Část exoplanet v Mléčné dráze zřejmě tvoří diamant s příměsí křemene

16.09.2020 - Stanislav Mihulka

Experimenty amerických vědců ukázaly, že přibližně každá sedmá planeta v Mléčné dráze by mohla být poseta diamanty

<p>Planeta plná diamantů</p>

Planeta plná diamantů


Reklama

Ve Sluneční soustavě máme docela pestrou sbírku planet. Jak ale ukazují pozorovaní okolních hvězdných systémů, exoplanety mohou být ještě mnohem různorodější, než jak jsme ze Sluneční soustavy zvyklí. Významnou roli hraje například chemické složení hvězdy, které se může velmi lišit od složení Slunce.

Pokud je taková hvězda například bohatá na uhlík, do té míry, že obsahuje více uhlíku než kyslíku, mohly by její planety být za vhodných podmínek tvořeny diamanty s příměsí křemene. Takových hvězd by přitom v Mléčné dráze mělo být zhruba 12 až 17 procent. Vnitřní části exoplanet můžeme samozřejmě zkoumat jen nepřímými metodami, případně pomocí experimentů.

Planety hvězd plných uhlíku

Geofyzik Harrison Allen-Sutter z Arizona State University a jeho kolegové v experimentech s extrémními podmínkami potvrdili, že se exoplanety hvězd bohatých na uhlík původně skládají převážně z karbidů, tedy sloučenin uhlíku s dalšími prvky. Pokud je taková exoplaneta tvořená z velké části z karbidu křemíku, může se za přítomnosti určitého množství vody tento karbid rozložit na uhlík a křemík.

TIP: Svět s dusivou atmosférou: Exoplaneta obklopená oxidem uhelnatým

Badatelé tento proces napodobili v diamantové nádobce, do které vložili vzorky karbidu křemíku s vodou. Když pak tyto vzorky vystavili tlaku 50 gigapascalů a pomocí laserových paprsků je zahřáli až na teplotu kolem 2 500 K (2 230 °C), v nádobce se skutečně objevil diamant s křemenem.

Planety tohoto typu jsou pro nás exotické, život pozemského typu na nich ale nejspíš nenajdeme. Vnitřek takové exoplanety je zřejmě příliš pevný na to, aby tam mohly probíhat nám známé geologické procesy. A její atmosféra nejspíš bude pro pozemský život velmi nehostinná.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907