Štěstí očima vědy: Být bohatý a zdravý nestačí, rozhodují geny

25.12.2017 - Radek John

Na otázku, co je lidské štěstí, jsme dosud nenalezli jednoznačnou odpověď. Díky rozvoji genetiky však můžeme říct přinejmenším jedno: Prožívání osobního blaha je do značné míry zapsáno v našich genech a faktory, jako jsou rodina nebo majetek, v něm nehrají zásadní roli. Jak tedy můžeme prožívání štěstí ovlivnit?

Štěstí sílí jen do určité hodnoty příjmu: Jakmile ji překročíme, příjemný pocit narůstá pomaleji, případně vůbec.
Štěstí sílí jen do určité hodnoty příjmu: Jakmile ji překročíme, příjemný pocit narůstá pomaleji, případně vůbec.

Reklama

Každý člověk touží být šťastný. Většina z nás si myslí, že nás ke štěstí přivede rodina nebo alespoň hmotné statky – ty přitom nemají na zmíněný pocit přílišný vliv, a někdy jej dokonce potlačují. Činnosti, které by nám v tomto směru mohly pomoct, jako například péče o druhé, máme naopak tendenci podceňovat. 

Nedávno spatřil světlo světa nový exaktní obor nazvaný „věda o štěstí“, a přestože je mladý, už nám poskytl řadu překvapivých závěrů. Mezi nejvýznamnější z nich patří, že za naše štěstí do velké míry odpovídají geny. Nemůžeme jej tedy ovlivnit, ať děláme, co děláme – alespoň podle závěrů amerických psychologů Sonji Lyubomirské, Kennona Sheldona a Davida Schkadeho. 

Zmínění badatelé se zaměřili na zkoumání pocitu štěstí u jednovaječných dvojčat, která mají shodnou DNA. Zjistili, že asi 50 % lidského štěstí je zapsáno v genech a dalších 10 % připadá na vnější okolnosti, jež nejsou v naší moci. Změnit tak podle nich můžeme pouze zbývajících 40 %. Možná se to zdá málo, ale na druhou stranu – i když jste úplně na dně, pořád se můžete stát o celých 40 % šťastnějšími. Stačí vědět, jak na to.

Blaženost v mozku 

Výzkum genů, které rozhodují o našem prožívání štěstí, se nachází teprve v plenkách. Dosud nejrozsáhlejší studii na dané téma zveřejnila loni skupina vědců v čele s Meike Bartelsovou a Philippem Koellingerem z amsterodamské Vrije Universiteit. Badatelé studovali DNA přibližně 300 tisíc lidí a našli tři úseky genetického kódu, jež se štěstím souvisejí. Jednotlivé geny však mají jen slabý vliv – pocit štěstí nejspíš řídí velké množství genů, které se navzájem složitě ovlivňují

Zatím nejslibnější kandidát na gen štěstí se označuje FAAH neboli fatty acid amide hydrolase. Lidé s některými jeho verzemi mají v mozku vyšší hladinu tzv. anandamidu, který mimochodem spoluobjevil český chemik Lumír Hanuš v 90. letech minulého století. Název látky se odvozuje ze staroindického výrazu „ánanda“, tedy „blaženost“. Anandamid zesiluje smyslové prožitky a tiší bolest. Není bez zajímavosti, že jeho působení napodobuje v mozku účinná látka marihuany – THC. Nejvíc lidí se „šťastnými verzemi“ genu FAAH žije v Dánsku a v dalších severských státech, jež se zároveň pravidelně umísťují v čele žebříčků národního štěstí.

Moře proti betonu 

Z praktického pohledu jsou zajímavé okolnosti, které naopak ovlivnit můžeme. Patří k nim i prostředí, v němž trávíme čas. Podle George MacKerrona a Susany Mourato z University College London vyvolává pocit štěstí třeba pohyb v otevřené krajině, zatímco pobyt v budovách jej potlačuje. Zmínění badatelé požádali tisícovku dobrovolníků, aby si do telefonu nainstalovali aplikaci Mappiness – její název vznikl složením anglických výrazů „map“, neboli „mapa“, a „happiness“, tedy „štěstí“

TIP: Nejšťastnější zemí světa je dlouhodobě Dánsko: Proč právě tato severská země?

