Astronomové identifikovali exoplanety, které jsou podle nich „obyvatelnější“ než Země

08.10.2020 - Martin Reichman

Astronomové objevili dvě desítky planet, které jsou podle nich dokonale schopné hostit život v podobě, jak jej známe ze Země


Reklama

Všechny „superobyvatelné“ světy ze seznamu, který sestavil se svými kolegy geobiolog Washingtonské státní univerzity Dirk Schulze-Makuch, jsou starší než naše Země, jsou větší, teplejší a mají více vlhkosti. „Drobnou“ kaňkou na kráse je, že se všechny nacházejí více než 100 světelných let od nás. Některé z nich od nás dělí i tisíce světelných let. Podle Dirka Schulze neexistuje důkaz, že na těchto vzdálených světech život existuje, mají ale potenciál život hostit nebo ho udržet. 

Smyslem této exoplanetární selekce pochopitelně nebylo hledání druhé Země. Vědci z 4 500 potvrzených exoplanet vybírali ty, které splňují kritéria pro udržení života, jak jej známe. Šlo hlavně o vzdálenost exoplanety od mateřské hvězdy a parametry její oběžné dráhy. Tyto světy by se podle vědců měly stát primárním cílem budoucích vesmírných teleskopů.

Větší je lepší

Tým Dirka Schulze ve své práci mimo jiné uvádí, že vhodnější podmínky pro život by nám nabídla planeta, která by byla větší než Země. Za ideální velikost vědci považují planetu o 10 % větší než naše domovina. Vhodnější podmínky podle vědců také nabízí planety s vyšší hmotností – planeta s 1,5násobkem hmotnosti Země by podle nich měla lepší schopnost udržet si vnitřní teplo a díky silnější gravitaci i lepší šanci udržet si atmosféru.

TIP: Pravděpodobnost, že je Země obyvatelnou planetou, je jen 82 %. Cože?

Špatnou zprávou je, že žádná z 24 vybraných exoplanet nevyhověla stanoveným kritériím obyvatelnosti na 100 %. Jedna z nich ale vyhověla ve třech parametrech, což ji paradoxně činní obyvatelnější než Země. Jde o planetu označovanou jako KOI 5715.01, starou 5,5 miliardy let a 1,8× větší než Země, na jejímž povrchu podle vědců panuje průměrná teplota 53,3 °C. Bohužel jde o svět takřka nedosažitelný – od Země jej totiž dělí „pouhých“ 2 946 světelných let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykousat soupeře

psi a šakali
stáří:
přes 4 000 let | kde: Egypt

Psi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.

Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Zajímavosti
Revue
Vesmír

Microsyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.

Věda

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

Příroda

Britské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej.  Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907