Objev z Čagyrské jeskyně ukazuje, že neandertálci možná praktikovali překvapivě pokročilé zubní zákroky

Jak dobře víme i z bolestné zkušenosti našeho druhu, primáti mají od pradávna problémy se zubními kazy. Nepochybně se to týkalo i neandertálců. Paleontologické nálezy již dříve prozradily, že neandertálci odstraňovali zbytky potravy ze zubů párátky a zřejmě používali na zuby i léčivé rostliny. Rozsah jejich zubařských schopností ale zůstával nejasný.

Výzkumný tým, který vedla Alisa Zubova z petrohradského Muzea antropologie a etnografie Petra Velikého, nedávno zjistil, že neandertálci zřejmě rozpoznali infekci zubu a dokázali ji s použitím drobných kamenných nástrojů odvrtat. Prozradil to nález zubu neandertálce, publikovaný v odborném časopisu Plos ONE, přičemž dotyčný zub nese stopy záměrného zubařského zásahu.

Neandertálští stomatologové

Jde o stoličku, která pochází z Čagyrské jeskyně na Altaji, známé mnoha paleontologickými nálezy. Stolička patřila neandertálci, který žil asi před 59 tisíci lety. Uprostřed horní strany zubu se nachází hluboký otvor, který zasahuje až do dřeňové dutiny. Vědci provedli experimenty na lidských zubech a prokázali, že takový otvor lze vytvořit vrtáním kamenným hrotem.

Pokud víme, u neandertálců byly zubní kazy poměrně vzácné. Jak se ale zdá, když už se objevily, neandertálci si s nimi dokázali poradit. Zákrok, který se odehrál před 59 tisíci lety, musel být bolestivý. Podle vědců ale mohl fungovat a neandertálskému pacientovi značně ulevil.

Každopádně jde o první doložený případ záměrného „zubařského“ zásahu mimo náš druh Homo sapiens. Je to také absolutně nejstarší případ, jehož stáří převyšuje dosavadní nálezy o více než 40 tisíc let. Neandertálci přišli do oblasti Altaje před 70 až 60 tisíci lety během migrace ze střední a východní Evropy v nejmladší době ledové a žili zde nejméně do doby před 40 až 45 tisíci lety.