Uživatelé pak zaznamenávali svoje pocity na displeji pomocí posuvníku. Ukázalo se, že čím víc času trávili venku, tím větší štěstí cítili. Záleželo ovšem i na konkrétním místě. „Nejvíc štěstí lidé ‚hlásili‘ z mořských a pobřežních oblastí,“ uvedl MacKerron. Hned poté nejlépe hodnotili hory, vřesoviště a lesy. Jakékoliv přírodní prostředí bylo lepší než asfalt a beton ve městě. Výzkum měl ovšem několik háčků.

Program Mappiness vytvořili vývojáři pro iPhone, jenž je dražší než běžné telefony. Výzkum proto možná neplatí pro chudé ani pro seniory, jelikož tyto skupiny používají chytré telefony méně. Hlavní problém však spočívá v odlišení příčiny a následku: Co když lidé naopak chodí ven proto, že jsou šťastní? A může být vůbec štěstí, kterého mnozí nikdy v životě nedosáhnou, vyvoláno něčím tak banálním jako procházkou po pláži? Odpovědi stále neznáme.  

Rozhoduje teploměr 

Možná tkví ovšem jádro problému úplně jinde. Joširo Cucui z univerzity v japonské Ósace například před časem zjistil, že naše štěstí závisí na teplotě. Sledoval 75 studentů po dobu 506 dní a získaná data porovnal s meteorologickými záznamy. Podle jeho výsledků jsou lidé nejšťastnější při venkovní teplotě 13,9 °C. Pokud rtuť na teploměru oproti zmíněné hodnotě stoupne či klesne, začne i námi prožívané štěstí uvadat.

Česká republika není z tohoto pohledu nejlepším místem pro život: Loni u nás průměrná teplota činila pouhých 8 °C. Ideálu se nejvíc blíží Řecko s ročním průměrem 13,7 °C. Kromě toho má moře, které – jak už víme – pocit štěstí rovněž podněcuje.

Činky nebo altruismus 

Natrvalo přesídlit do kolébky antiky si může dovolit jen málokdo. Naštěstí existují levnější možnosti – a tou nejdostupnější je pohyb. Při cvičení se v těle uvolňují endorfiny, příhodně nazývané „hormony štěstí“. Skupina výzkumníků v čele s Feng Wangem z kanadské Public Health Agency zjistila, že peciválové popisují svůj život jako nešťastný přibližně dvakrát častěji než sportovci. Řeč přitom není o vrcholovém sportu, jenž může být stresující a nezdravý – stačí pravidelné procházky.

Pokud ovšem patříte ke skutečně neoblomným odpůrcům pohybu, můžete zkusit pomáhat jiným. Francesca Bergonovi z London School of Economics zjistila, že lidé, kteří se dobrovolnictví věnují alespoň jednou měsíčně, mají o 16 % vyšší šanci, že budou šťastní. Z ekonomického pohledu je to podle ní stejné jako začít brát ročně 75–100 tisíc dolarů místo 20 tisíc, tedy asi 1,7–2,2 milionu korun namísto 440 tisíc. 

Relativní význam peněz 

I výše platu má samozřejmě s osobní blažeností spojitost – ovšem nikoliv takovou, jakou bychom asi čekali. Štěstí sílí jen do určité hodnoty příjmu: Jakmile ji překročíme, příjemný pocit narůstá pomaleji, případně vůbec.

Zmíněnou hranici se pokusil změřit například David Clingingsmith z Case Western Reserve University v Clevelandu. Pocit štěstí podle něj rovnoměrně roste se zvyšujícím se platem do 20 tisíc dolarů za rok (asi 440 tisíc korun). Pak se nárůst zpomaluje a nad 200 tisíc dolarů ročně (4,4 milionu korun) přestává mít výše mzdy vliv. Důležitější než absolutní příjem je jeho porovnání s výplatou přátel a kolegů. „Pro pocit pohody je důležité srovnání mezi vámi a ostatními,“ vysvětluje Clingingsmith. 

Záhada jménem rodičovství 

K nejpodivnějším vědeckým závěrům ohledně štěstí patří zjištění, jak málo jej ovlivňuje rodičovství. Po dětech touží téměř každý a mnozí považují plození potomků za smysl života. K pocitu štěstí však děti téměř nepřispívají, nebo jej dokonce potlačují: „Děti jsou pro mě jediným opravdovým překvapením,“ uvedl nedávno pro časopis New Scientist Daniel Gilbert z Harvard University. 

