Hledá se recept na domácí štěstí: V čem tkví jeho tajemství?

19.12.2020 - Jheni Osmanová

Dánové patří k nejspokojenějším národům na Zemi. Jaký mají návod na vyrovnaný život? Co znamená módní slovo „hygge“? A proč člověk podle vědců potřebuje ke štěstí práci?

<p>Spokojenost se životem se odvíjí i od toho, kolik času trávíte s přáteli či rodinou. V každém domově by mělo existovat místo, kde se lze pohodlně schoulit a kam nedosáhne stres.</p>

Spokojenost se životem se odvíjí i od toho, kolik času trávíte s přáteli či rodinou. V každém domově by mělo existovat místo, kde se lze pohodlně schoulit a kam nedosáhne stres.


Reklama

Už zase celý den pršelo. Před pár hodinami padla tma a Kodaň se ocitla v mrazivých spárech prvních lednových dnů. Pro spoustu lidí by byly podobné podmínky skličující a depresivní, o Dánech se však nic podobného říct nedá: V roce 2016 vyšli z výzkumu nazvaného Zpráva o světovém štěstí (World Happiness Report, WHR) coby nejspokojenější národ světa. O rok později si „pohoršili“ na druhé místo, které dokázali obhájit i letos. Mnohé to jistě překvapí, jelikož v zimě se severská země zhruba na šestnáct hodin denně halí do tmy a nedostává se jí ani klíčové „ingredience štěstí“ v podobě slunečního svitu. V čem tedy spočívá dánské tajemství?

Zmíněný výzkum pravidelně zohledňuje kritéria jako příjem na obyvatele, očekávanou dobu dožití, svobodu činit vlastní rozhodnutí, sociální podporu a v neposlední řadě míru vládní či podnikatelské korupce. Dál se odborníci zaměřují také na spokojenost v práci, pocit štěstí během celého života a na zdroje důvěry coby základu stabilní společnosti. 

Peníze nejsou všechno

„Nejpřekvapivější současný poznatek zní, že budování pozitiv je mnohem důležitější než snaha vypořádat se s negativy,“ tvrdí John Helliwell z University of British Columbia, jeden z editorů WHR. „Každoroční studie má za cíl zvýšit povědomí o univerzálních meřítkách kvality života,“ dodává. On i jeho kolegové věří, že pocit štěstí představuje lepší ukazatel spokojenosti než oddělené statistiky jako výše příjmu, míra chudoby, dosažené vzdělání, zdravotní stav a zkorumpovanost vlády. Badatelé zjistili, že se obecně lépe žije ve společnostech s nízkými výkyvy spokojenosti. Na druhé straně z výzkumů vyplývá, že právě rozdíly ve štěstí narostly prakticky po celém světě.

Asi nikoho nepřekvapí, že pro vyrovnaný život je zásadní výše příjmu. Ostatně ve šťastnějších koutech světa dosahují výplaty až 25násobku oproti těm méně spokojeným. „Příjem patří mezi podstatnější prvky, na nichž vysvětlujeme mezinárodní odchylky,“ tvrdí Helliwell. „Mít dostatek peněz, aby člověk netrpěl nouzí, představuje jeden z pilířů spokojené existence. Nejdůležitější roli však peníze samozřejmě nehrají.“ 

Jak vyslovit „hygge“?

Meik Wiking řídí Institut výzkumu štěstí v Kodani a souhlasí, že peníze netvoří jediný pramen spokojenosti. „Dánové od sebe bohatství a štěstí oddělují. V životě se snažíme soustředit na to podstatné, jako je trávení více času s přáteli a rodinou,“ vysvětluje Wiking, který se stal rovněž autorem Malé knihy Hygge. Aktuálně velmi oblíbené slovo se vyslovuje jako „hůge“ a skloňují ho všichni reklamní agenti, editoři lifestylových časopisů i bloggeři. Obvykle se překládá jako „pohodlí“, ale Dánové by vám vysvětlili, že se za ním skrývá mnohem víc.

