Americká „Mocná osmá“ vsadila na létající pevnosti B-17 a nálety, které měly zlomit německý průmysl i morálku

V létě 1942 se v Anglii začala formovat americká 8. letecká armáda (8th Air Force), přezdívaná „Mocná osmá“. Základ její výzbroje tvořily čtyřmotorové bombardéry Boeing B-17 Flying Fortress. Ty unesly skoro osm tun pum a podle plánů amerických stratégů měly působit v sevřených boxech za bílého dne. Každý stroj disponoval nejméně deseti kulomety ráže 12,7 mm a stíhači Luftwaffe tak museli při útoku na ně prolétat křížovou palbou.

Velení „Osmé“ doufalo, že tyto takzvané létající pevnosti dokážou operovat bez doprovodu stíhaček. Dne 17. srpna 1942 odstartovalo 12 fortressů k prvnímu útoku na nádraží ve francouzském Sotteville-lès-Rouen. Letecká válka na západě se díky nim začala postupně měnit. 

Vliv lidského faktoru

Zpočátku se ale B-17 vydávaly jen k nepříliš vzdáleným cílům, většinou v okupované Francii. Teprve v úterý 17. srpna 1943 došlo k prvnímu opravdu hlubokému náletu nad území třetí říše, jehož cílem se měly stát továrny ve Schweinfurtu a v Řezně. Akce ale nevedla ke kritickému poškození fabrik a Američané při ní navíc utrpěli těžké ztráty. Během jediného dne přišli o 60 strojů.

Spojenci doufali, že budou schopni vytipované cíle zasahovat velmi přesně, to se však ne vždy dařilo. Fotografie ukázaly, že bombardovací svazy často míjely vytipovaná místa až o několik kilometrů. Nemohla za to jen používaná technika a taktika, ale i lidský faktor. Vyčerpané osádky B-17 za sebou obvykle měly několik hodin letu přes nepřátelské území za neustálých útoků stíhačů a palby protiletadlových děl, přičemž je ještě čekala stejně nebezpečná cestu domů. Řada bombardérů se proto snažila co nejrychleji zbavit pum a rychle zmizet.

Na podzim se velení armádního letectva Spojených států (United States Army Air Forces, USAAF) rozhodlo zopakovat nálet na Schweinfurt. K akci došlo 14. října 1943 a později vešla ve známost jako „černý čtvrtek“. Na 291 fortressů se během útoku vrhla masa německých stíhaček, která svaz připravila o 60 strojů.

Efektivní radar a doprovod

S postupujícím podzimem přišlo špatné počasí, přesto americká vzdušná ofenziva pokračovala. Samozřejmě na úkor přesnosti bombardování, navíc přibylo i leteckých havárií. Situace se zlepšila až v listopadu po zavedení takzvaných Pathfinderů. Jednalo se o stroje B-17 vybavené radarem H2X, který dokázal zobrazovat cíl zakrytý mraky. 

Na začátku roku 1944 Američané své nálety ještě zintenzivnili. Některých akcí se účastnilo i přes 1 000 bombardérů. K větší úspěšnosti operací přispěly i doprovodné stíhačky P-51B Mustang, jež dokázaly díky svému mimořádnému doletu doprovázet fortressy po celou dobu jejich mise. 

V druhé půli února se počasí konečně umoudřilo a Spojenci spustili akci Argument, známou spíše jako Velký týden. Jednalo se o koordinovaný útok na říšský letecký průmysl, který ale přinesl nejednoznačné výsledky. Německá výroba sice poklesla, ne však na dlouho. Nicméně během operace ztratila Luftwaffe zhruba 355 stíhaček a přibližně 100 svých pilotů, těžké ztráty ale utrpěli i Spojenci.