Část exoplanet v Mléčné dráze zřejmě tvoří diamant s příměsí křemene

16.09.2020 - Stanislav Mihulka

Experimenty amerických vědců ukázaly, že přibližně každá sedmá planeta v Mléčné dráze by mohla být poseta diamanty

<p>Planeta plná diamantů</p>

Planeta plná diamantů


Reklama

Ve Sluneční soustavě máme docela pestrou sbírku planet. Jak ale ukazují pozorovaní okolních hvězdných systémů, exoplanety mohou být ještě mnohem různorodější, než jak jsme ze Sluneční soustavy zvyklí. Významnou roli hraje například chemické složení hvězdy, které se může velmi lišit od složení Slunce.

Pokud je taková hvězda například bohatá na uhlík, do té míry, že obsahuje více uhlíku než kyslíku, mohly by její planety být za vhodných podmínek tvořeny diamanty s příměsí křemene. Takových hvězd by přitom v Mléčné dráze mělo být zhruba 12 až 17 procent. Vnitřní části exoplanet můžeme samozřejmě zkoumat jen nepřímými metodami, případně pomocí experimentů.

Planety hvězd plných uhlíku

Geofyzik Harrison Allen-Sutter z Arizona State University a jeho kolegové v experimentech s extrémními podmínkami potvrdili, že se exoplanety hvězd bohatých na uhlík původně skládají převážně z karbidů, tedy sloučenin uhlíku s dalšími prvky. Pokud je taková exoplaneta tvořená z velké části z karbidu křemíku, může se za přítomnosti určitého množství vody tento karbid rozložit na uhlík a křemík.

TIP: Svět s dusivou atmosférou: Exoplaneta obklopená oxidem uhelnatým

Badatelé tento proces napodobili v diamantové nádobce, do které vložili vzorky karbidu křemíku s vodou. Když pak tyto vzorky vystavili tlaku 50 gigapascalů a pomocí laserových paprsků je zahřáli až na teplotu kolem 2 500 K (2 230 °C), v nádobce se skutečně objevil diamant s křemenem.

Planety tohoto typu jsou pro nás exotické, život pozemského typu na nich ale nejspíš nenajdeme. Vnitřek takové exoplanety je zřejmě příliš pevný na to, aby tam mohly probíhat nám známé geologické procesy. A její atmosféra nejspíš bude pro pozemský život velmi nehostinná.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907