ANTIvitamíny: Nová zbraň v arzenálu proti rezistentním bakteriím

27.08.2020 - Stanislav Mihulka

ANTIvitamíny by se mohly stát účinným prostředkem v boji proti některým bakteriálním infekcím


Reklama

Antibiotika jsou jedním z největších a nejužitečnějších objevů v medicíně všech dob. Postupně se ale ukázalo, že bakterie nejsou jen pasivní oběti těchto látek. Velmi rychle si vyvíjejí různé mechanismy rezistencí, s jejichž pomocí mohou útok antibiotik úspěšně odrazit. Proto vědci a lékaři závodí s časem a hledají nové látky, které by nám pomohly s bakteriálními infekcemi.

Kai Tittmann z německé University of Göttingen a jeho spolupracovníci nalezli zajímavou zbraň proti rezistentním bakteriím v antivitamínech. To jsou látky, které svým působením potlačují účinky vitamínů. Tittmannův tým studoval přírodní antivitamín 2′-methoxy-thiamin (MTh), který potlačuje účinky vitamínu B1. Antivitamín se v tomto případě liší od „svého“ vitamínu jen v jediném atomu. Přesto i taková nepatrná odlišnost dramaticky mění chování celé molekuly.

TIP: Zpátky do minulosti: Takřka zapomenutá antibiotika dostala druhou šanci

Antivitamín MTh je ve skutečnosti součástí chemické výzbroje některých bakterií, které tuto látku používají v tvrdém konkurenčním boji proti dalším mikrobům v okolí. Analýzy struktury antivitamínu ukázaly, že by MTh neměl být škodlivý pro lidské buňky. To předurčuje antivitamín, jako velmi slibný k dalšímu výzkumu. Je docela dobře možné, že se brzy stane součástí našeho arzenálu proti rezistentním bakteriím.

Co jsou ANTIvitamíny?

Jako antivitaminy se označují přirozené nebo syntetické látky, které narušují funkci vitaminů nebo jejich vstřebávání do těla. S řadou takových látek přicházíme běžně do styku. Může jít o látky, které vitaminy štěpí na neúčinné látky. Nebo s nimi naopak tvoří komplexy, které jsou v těle nevyužitelné. Antivitaminy mohou být vitaminům chemicky podobné, nevedou ale k žádoucím účinkům vitamínů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907