Dobrá zpráva: Cesty vesmírem v blízkosti Země zřejmě nezvyšují riziko rakoviny

08.07.2019 - Stanislav Mihulka

Historické zdravotní záznamy astronautů a kosmonautů ukazují, že dosavadní cesty do vesmíru nevedly většímu rozvoji vzniku rakoviny a kardiovaskulárních chorob


Reklama

Cesty vesmírem jsou sice úchvatným zážitkem a unikátní zkušeností, zároveň ale intenzivně zasahují do fungování lidského těla. Mikrogravitace pozmění prakticky každý systém v těle. Kosti přicházejí o vápník, svaly se ztenčují a tělesné kapaliny se přesouvají směrem k hlavě.

Kromě mikrogravitace je dalším často skloňovaným rizikem při pobytu ve vesmíru kosmické záření. Na Zemi jsme před ním do značné míry chráněni deštníkem planetárního magnetického pole, ale ve vesmíru je to jiné. Nárůst intenzity pronikajícího záření je tam takový, že astronauté někdy vídají v zorném poli záblesky. Více tvrdého záření by mohlo znamenat především větší riziko nádorového bujení pro lidské posadky. Není divu, že jde o věc, kterou teď vědci a lékaři intenzivně zkoumají.

Astronauti a kosmonauti versus nádory 

Americko-ruský tým odborníků nedávno zpracoval historická data o 301 astronautech a 117 kosmonautech, kteří byli ve vesmíru od roku 1957. Snažili se zjistit, zda pobyt ve vesmíru skutečně u lidí zvyšuje výskyt nádorů. A jak se zdá, tak nezvyšuje. Detailní analýzy těchto dat ukázaly, že cesta do vesmíru nevede ke statistickému nárůstu počtu úmrtí kvůli rakovině ani ke zvýšení šance na kardiovaskulární chorobu.

TIP: Čeká na astronauty letící k Marsu demence kvůli kosmickému záření?

Pro vesmírné cestovatele je to rozhodně dobrá zpráva. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že současné cesty vesmírem jsou jiné, než bývaly v prvních desetiletích dobývání vesmíru. Lidé tráví na oběžné dráze Země dlouhou dobu a brzy se vypraví do hloubi Sluneční soustavy. Proto bude bezpochyby nutné dlouhodobý vliv kosmického záření na lidské zdraví při takových misích i nadále pečlivě sledovat.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907