Čtyři mýty o středověku, kterým možná stále věříte

20.10.2021 - Jan Fiala

Co se nám zpravidla vybaví, když se řekne „středověk“? Rytíři, kteří své ženy zavírali před odjezdem na křížovou výpravu do pásů cudnosti? Kněží, kteří v železných pannách mučili každého, kdo tvrdil, že je Země kulatá?

<p>Pásy cudnosti, které měly zajišťovat ženskou věrnost, ve skutečnosti ve středověku neexistovaly.</p>

Pásy cudnosti, které měly zajišťovat ženskou věrnost, ve skutečnosti ve středověku neexistovaly.


Reklama

Neexistují žádné doklady o tom, že by se slavné „pásy cudnosti“, tedy kožené nebo kovové pásy, které obepínaly pánev a měly zabránit nevěře, ve středověku používaly. První ojedinělý nákres něčeho podobného se objevuje až v rukopise z roku 1405, ale není podepřen žádným nálezem, a podle některých historiků se jedná jen o vtip rukopisce. Dodnes dochované exempláře byly vytvořeny až v 19. století jako prostředek proti masturbaci nebo znásilnění.

Středověké mýty

Podobnou historii mají mučicí nástroje zvané „železné panny“. Měly to být dřevěné nebo kovové skříně ve tvaru postavy, do které se zavřel provinilec, dlouhé kovové bodce se mu zaryly do těla a způsobily pomalou, bolestivou smrt. Jak tedy došlo k tomu, že je považujeme za běžnou součást středověkých mučíren? Inu, jistý pan Johann Philipp Siebenkees, německý profesor teologie, filologie a historie, sestavil první pannu v roce 1793 a prohlásil, že byla v roce 1515 použita k potrestání padělatele mincí.

A jak to je s placatou Zemí? Už každému námořníkovi muselo být jasné, že je Země kulatá. Když vyhlížíte plachetnici, která připlouvá od obzoru, nejprve jde vidět její stěžeň – protože zbytek je ještě schován za obzorem. Ve skutečnosti i naprostá většina středověkých učenců věřila antickým myslitelům, kteří poprvé stanovili, že je Země kulatá. Mýtus o tom, že středověcí kněží prohlašovali, že je Země plochá, pochází až z 19. století, z pera protestantských kritiků katolické církve.

TIP: Jak krvavý byl středověk? Rozhovor s historikem Archivu hlavního města Prahy

Asi nejrozšířenější pověrou o středověku je, že lidé umírali velice mladí, a kdo se dožil třicítky nebo čtyřicítky, mohl mluvit o štěstí. Zrnko pravdy je v tom, že průměrná délka života byla v evropském středověku opravdu okolo 30 let. Jenže tato nízká průměrná hodnota byla způsobena především velice častými dětskými úmrtími. Ale lidé, kteří překonali všechny dětské nemoci a dožili se 21 let se mohli průměrně dožít 60 i 70 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907