevinně
Řád chrámu slunce
Řád chrámu slunce

Luc Jouret svým charismatem a řečnickými schopnostmi lákal do Řádu chrámu slunce nové členy, z nichž někteří sektě odevzdali značný majetek.

V polovině 90. let minulého století otřásly Evropou případy skupinových sebevražd stoupenců sekty Řád chrámu slunce. V jejím čele stál Joseph Di Mambro, francouzský klenotník a později charismatický terapeut, který věřil, že je reinkarnací Osirise, Mojžíše nebo Cagliostra. Dalším vůdcem sekty byl Luc Jouret, extrémní levičák s lékařským diplomem, který se zajímal o homeopatii, jógu a makrobiotiku. V letech 1980 až 1986 měl v městečku Annemasse dobře prosperující ordinaci. Kombinoval homeopatii s mystickými či esoterickými metodami a hypnózou.


Předchozí části:

Zkáza ranče Apokalypsa

Šílenství ve Svatyni lidu


Jouret a Di Mambro se setkali už v polovině 70. let, ale jejich spolupráce ve vedení Řádu chrámu slunce se datuje od roku 1993. Získávali stále více příznivců a bohatli. Di Mambro byl duší „projektu“, manažerem a skvělým obchodníkem – především s iluzemi a bombastickými rituálními představeními, která ohromovala i bohaté a vzdělané lidi. Jouret byl frontman, mluvčí, působivý rétor, který lákal další a další ovečky. Ve společenství pak ovládali všechno, a určovali dokonce i to, kdo s kým bude mít sexuální styk. A pak se roztočil smrtící kolotoč. 

Tranzit na Sirius

Dne 4. října 1994 došlo k požáru v komplexu Morin Heights v Québecu nedaleko Montréalu. Dva členové řádu při požáru zemřeli, další tři těla, probodaná noži, byla nalezena ve skladu.

O den později shořela farma ve vesnici Cheiry ve Švýcarsku. Při prohledávání spáleniště policie objevila svatyni s kruhovým půdorysem. Uprostřed na rudém koberci se zlatou hvězdou ležela mrtvá těla devatenácti členů sekty. Další tři zemřeli ve vedlejší místnosti. Celkem šlo o dvaadvacet dospělých, z toho deset mužů a dvanáct žen a asi desetileté dítě. Dvacet z nich bylo prostříleno více než stovkou střel, tři zemřeli na otravu jedem. 

Téhož dne vyjeli hasiči k požáru tří horských chat, které patřily řádu ve švýcarském Granges-sur-Salvan. Okolo chat leželo pětadvacet těl. Mezi mrtvými byly čtyři děti

V prosinci 1995 zmizela v oblasti nedaleko francouzského města Grenoblu skupina šestnácti lidí. Jejich mrtvá těla byla objevena po rozsáhlém pátrání na náhorní plošině pohoří Vercros ve výšce tisíc metrů, asi třicet kilometrů od Grenoblu. Těla ležela na mýtině srovnaná jako podle hodinových ručiček, hlavami do středu kruhu. Všichni zemřelí byli členy francouzské odnože Řádu chrámu slunce. Někteří spáchali kolektivní sebevraždu, ale jiní, jako v předešlých případech, byli zavražděni výstřely z revolverů. Mrtvoly byly ohořelé, vrazi je polili nejspíš benzínem nebo jinou hořlavinou.

Poslední případ se objevil v březnu roku 1997. V kanadském městečku St. Casimir byla v domě, patřícím členu řádu, objevena těla tří Francouzek a dvou Švýcarů, kteří spáchali rituální sebevraždu. 

Později se objevily dopisy, které vysvětlily tuto smrtící sérii jako tranzit do vyššího světa, vyšší sféry existence a vědomí. Věřící měli přijmout zářná sluneční těla na hvězdě Sirius, a kdo se k tomu nemohl rozhodnout, tomu byla nabídnuta „pomoc“ ve formě zabití. Některá úmrtí pak měla být popravou zrádců. Jouret i Di Mambro zemřeli při „tranzitu“ v roce 1994.

Reklama