Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (1)

24.01.2021 - Miroslav Mašek

Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti

<p>Legendární kolorovaný snímek zachycuje náladu, jaká panovala 15. března v Praze.</p>

Legendární kolorovaný snímek zachycuje náladu, jaká panovala 15. března v Praze.


Reklama

Přípravy Německa na použití síly vůči Československu začaly podstatně dříve než v době zářijové krize v roce 1938. Už v červnu předchozího roku totiž ministr války Werner von Blomberg předal velení ozbrojených sil příkaz, aby se Wehrmacht začal chystat na potenciální konflikt se svým východním sousedem. Mladá republika tehdy představovala jediný skutečně demokratický stát střední Evropy, a proto se na její území uchýlila řada uprchlíků z třetí říše. Považovali Československo za bezpečný ostrov, pašovali odtud protinacistickou literaturu a udržovali spojení s levicovými ohnisky odporu.

Diktátorovy cíle

Blomberg nicméně neočekával, že k tažení na Prahu skutečně dojde, a tak se německá branná moc připravovala poměrně nesystematicky a nahodile. Šlo ostatně o první případ, kdy vrcholní představitelé třetí říše uvažovali, jak svou vojenskou sílu užít proti vnějšímu nepříteli. Na 5. listopad 1937 svolal Hitler večerní setkání představitelů armády do říšského kancléřství.

Tématem diskuse mělo být řešení sporů ohledně vyzbrojování Německa, avšak diktátor využil tuto příležitost, aby nastínil další směřování zahraniční a vojenské politiky. Poprvé otevřeně prohlásil, že se ve střední Evropě hodlá chopit iniciativy, jejíž hlavní cíl spočívá v začlenění Rakouska a Československa do německé sféry vlivu. Obě území měla podle diktátorova názoru poskytnout Němcům potřebný životní prostor i zdroje. Žádné pevné datum ovšem führer nestanovil a generálům pouze sdělil, že se tak musí stát nejpozději v letech 1943–1945.

Blesková okupace

Část přítomných důstojníků tyto informace zaskočily. Šéf Luftwaffe Hermann Göring vůdcovy argumenty nadšeně podporoval, Blomberg a vrchní velitel Wehrmachtu Werner von Fritsch naopak varovali před vyprovokováním akce ze strany francouzské armády. Ministr zahraničních věcí Konstantin von Neurath vyjádřil pochybnosti, že na mezinárodní scéně pro obsazení obou zemí vůbec vzniknou vhodné podmínky.

TIP: Neklidné Sudety: Co se dělo roku 1938 v Československu?

Berlín nakonec první části svých cílů dosáhl bez jediného výstřelu – v březnu 1938 došlo k anšlusu Rakouska a v září téhož roku mnichovská dohoda přiřkla třetí říši čs. pohraničí. Už během obsazování Sudet však bylo zjevné, že pro Hitlera jde pouze o dočasné řešení a k likvidaci čs. státnosti dříve či později dojde. Nacistický diktátor pomnichovské české země posměšně nazýval Rest- -Tschechei (zbytek Česka) a už 21. října 1938 vydal směrnice k jejich vojenskému zničení. Zároveň prohlásil, že „cíl této akce je nutné vidět v bleskové okupaci Čech a Moravy a v izolaci Slovenska“.

Marné ústupky

V samotném Československu mezitím došlo k výrazným změnám. Odstoupení Sudet mělo totiž dopad na podobu i celkové vnímání armády. Generálové vinili ze ztráty území politiky a volali po omezení vlivu levicových i pravicových stran. Většina velitelského sboru sdílela názor, že ministři selhali a řízení státu by se měli ujmout vojáci. Část politické reprezentace naopak tvrdila, že za eskalaci krize nesou zodpovědnost právě ozbrojené síly.

Nakonec převládl názor předsedy vlády Rudolfa Berana, jenž za jedinou cestu k přežití republiky považoval přijetí většiny požadavků Německa a redukci ozbrojených sil. Hlavním krédem čs. politických lídrů se nyní stalo silného souseda příliš neprovokovat. Plánovaná reforma zahrnovala snížení mírových stavů vojska z 200 000 na 150 000 mužů při zachování dvouleté základní služby. Nová armáda měla být sice menší (počítalo se s tuctem divizí namísto dosavadních třiadvaceti), nicméně moderně vyzbrojená.

Pokračování: Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (2)

O reorganizaci velitelé jednali začátkem února 1939 s prezidentem Emilem Háchou, ovšem vývoj událostí tyto plány předběhl. V téže době se totiž ministr zahraničí František Chvalkovský setkal v Berlíně se svým německým protějškem i samotným Hitlerem. Ten dal najevo nespokojenost s vývojem v Československu a bez jakýchkoliv skrupulí prohlásil, že Praze by mělo postačovat 20 000 mužů ve zbrani. Víc prý není potřeba, neboť čs. hranice budou „zaručeny“ jinými mocnostmi. Zároveň führer požadoval zahájit řešení židovské otázky, potlačovat komunismus a odstranit bývalé legionáře z velitelských funkcí a „benešovce“ ze státní správy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií:

    Vojenský ústřední archiv Praha, kolorovala Katarína Brummerová

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bakchův chrám patří mezi nejzachovalejší starořímské stavby v Baalbeku i na celém světě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Soutěž o titul nejošklivějšího psa se konala 24. června 2022 v Petalumě v Kalifornii. Vítězem se stal Pan Smíšek (Mr. Happy Face). (foto: The World's Ugliest Dog)

Revue
Věda

Setkání minulosti s budoucností – jezdec Pony Expressu míjí dělníky vztyčující telegrafní sloupy. (foto: Shutterstock)

Historie

Mars Sample Return je plánovaná vysoce komplexní robotická mise k planetě Mars, která by měla dopravit zpět na Zemi vzorky marsovské horniny. (foto: NASA/ESA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Samohybná houfnice Wespe zničená v Normandii. Armáda ji nakonec upřednostnila před Geschützwagenem Ivb für 10,5-cm leFH 18/1. (foto: Wikimedia Commons, W.wolnyCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907