„Jako hygge se označuje všechno od schopnosti vytvořit intimní atmosféru až po sezení u svíček s kakaem,“ tvrdí Wiking. „Utváří jej mimo jiné jednotnost, relaxace, umění dopřát si příjemné věci a komfort. Skutečnou esencí hygge je honba za každodenními radostmi.“ Než ovšem odpovíte, že ke štěstí potřebujete pouze vyhrát v loterii, zastavte. Nemusíte být nejprve zaopatření, abyste se následně mohli oddat blaženému stavu hygge: V léčbě životního splínu totiž skvěle pomáhá práce. 

Spokojenost pro každého

„Nejde ani tak o druh práce, ale o způsob, jakým ji vykonáváte, a za jakých okolností. Dané faktory štěstí budují, nebo naopak oslabují,“ tvrdí Helliwell. „Lidé jsou obecně šťastnější, pokud se na projektech mohou podílet v přátelském a důvěryhodném kolektivu. Platí to nejen pro zaměstnání, ale i mimo něj. Jedinci, kteří se mohou spolehnout na kolegy a nadřízeného považují spíš za partnera než za šéfa, bývají se životem stejně spokojení ve všední dny i o víkendu.“

Samozřejmě se nabízí další podstatná otázka: Dá se pocit spokojenosti hodnotit subjektivně? Opravdu se výsledky průzkumů liší v závislosti na jednotlivcích? O Britech totiž například všichni víme, že i v mizérii rádi zatnou zuby, pořádají pikniky v dešti na plážích, a kdykoliv se jich zeptáte, jak se mají, odpovídají, že dobře. A zmíněné „národní nastavení“ by přece mohlo výsledky ovlivňovat. „Existují tři typy subjektivních měřítek spokojenosti,“ vysvětluje Helliwell. „Jedná se o pozitivní afekt, tedy jak prožíváme kladné emoce, dále negativní afekt – jak prožíváme ty záporné, a pak zhodnocování, kdy respondent uvádí, jak je se svým životem obecně spokojený.“ 

Mozek pod mikroskopem

Podle Helliwella mají okolnosti konkrétního jedince vliv hlavně na obecné hodnocení života, které se také mezi respondenty z různých zemí nejvíc liší. Všechny tři kategorie jsou však subjektivní. Spadají do stejné škatulky jako dotazy lékaře na míru bolesti, jejíž práh leží u každého jinde.  

Nicméně ne všem vědcům uvedené subjektivní předpoklady stačí. Profesor Wataru Sato a jeho tým z kjótské univerzity se pomocí skenování mozku pokusili určit, která jeho centra odpovídají za pocity štěstí. Z výsledků vyplynulo, že velmi spokojení jedinci měli víc šedé hmoty v části zvané precuneus, jež se obvykle spojuje se sebereflexí a vědomím. Vědci však po kořenech vyrovnanosti nepátrají pouze v našem klíčovém orgánu: Obracejí se také na genetiku, která by mohla rozluštit otázku, proč jsou někteří jedinci šťastnější než jiní.

Mezi štěstím a depresí

Výzkumníci z amsterodamské univerzity Vrije izolovali části genomu, jež by mohly mít na vnímání štěstí vliv: Poté, co analyzovali vzorky více než 298 tisíc lidí z celého světa, nalezli tři genetické varianty spokojenosti. Dvě z nich se přitom pojí s rozdílnými symptomy deprese, tedy duševní poruchy, která patří k nejpalčivějším problémům současnosti. „Genetické varianty ovlivňující subjektivní vnímání spokojenosti se z velké části kryjí s těmi, jež určují, jakými symptomy se u člověka projeví deprese,“ tvrdí profesorka Meike Bartelsová a dodává, že by popsaná provázanost mohla posloužit v boji proti řadě psychických onemocnění. 

