Svět s dusivou atmosférou: Exoplaneta obklopená oxidem uhelnatým

06.12.2017 - Stanislav Mihulka

Výjimečný horký jupiter ze souhvězdí Fénixe má velmi neobvyklou atmosféru

WASP-18b - Atmosféru exoplanety WASP-18b tvoří z velké části oxid uhelnatý
WASP-18b - Atmosféru exoplanety WASP-18b tvoří z velké části oxid uhelnatý

Reklama

Ve vesmíru teď hledáme světy, které by mohly být obyvatelné pro pozemský život. Některé exoplanety jsou ale jejich pravým opakem. Mezi takové zaručeně neobyvatelné světy patří i WASP-18b.

Exoplaneta WASP-18b ze souhvězdí Fénixe je od nás vzdálená asi 325 světelných let. Jde o horkého plynného obra, jehož hmota asi desetkrát přesahuje naši planetu Jupiter. Svou bílou hvězdu spektrální třídy F oběhne jednou za 23 hodin.

Exoplaneta s oxidem uhelnatým

Když Kyle Sheppard z Goddardova kosmického střediska NASA a jeho tým prozkoumali složení atmosféry planety WASP-18b, tak nevěřili vlastním očím. Ukázalo se, že je to první známá exoplaneta, jejíž svrchní vrstvy atmosféry tvoří oxid uhelnatý a vodní pára tam téměř chybí.

TIP: Exoplaneta WASP-19b: Pekelný svět s titanovou oblohou

Teď víme, že WASP-18b je velmi neobvyklá planeta. Kromě výjimečně dusivé atmosféry také obsahuje asi 300 krát více atomů těžších prvků, nežli ostatní plynní obři. Badatelé se domnívají, že exoplaneta vznikla ve větší vzdálenosti od hvězdy a až časem se dostala do její těsné blízkosti.

 

 

  • Zdroj textu:

    Goddard Space Flight Center

  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hans Christian Andersen proslul jako autor dětských pohádek, sám ale trpěl nejrůznějšími fóbiemi.

Historie
Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907