Hon na arciteroristu (1): První pokusy o zneškodnění Usámy bin Ládina

12.10.2016 - Jan Daniel

Ačkoliv americké tajné služby pátraly po bin Ládinovi již v 90. letech, po 11. září 2001 a útocích na Světové obchodní centrum se rozpoutal doslova hon na teroristu, který se stal nepřítelem USA číslo jedna

Usáma bin Ládin -<p>První plán na bin Ládinovu likvidaci vypracovala CIA již v roce 1997. Kvůli obavám z neúspěchu a možných civilních obětí byla ale operace zastavena.</p>
Usáma bin Ládin -

První plán na bin Ládinovu likvidaci vypracovala CIA již v roce 1997. Kvůli obavám z neúspěchu a možných civilních obětí byla ale operace zastavena.


Reklama

Usáma bin Ládin se po útoku Al-Káidy na cíle v New Yorku a Washingtonu stal globální „celebritou“ a jedním z nejhledanějších lidí světa. I tak se ale tomuto muži, pocházejícímu z prominentní saúdské rodiny, podařilo na dlouhá léta ztratit a jen občas o sobě dávat vědět prostřednictvím videonahrávek. Protože na vlastní kůži zažil válku proti Sovětům v Afghánistánu, byl na život v utajení zvyklý. Po jeho zmizení na konci roku 2001 ale mnozí již nevěřili, že jej Američané (či kdokoli jiný) ještě vůbec kdy vypátrají.

První pokusy o bin Ládinovo zneškodnění

„Arciterorista“ se do hledáčku amerických zpravodajských služeb dostal už dlouho před 11. zářím 2001. V období okolo prvního útoku islamistů na Světové obchodní centrum v únoru 1993 si skupina tří agentek CIA uvědomila, že z fundamentalistických veteránů války v Afghánistánu se začíná formovat nebezpečná organizace pojmenovaná Al-Káida. Právě tyto agentky, přezdívané „Sesterstvo“, pak dokázaly tuto skupinu spojit i se samotným bin Ládinem a díky jejich informacím vzniklo v roce 1996 samostatné oddělení zaměřené na jeho dopadení.

V roce 1997 vypracovala CIA vůbec první plán na bin Ládinovu likvidaci. V tomto případě měla být využita řízená střela, zaměřená na místo jeho předpokládaného pobytu. Operace sice dostala posvěcení z vyšších míst, ale nakonec byla kvůli obavám z nejistého úspěchu a možných civilních obětí zastavena. Paradoxně ale hned následující rok Američané po teroristických útocích na ambasády ve východní Africe odpálili sérii raket na výcviková centra Al-Káidy.

Na konci 90. let pak protiteroristické centrum CIA dostalo rozkaz zformulovat komplexní strategii na její zničení, kam patřil i zásah proti jejímu nejvyššímu vedení. Kvůli politickým problémům v Pákistánu jej ale nakonec nerealizovalo. Zpravodajská služba nicméně během let 1999 a 2000 dokázala zmapovat podobu sítí Al-Káidy v Afghánistánu a částečně i její aktivity v zahraničí. 

V roce 2000 vznikl další plán na bin Ládinovo zneškodnění, tentokrát za pomoci rakety odpálené z bezpilotního letounu typu Predator. Na podzim roku 2000 ovšem vyslání takového stroje překazilo špatné počasí a série testů na americké půdě v létě následujícího roku nepřesvědčila nejvyšší místa o proveditelnosti akce. Kvůli právním a technologickým komplikacím byl útok na začátku září 2001 odložen na neurčito. Američané ale během let 2000 a 2001 pravidelně prováděli sledovací přelety nad Afghánistánem a postupně dokázali vytipovat místa, kde by se hledaný terorista mohl nacházet.

Těsný útěk z Tora Bora

Vše samozřejmě změnilo 11. září, po němž se dopadení bin Ládina stalo jasnou prioritou. CIA jen pár hodin po útocích informovala prezidenta Bushe, že za akcí nejspíše stojí Al-Káida, a v následujících dnech se zrodil plán na vojenský úder proti jejím afghánským základnám. Prezident v druhé polovině září také podepsal vysoce utajený dokument, kterým CIA pověřil pátráním po špičkách Al-Káidy a dal jí při těchto aktivitách maximální volnost.

