Enceladus patří k velmi zajímavým měsícům Saturnu. Je relativně malý, se středním průměrem 505 km, a v prostoru zaujímá ukázkovou polohu pro těleso s vázanou rotací: má tvar tříosého elipsoidu, přičemž nejkratší osa je totožná s osou rotace – na oběžnou rovinu je tedy kolmá – a nejdelší osa odpovídá spojnici Enceladus–Saturn.
Snímky s relativně malým rozlišením z průletů sond Voyager odhalily vysoce odrazný povrch: Enceladus je možná nejlesklejším objektem ve Sluneční soustavě – odráží celých 99 % dopadajícího světla. Jeho povrch dále postrádá impaktní krátery, což svědčí o jeho nedávném vzniku. Detailní pozorování z družice Cassini pak potvrdila, že příčina tkví ve vulkanické aktivitě tělesa, jejíž nosnou látku představuje slaná voda s organickými příměsmi.
TIP: Nová hypotéza: Proč na Saturnově Enceladu praská led?
Zejména v okolí jižního pólu spatříme skutečně bizarní terén. Lokalitu zasahující až k 60° jižní šířky pokrývají tektonické zlomy a hřbety. Absence impaktních kráterů pak umožňuje omezit stáří povrchu na 500 tisíc let a méně. Poblíž centra oblasti nalezneme čtyři zlomy ohraničené z obou stran hřbety, které dostaly neoficiální název Tygří pruhy. Zdá se, že jde o tamní nejmladší útvary, lemované hrubě zrnitým vodním ledem. Z natavené kůry (taví se zevnitř) v Tygřích pruzích pak tryskají do vesmíru gejzíry vodní páry, jež dosahují výšky až několika set kilometrů.
HistorieMladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, Manka, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDomovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)