Bájný poklad templářů: Ukryli ho rytíři skutečně na hradě Veveří?

16.11.2020 - Jindřich Kačer

Podle rozšířených legend vlastnili templáři i hrad Veveří nedaleko Brna. Legendy vyprávějí pozoruhodné příběhy o tamním ukrytém templářském pokladu


Reklama

V prvé řadě musíme říci, že o tom, že by templáři skutečně Veveří vlastnili, neexistuje žádný věrohodný záznam a je to i dost nepravděpodobné. A s jejich zdejším pokladem je to stejné. Jeho základ mělo tvořit 12 stříbrných sošek apoštolů, jež údajně přivezl již v 11. století kníže Břetislav ze své kořistnické výpravy do polského arcibiskupského Hnězdna, kde získal mimo jiné ostatky sv. Vojtěcha.

Další události jsou ovšem ještě fantasknější. Templáři se prý o pokladu dozvěděli na začátku 14. století, tedy pár let před svým oficiálním zrušením. Aby si k němu vymohli přístup, zosnovali vraždu krále Václava III., který měl u sebe klíče od tajemné komnaty s pokladem. Chtěl prý s jeho pomocí financovat své nákladné polské tažení k udržení polské koruny. Zlovolní templáři poklad z pokladnice zcizili a údajně ho odváželi na 12 vozech doprovázených 12 jeptiškami. Tím se nám mystické číslo 12 vyskytuje už potřetí, jak to má ve správných legendách být. 

Ukryt na Veveří

Následně prý řádoví rytíři odvezli poklad právě na Veveří, kde ho ukryli na neznámém místě. A když byl o šest let později řád zrušen, slehla se po pokladu zem.

Jiná verze pověsti ovšem říká, že roku 1304 navštívil Veveří sám velmistr Jacques de Molay a ukryl sem značnou část templářského majetku jako rezervu, protože prý tušil, že řád brzy postihne neštěstí. Vybudoval prý rozsáhlý podzemní komplex, který kopali místní dělníci, ale cestou do práce i z práce jim zavazovali oči, aby ztratili orientaci a nemohli prozradit polohu pokladu.

TIP: Tajemství nejhlubší studny Evropy: Ukrývá Zbiroh poklad, nebo nastraženou výbušninu?

Nicméně příběh přesto pokračuje o téměř půl tisíciletí později, když roku 1782 uhodil do věže nad hradní bránou blesk a srazil její báň. Hradní pán Prosper ze Sinzendorfu pak ve věži nalezl staré listiny hovořící o pokladu a byl u nich i nezbytný tajemný klíč. V listinách stály tyto verše odkazující na kovového páva, který zdobil báň na věži:

„Nyní ale chová poklad páv,
když den noci nejmíň délkou práv,
když na celém patnáctá je orloji
ohon páva na pokladu postojí.“

Říká se, že pan Prosper se tedy nechal vést pavím ocasem a opravdu objevil starou kryptu se spletí chodeb kolem. Poklad tam sice nebyl, ale zato tam našel hroby templářů a 12 ženských koster, což by odpovídalo oněm 12 jeptiškám. Že by je rytíři zazdili s pokladem, aby neprozradili jeho polohu? To by bylo ovšem značně nerytířské…

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907