Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (3)

07.02.2021 - Miroslav Mašek

Patnáctý březen 1939 patří mezi nejtemnější dny české historie. Okupaci a vzniku protektorátu předcházela Hitlerova diplomatická hra, která nakonec vedla ke zhroucení československého státu a jeho obranyschopnosti

<p>Emil Hácha během jednání s Adolfem Hitlerem v březnu 1939. Jednání je přítomen mimo jiné i Hermann Göring.</p>

Emil Hácha během jednání s Adolfem Hitlerem v březnu 1939. Jednání je přítomen mimo jiné i Hermann Göring.


Reklama

Na příkaz československého prezidenta Emila Háchy se v březnu 1939 uskutečnil tzv. Homolův puč, kdy velitel čs. armády na Slovensku generál Bedřich Homola obdržel rozkaz sesadit Tisovu vládu, odzbrojit Hlinkovy gardy a vyhlásit stanné právo. Přesně na tento výsledek uměle vyvolané eskalace Hitler už několik týdnů čekal. Nařídil generálnímu štábu dokončit plán vojenského obsazení českých zemí a pozemní i letecké síly byly uvedeny do pohotovosti. Svým generálům führer sdělil i přesné datum invaze: 15. března 1939.

Oficiálně se mělo jednat o „uklidňovací akci“ (Befriedungsaktion) s cílem zabezpečit „životní prostor náležející Německu“. Přesně v tomto duchu tedy berlínské ministerstvo zahraničních věcí dolaďovalo text tiskového prohlášení – údajný „chaos v českých zemích“ prý přiměl Německo k zásahu ve jménu obnovy pořádku. Háchova armáda měla být zpacifikována a donucena vydat svou výzbroj bez sebemenšího odporu.

Samostatnost, nebo maďarská okupace

Zároveň Hitler pokračoval v politické hře a pozval do Berlína sesazeného Tisa. Ten dorazil 13. března a ke svému překvapení byl přijat s poctami náležejícími hlavě státu. Diktátor pak Tisovi předložil dvě možnosti: buď dojde k vyhlášení samostatnosti slovenského státu, jenž obratem požádá třetí říši o ochranu, nebo Hitler „ponechá Slovensko svému osudu“, jímž byla myšlena zmíněná maďarská okupace. Volba tedy byla více než jasná.

V této situaci si nacistický diktátor 14. března povolal do Berlína i Háchu a Chvalkovského, kteří se – ve snaze zachránit svou zemi – audience několik dnů sami dožadovali. Když jejich zvláštní vlak opouštěl Prahu, německé divize v celkové síle asi 350 000 mužů už stály na hranicích – připraveny k invazi s kódovým označením Březnový vítr. Na severní Moravě Němci dokonce neváhali vstoupit na čs. území již toho dne kvečeru a 8. divize Wehrmachtu s Leibstandarte SS Adolf Hitler obsadila Moravskou Ostravu.

Osudová audience

Ve führerových očích šlo o přijatelné riziko a preventivní krok, jak zabránit Polákům v případné okupaci pohraničního regionu. Před setměním se v německých rukou ocitl také Místek (dnes Frýdek-Místek) a Vítkovice. Nazítří v 1.00 ráno přijal Hitler oba české politické lídry ve své matně osvětlené pracovně. Hácha chtěl za každou cenu udržet státnost a suverenitu, a proto měl připraveny rozsáhlé ústupky: uznání nezávislosti Slovenska, posílení vazeb Prahy na Berlín a sladění zahraniční politiky obou zemí.

TIP: Právník v době bezpráví: Role prezidenta Háchy za druhé světové války

V úvahu připadaly i kroky donedávna zcela vyloučené – demilitarizace vnitrozemí, povolení tranzitu jednotek Wehrmachtu nebo dokonce zřízení německých základen na českém území. Než však prezident stihl své návrhy předložit, ocitli se Hácha s Chvalkovským v početní i verbální defenzivě. Kromě diktátora na ně totiž čekal mimo jiné Wilhelm Keitel, Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop, tlumočník a několik úředníků.

Vynucený souhlas

Vůdce očekával jediné – odsouhlasení okupace a telefonický rozkaz čs. armádě složit zbraně. Nejprve ultimativně přednesl své požadavky: začlenění českých zemí do třetí říše a volný vstup Wehrmachtu na jejich území. Poté se vložil do hry šéf Luftwaffe, který vykreslil chmurný obrázek rozbombardované Prahy, pokud se Češi nepodvolí a vláda nepřijme slovenské požadavky na poskytnutí nezávislosti.

Pokračování: Cesta do područí: Německá okupace českých zemí v březnu 1939 (4)

Hácha během líčení zkázy metropole zkolaboval a führerův lékař ho musel přivést k vědomí. Hitler pak bledému prezidentovi sdělil zesměšňující i zastrašující poznámku: „Až se stydím, když si uvědomím, že na každý váš prapor připadá jedna naše divize.“ Šlo o poměrně přesný poměr sil nahlášený do Berlína sudetskými agenty.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907