Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (2)

31.01.2021 - Miroslav Mašek

Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti

<p>Hitler na setkání s Jozefem Tisem. Německý diktátor na něj tlačil, aby Slovensko vyhlásilo samostnost.</p>

Hitler na setkání s Jozefem Tisem. Německý diktátor na něj tlačil, aby Slovensko vyhlásilo samostnost.


Reklama

Tlak Německa na Československo se v roce 1939 stále stupňoval. Během schůzky tehdejšího ministra zahraničí Františka Chvalkovského s Adolfem Hitlerem führer požadoval zahájení řešení židovské otázky, potlačování komunismu a odstranění bývalých legionářů z velitelských funkcí a „benešovců“ ze státní správy.

Předchozí část: Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (1)

Československá vláda se rozhodla neúprosnému tlaku Německa nevzdorovat a přislíbila – zřejmě coby vstřícné gesto – odchod náčelníka hlavního štábu generála Ludvíka Krejčího. Následovala i další gesta v podobě zrušení mimořádných opatření v čs. armádě z loňského podzimu, čímž ministerstvo národní obrany oficiálně ukončilo stav branné pohotovosti státu. Koncem února putoval do zálohy odvodní ročník 1936, v kasárnách tak zůstal pouze ročník 1937, jehož systematický výcvik výrazně narušily události kolem Mnichova.

Sázka na slovenskou kartu

Nacistický diktátor tedy dosáhl kýženého oslabení čs. armády a začal zvažovat dvě možnosti, jak republiku definitivně rozbít; v ideálním případě bez střelby a se svazky Wehrmachtu ponechanými na mírových stavech. Zatímco první varianta počítala s využitím maďarských nacionalistů, druhá sázela na slovenské separatisty. Buď mělo být Slovensko pohlceno agresivním Maďarskem, nebo vyhlásit samostatnost.

TIP: Za slovenské Slovensko! Hlinkovi luďáci vydláždili cestu k Slovenskému státu

Poté měla následovat blesková vojenská okupace českých zemí. Nakonec se Hitler přiklonil ke druhé variantě. Jeho poradci totiž upozorňovali, že formálně nezávislé Slovensko bude Říši ku prospěchu – stane se jejím satelitem a produkce z tamějších zbrojovek poputuje k divizím Wehrmachtu. Němečtí špioni se mezitím pokoušeli zjistit maximum informací o stavu čs. branné moci, aby plánovaná invaze byla co nejhladší.

Naleptávání obránců

K jejich úsilí přispívali i čeští Němci, kteří se snažili dostávat do takových úřadů, v nichž by pro třetí říši získali co nejvíce zpráv. Jejich prostřednictvím do Berlína skutečně proudily poměrně přesné informace. Jestliže hlášení z ledna 1939 ještě hovořila o značném riziku ozbrojeného odporu, únorové relace už zmiňovaly jeho slábnutí.

Dochovaná zpráva ze 7. března pak kupříkladu uváděla, že čs. vojsko má nyní jen 90 000 mužů, z nichž třetina připadá na nováčky. Početní stavy průměrné pěší divize dokument odhadoval na 4 000 až 5 000 vojáků, u rychlých divizí šlo o pouhých 1 500 mužů. Značnou část zkušenějšího mužstva navíc Praha dle německých zpravodajců poslala na Slovensko a Podkarpatskou Rus, takže jednotky v Čechách a na Moravě hlášení považovalo za podřadné co do kvality i kvantity.

Německé zákulisní hry

Od února 1939 němečtí emisaři vyzývali bratislavské separatisty k vyhlášení státní nezávislosti Slovenska. Tamější politickou scénu ovládala Hlinkova slovenská ľudová strana, která lavírovala mezi umírněným autonomismem, ostrým nacionalismem a otevřeným fašismem. Předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso zatím zůstával opatrný – nezávislosti chtěl dosáhnout postupně, bez otevřených konfliktů a pokud možno i po dohodě s Prahou. Berlín však na něj stále více tlačil, a zatímco se v Bratislavě konala jedna tajná německo-slovenská schůzka za druhou, české zpravodajské služby se o všem dozvěděly.

V pražské vládě převládl názor, že tato setkání iniciovali samotní Slováci. Nejprve se snažila uklidnit horké bratislavské hlavy řadou ústupků, ale nakonec se Hácha rozhodl pro použití síly. Velitel čs. armády na Slovensku generál Bedřich Homola obdržel rozkaz sesadit Tisovu vládu, odzbrojit Hlinkovy gardy a vyhlásit stanné právo.

Pokračování: Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (3)

Takzvaný Homolův puč se uskutečnil v noci z 9. na 10. března. Přesně na tento výsledek uměle vyvolané eskalace Hitler už několik týdnů čekal. Nařídil generálnímu štábu dokončit plán vojenského obsazení českých zemí a pozemní i letecké síly byly uvedeny do pohotovosti. Svým generálům führer sdělil i přesné datum invaze: 15. března 1939.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907