Slabý vliv rodičovství na pocit štěstí už prokázalo i mnoho dalších vědců. Američtí sociologové Jennifer Glassová, Robin Simonová a Matthew Andersson se zaměřili na rodiče ve 22 zemích světa, včetně Česka. Dospěli k závěru, že ti, kdo mají děti, se většinou cítí méně šťastní než bezdětní jedinci. Pouze v šesti státech byli rodiče šťastnější.

Pomyslného maxima dosáhli otcové a matky v Portugalsku, kteří jsou o 8 % blaženější než bezdětní lidé. Například čeští rodiče však z výzkumu vyšli jako o 1 % nešťastnější než bezdětné páry. Nejhůř pak dopadly Spojené státy s 12% rozdílem. Proč si ovšem lidé potomky pořizují, když jim nepřinášejí štěstí? Uvedený paradox se někdy označuje jako „rodičovská propast“.

Štěstí, zdraví, nebo obojí?

Šťastní lidé žijí déle. Stačí však nalezení oné pověstné „mušky zlaté“ k prodloužení života? Podle skupiny vědců v čele s Bette Liu z University of New South Wales nikoliv. Výsledky jejich rozsáhlé studie zkoumající 700 tisíc žen naznačují, že jsou nezdraví lidé nešťastní a v porovnání se zdravými jedinci umírají dřív.

Výzkumníci se účastnic nejprve ptali, jak šťastné se cítí, a následně po celých deset let zaznamenávali jejich zdravotní stav. Na počátku dosahoval průměrný věk žen 59 let: 39 % z nich bylo šťastných „většinu času“, 44 % „obvykle“ a 17 % bylo „převážně nešťastných“. Nešťastné ženy přitom měly o 29 % vyšší pravděpodobnost, že během studie zemřou. Většinou to však také byly ty, které na začátku výzkumu nejvíc zlobilo zdraví. Když vědci vzali v úvahu jejich zdravotní stav, zjistili, že samotné štěstí k prodloužení života nestačí. „Nenašli jsme žádný přímý vliv štěstí nebo stresu na úmrtnost,“ shrnula Bette Liu: „Z nemoci jsme nešťastní, jen ze samotného smutku však neonemocníte.“ 

Ženy versus muži

Je škoda, že se studie zúčastnily pouze ženy. Výsledky mužů by se mohly lišit, protože silnější polovina lidstva zřejmě vnímá štěstí poněkud jinak. Klíč tkví zřejmě v tom, jak muži a ženy reagují na emocionální podněty. 

Podle psychiatra Alberta Pertusy „mají obě pohlaví stejnou schopnost projevit empatii nebo popsat a prožít emoce vlastní i těch druhých“. Na rozdíl od žen však muži snáz potlačují emocionální reakce. Má se za to, že to dřív poskytovalo evoluční výhodu, když naši paleolitičtí předkové potřebovali při lovu či v boji upozadit strach nebo jiný pocit. 

TIP: Na štěstí je třeba tvrdě pracovat: 11 jednoduchých kroků, jak být šťastný

Vede však potlačování emocí i ke snížení pocitu štěstí? Faktem zůstává, že ve většině zemí se ženy dožívají vyššího věku než muži, což by mohlo svádět k závěru, že jsou celkově šťastnější. Mnohé výzkumy na dané téma ovšem nepřinášejí jednoznačnou odpověď a jejich výsledky se naopak rozcházejí. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Během své vlády v Západofranské říši dlouhý čas Karel II. bojoval s Vikingy, kteří obsazovali nebo pustošili pobřeží říše.

Věda

Jindřich prchající z Polska na obraze polského romantického malíře Artura Grottgera.

Historie

Několik nezávislých studií poukázalo na zjevný fakt, že dvojhvězdy ve vesmíru převažují. V případě Slunce je ale téměř vyloučeno, aby mělo svého hvězdného průvodce.

Vesmír

Výrůstek na nose má u samic více či méně šiškovitý tvar, samci jej mají dlouhý a špičatý. Samicím druhu Langaha alluaudi navíc vyrůstají nad očima jakási „tykadélka“.

Příroda
Zajímavosti

K doporučovaným jednodenním výletům pro lepší aklimatizaci patří také cesta do základního tábora Manáslu.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907