Po invazi do Afghánistánu v říjnu 2001 začaly speciální týmy americké armády pročesávat severovýchod země, kde se měl bin Ládin ukrývat. Nejspíše zde skutečně pobýval, ale dařilo se mu před svými pronásledovateli zůstávat o krok napřed. Pozornost se postupně upřela na jeskynní komplex Tora Bora nedaleko hranic s Pákistánem, kde se nacházela jedna z bin Ládinových základen. Na začátku prosince na ni zaútočily americké a britské speciální síly podporované afghánskými ozbrojenci a podařilo se jim v ní opevněné teroristy obklíčit.

Bin Ládin již v té době ztratil některé ze svých nejbližších spolupracovníků a podle pozdějších svědectví jeho spolubojovníků se obával, že ze základny neunikne ani on sám. Postup Američanů a jejich spojenců však nebyl kvůli nedostatku vojáků příliš rychlý a velení opakovaně zamítlo příliš riskantní pokusy o útok. Džihádistům se také povedlo přimět některé místní milice k uzavření příměří, což zdrželo postup západních jednotek ještě více.

Nejpozději 16. prosince bin Ládin Tora Bora opustil a spolu s rodinou a několika spolubojovníky uprchl směrem k pákistánským hranicím. Britské a americké speciální jednotky dobyly poslední části komplexu o den později, ale našly již pouze řadové bojovníky. Podle pozdějších vyjádření armádních představitelů byli Američané právě zde bin Ládinovu dopadení nejblíže. 

Skládání mozaiky

Některé zdroje uvádí, že se po útěku z obklíčení zdržoval v severním Afghánistánu, jiné odhadují, že se přesunul do Pákistánu. Na různých místech v této zemi nicméně žil podle pozdější výpovědi jedné ze svých žen přinejmenším od druhé poloviny roku 2002. Několik týdnů po bitvě u Tora Bora ale natočil video, kde, viditelně zestárlý a zesláblý, vyzval k dalšímu pokračování bojů proti Západu. 

Pro Američany tak začalo pátrání nanovo. CIA nyní čekalo velmi dlouhé období spojování a prověřování útržků informací získaných různými způsoby po celém světě. Jednou z metod bylo i tvrdé vyslýchání zajatých teroristů, a to nejen v podobě známého „waterboardingu“ (mučení spočívající v napodobení pocitů, jaké člověk zažívá při topení se ve vodě) na základně Guantánamo.

Americká zpravodajská služba spolupracovala v období po 11. září například i se syrským nebo egyptským režimem, jejichž bezpečnostní síly se neštítily využívat i mnohem horších metod. Právě informace z těchto kontroverzních výslechů ovšem přivedla Američany na bin Ládinovu stopu. Jeden z islamistických militantů zatčených v roce 2002 v Mauritánii zmínil jméno Abu Ahmed al-Kuwaití. Vyšetřujícím bylo okamžitě jasné, že se jedná o přezdívku (v překladu znamená „otec Ahmeda z Kuvajtu“), ale i tak záznam založili do systému monitorujícího celosvětovou síť islamistických radikálů.

Pokračování: Hon na arciteroristu: Dopadení Usámy bin Ládina v Abbottábádu

Stejné jméno pak zmínil v lednu 2003 po několikaměsíčním tvrdém vyslýchání na základně v Guantánamu i bin Ládinův druh z Tora Bora Mohamed al-Kahtání. Ten zároveň uvedl, že se jedná o blízkého spolupracovníka nejužšího vedení Al-Káidy a nejspíše i bin Ládinova osobního kurýra. Takových zpráv se ovšem i díky odměně, kterou Američané na bin Ládinovu hlavu vypsali, objevovaly spousty a CIA neměla kapacity všechny je prověřovat...

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: U.S. Federal Government

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907