TIP: Štěstí očima vědy: Být bohatý a zdravý nestačí, rozhodují geny

Zdá se tedy, že snaha udržovat lidi šťastné je stejně důležitá jako ochrana jejich duševního zdraví. Studie publikovaná ve vědeckém časopise Journal of Happiness Studies naznačuje, že jedinci považující sami sebe za šťastné mají s vysokou pravděpodobností v DNA variantu genu, který ovlivňuje míru smyslového uspokojení a snižování bolesti. Podle výzkumu týmu z univerzity v britském Warwicku zase spokojenost národa úzce souvisí s tím, jak blízko mají jeho příslušníci geneticky k Dánům. 

Příbuzní z Dánska

Studie dále odhalila spojitost mezi duševním stavem a verzí genu, jenž ovlivňuje hladinu serotoninu: Existuje v dlouhé a krátké variantě, přičemž druhá jmenovaná souvisí podle výsledků s depresemi a častěji se objevuje u průměrně nepříliš spokojených národů. Ačkoliv jde o kontroverzní tvrzení, krátká varianta byla spojena také s vyšší četností neuróz. Dánsko a Nizozemí přitom podle všeho vykazují nejnižší výskyt uvedené verze genu. 

V roce 2010 zadal tehdejší britský premiér David Cameron studii ohledně štěstí a spokojenosti vlastního národa a podle výsledků se situace v ostrovním království lepší. V Ekvádoru, Spojených arabských emirátech, Venezuele a Bhútánu dokonce jmenovali ministry spokojenosti, přičemž v poslední jmenované zemi se štěstí nově řadí mezi základní práva. Národní akademie věd v USA pak založila radu pro zkoumání způsobu, jakým by se měření štěstí mohlo odrazit v tvorbě politických plánů. 

Vrabec a holub

Mění se tedy svět ve šťastnější místo? „O globálním trendu zatím hovořit nemůžeme,“ soudí Helliwell. „V současnosti teprve získáváme data, která nám z dlouhodobého hlediska pomohou odhalit důležité aspekty pro dané národy. S velkým odstupem – zatímco se životy mnoha jedinců v méně šťastných zemích postupně obrátí k lepšímu – lze očekávat, že dojde ve vnímání štěstí k proměně. Řada lidí si totiž uvědomí, že by mohli žít ještě lépe než dosud.“ 

TIP: Všeho moc škodí: Studie ukázala, že častější sex neznamená více štěstí

Prozatím by nám tedy jistě prospělo zopakovat si slova Benjamina Franklina, jednoho z otců zakladatelů Spojených států: „Mnohem více štěstí se ukrývá v každodenních drobných radostech než ve velkých událostech, jež se odehrávají jen zřídka.“ Občas je zkrátka lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.  

Hygge do každé domácnosti aneb Pět rad, jak žít šťastněji

  1. Zařiďte si hyggekrog - hyggekrog lze přeložit jako „čtecí koutek“. Obecně byste zkrátka měli mít doma místo, kam se můžete schoulit zachumlaní do deky, s čajem a dobrou knížkou.
  2. Pamatujte na přírodu - Dánové by si domů nejraději přenesli celý les. Jejich příbytky jsou plné zeleně a prý se hodí všechno: květiny, kapradiny, šišky… Jednoduše si představte, jak by si asi zařídila domov vikingská veverka. 
  3. Dejte na hmat - interiér podle hygge se neřídí jen tím, jak věci vypadají. Rovněž je důležité, jaký z nich máte pocit. Přejedete-li prsty po poctivém dřevěném stole, budete se nejspíš cítit líp než při sahání na plast či chladnou ocel. 
  4. Zapalujte si svíčky - jakmile se setmí, Dánové okamžitě rozsvěcují svíčky – obzvlášť v zimě. Místnosti tak zaplní jemné teplé světlo a vyvolá pocit útulnosti. 
  5. Nikam nespěchejte - Dánové si rádi vydechnou a vstřebávají kouzlo okamžiku třeba poté, co si dopřejí vynikající jídlo. Zatímco jiné národy se hned zvedají od stolu a uklízejí, Vikingové ještě chvíli v klidu posedí. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907