ANTIvitamíny: Nová zbraň v arzenálu proti rezistentním bakteriím

27.08.2020 - Stanislav Mihulka

ANTIvitamíny by se mohly stát účinným prostředkem v boji proti některým bakteriálním infekcím


Reklama

Antibiotika jsou jedním z největších a nejužitečnějších objevů v medicíně všech dob. Postupně se ale ukázalo, že bakterie nejsou jen pasivní oběti těchto látek. Velmi rychle si vyvíjejí různé mechanismy rezistencí, s jejichž pomocí mohou útok antibiotik úspěšně odrazit. Proto vědci a lékaři závodí s časem a hledají nové látky, které by nám pomohly s bakteriálními infekcemi.

Kai Tittmann z německé University of Göttingen a jeho spolupracovníci nalezli zajímavou zbraň proti rezistentním bakteriím v antivitamínech. To jsou látky, které svým působením potlačují účinky vitamínů. Tittmannův tým studoval přírodní antivitamín 2′-methoxy-thiamin (MTh), který potlačuje účinky vitamínu B1. Antivitamín se v tomto případě liší od „svého“ vitamínu jen v jediném atomu. Přesto i taková nepatrná odlišnost dramaticky mění chování celé molekuly.

TIP: Zpátky do minulosti: Takřka zapomenutá antibiotika dostala druhou šanci

Antivitamín MTh je ve skutečnosti součástí chemické výzbroje některých bakterií, které tuto látku používají v tvrdém konkurenčním boji proti dalším mikrobům v okolí. Analýzy struktury antivitamínu ukázaly, že by MTh neměl být škodlivý pro lidské buňky. To předurčuje antivitamín, jako velmi slibný k dalšímu výzkumu. Je docela dobře možné, že se brzy stane součástí našeho arzenálu proti rezistentním bakteriím.

Co jsou ANTIvitamíny?

Jako antivitaminy se označují přirozené nebo syntetické látky, které narušují funkci vitaminů nebo jejich vstřebávání do těla. S řadou takových látek přicházíme běžně do styku. Může jít o látky, které vitaminy štěpí na neúčinné látky. Nebo s nimi naopak tvoří komplexy, které jsou v těle nevyužitelné. Antivitaminy mohou být vitaminům chemicky podobné, nevedou ale k žádoucím účinkům vitamínů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907