Fascinace nepatrnými detaily: Zárodek červeného mravence

22.06.2022 - Marek Telička

Ohniví mravenci z rodu Solenopsis využívají ke své obraně i útokům alkaloidní jed. Pro lidi je jejich kousnutí bolestivé a menší tvorové mohou jejich útoku podlehnout

<p>Ohnivý mravenec <em>(Solenopsis invicta)</em> má původ v tropické a subtropické Jižní Americe. Je ale také nesmírně úspěšným invazivním mravencem ve velké části jižních Spojených států. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Ohnivý mravenec (Solenopsis invicta) má původ v tropické a subtropické Jižní Americe. Je ale také nesmírně úspěšným invazivním mravencem ve velké části jižních Spojených států. (foto: Shutterstock)


Reklama

Fotografovi Yudy Sauwovi, jenž žije na západní polovině indonéského ostrova Jáva, učaroval svět hmyzu. Za použití techniky focus stacking, která je postavena na sloučení mnoha snímků ostřených na různé části snímaného objektu (čímž se docílí absolutní ostrosti na všech místech fotografie), před svůj aparát postavil nejrůznější druhy hmyzu. Dal si nesmírně záležet na osvětlení a také tím dokázal vytáhnout detaily, které běžně nejsou vidět ani na makrosnímcích.

Na této fotografii je zachyceno vajíčko tzv. ohnivého mravence z rodu Solenopsis. Na rozdíl od jiných mravenců, kteří při obraně nebo útoku nejprve svého protivníka kousnou a poté do rány vstříknou kyselinu, se ohniví mravenci zakousnou jen proto, aby se pevně zachytili a pak do těla oběti vstříknou jed solenopsin. (foto: Profimedia)

„Miluji makrofotografie, protože na nich uvidím to, co pohledu očí uniká. Můžu nahlédnout do světa nepatrného hmyzu, pozorovat, jak vypadá a co dělá.“ okomentoval svou práci talentovaný fotograf.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907