Hon na arciteroristu (2.): Dopadení Usámy bin Ládina v Abbottábádu

19.10.2016 - Jan Daniel

Ačkoliv americké tajné služby pátraly po bin Ládinovi již v 90. letech, po 11. září 2001 a útocích na Světové obchodní centrum se rozpoutal doslova hon na teroristu, který se stal nepřítelem USA číslo jedna

Bin Ládinův úkryt -<p>Přesný plánek bin Ládinova úkrytu v Pákistánu</p>
Bin Ládinův úkryt -

Přesný plánek bin Ládinova úkrytu v Pákistánu


Reklama

Usáma bin Ládin se po útoku Al-Káidy na cíle v New Yorku a Washingtonu stal globální „celebritou“ a jedním z nejhledanějších lidí světa. I tak se ale tomuto muži, pocházejícímu z prominentní saúdské rodiny, podařilo na dlouhá léta ztratit a jen občas o sobě dávat vědět prostřednictvím videonahrávek...

Předchozí část: Hon na arciteroristu (1): První pokusy o zneškodnění Usámy bin Ládina

Americká zpravodajská služba spolupracovala v období po 11. září například i se syrským nebo egyptským režimem. Informace z těchto výslechů přivedla Američany na bin Ládinovu stopu. Jeden z islamistických militantů zatčených v roce 2002 v Mauritánii zmínil jméno Abu Ahmed al-Kuwaití. Vyšetřujícím bylo okamžitě jasné, že se jedná o přezdívku (v překladu znamená „otec Ahmeda z Kuvajtu“), ale i tak záznam založili do systému monitorujícího celosvětovou síť islamistických radikálů.

V roce 2003 se jméno al-Kuwaití objevilo znovu, a to při výslechu nikoho menšího než Chálida Šejcha Mohameda, jednoho z klíčových organizátorů útoků z 11. září. CIA tak získala jistotu, že někdo jako al-Kuwaití přinejmenším existuje, byť Šejch Mohamed tvrdil, že organizaci dávno opustil. V roce 2005 nicméně CIA prohlásila, že dopadení bin Ládina pro ni přestává být hlavním cílem a nadále se bude soustředit spíše na rozbití vlastní teroristické sítě.

Jsem pořád s těmi samými, jako kdysi

Vzhledem k tomu, že došlo k zadržení dalších osob převážejících bin Ládinovy písemnosti a že se objevila jeho další videa, existovala velká šance, že terorista je stále naživu a komunikuje se svým okolím. CIA se tak rozhodla zaměřit na čtyři možné způsoby jeho lokalizování: prostřednictvím jeho širší rodiny, ostatních sledovaných členů organizace, způsobů financování a prostřednictvím kurýrů, s nimiž udržoval styky. Zadržení teroristé tak byli opakovaně dotazováni na jména, která se zdála být bin Ládinovi blízko.

Zpravodajci zpozorněli, když další z vysoce postavených členů vedení Al-Káidy existenci al-Kuwaitího opakovaně popřel, a začali si klást otázku, zda je pouze náhoda, že níže postavení členové organizace jej bez problémů identifikovali, zatímco ti důležití se snažili jeho význam zmenšit. Spojení přezdívky al-Kuwaití se skutečným člověkem Ibrahimem Sajídem Ahmedem ale přišlo až v roce 2007 a CIA dodnes odmítá prozradit, jak k tomu došlo.

Podle náznaků ze strany zpravodajců přišla tato informace ze třetí země a její získání bylo malým zázrakem. Trvalo ale ještě další tři roky, než mohla být identita údajného bin Ládinova kurýra využita. Není úplně jasné, jak CIA získala poslední kousek do skládanky, ale v červnu 2010 dokázala spojit telefonní číslo použité na severu Pákistánu s osobou domnělého kurýra. Ten si svým extrémně opatrným chováním okamžitě získal pozornost amerických agentů a po nějaké době pronesl do odposlouchávaného telefonu větu: „Jsem pořád s těmi samými jako kdysi.“ Netrvalo dlouho a CIA se dostala k tajemnému domu v jedné z okrajových čtvrtí pákistánského města Abbottábád. 

Bin Ládinův úkryt

Teď šlo o to, opatrně zjistit, kdo v domě přebývá. Jeho obyvatelé žili v izolaci a s výjimkou občasných cest do mešity či k lékaři jen málokdy areál opouštěli. CIA se ale podařilo za pomoci bezpilotního letounu pořídit snímky muže, odpovídajícího bin Ládinově tělesné konstituci. Záběry ale nebyly příliš kvalitní a Američané se báli provést další přelety, aby nevyvolali podezření obyvatel domu či pákistánských bezpečnostních služeb. Budova ale byla od podzimu 2010 nepřetržitě pozorována a zpravodajci dokázali zhruba určit počet obyvatel žijících uvnitř a jejich základní návyky.

Stále ale nedokázali najít cestu, jak skrytě určit jejich totožnost. Na konci roku dokonce ve městě otevřeli kliniku nabízející zdarma očkování proti žloutence, což jim mělo umožnit získat vzorky DNA dětí žijících v budově. Ani tento plán ale nepřinesl žádné výsledky.  Na nejvyšší úrovni mezitím probíhaly diskuse o dalším postupu, během nichž se nehledě na možná rizika prosadila idea úderu za pomoci speciální jednotky.

Prezident Obama tuto možnost preferoval proto, že při ní nehrozily politicky citlivé ztráty na životech civilistů a také umožňovala získat nezvratné důkazy, že se v domě bin Ládin skutečně nachází. Ředitel zpravodajské služby Leon Panetta nicméně prezidenta varoval, že vzhledem k minulým zkušenostem nemůže garantovat jistotu jeho výskytu v budově vyšší než 60 %.

Plánováním útoku byl pověřen jeden z nejzkušenějších amerických expertů na operace speciálních jednotek admirál William McRaven. CIA dokázala vypracovat hrubý nákres vnitřní podoby budovy, ale stále zůstávalo mnoho nejasností ohledně jejího zabezpečení. McRaven ovšem informoval prezidenta, že akce je proveditelná, a pokud je bin Ládin skutečně uvnitř, má velkou naději na úspěch.

Obama tak dal na začátku dubna svolení k zahájení praktického výcviku mužů z elitního týmu speciálních jednotek SEALS. Aniž by znala skutečný cíl svého nasazení, začala skupina trénovat nejprve ve Spojených státech a na konci dubna i v Afghánistánu na věrné napodobenině předpokládaného bin Ládinova úkrytu.

Žena jako štít

Prezident dal konečné povolení k útoku ráno 29. dubna a již o dva dny později vyrazily v rámci operace s kódovým názvem Neptunův trojzubec ze základny Bagram dva týmy o dvanácti mužích. Na pákistánské území je z důvodu utajení přepravily speciálně upravené „neviditelné“ helikoptéry UH60 „Black Hawk“, kterým zálohu tvořily další dva stroje typu CH-47 Chinook, připravené zasáhnout v případě komplikací. Celkem se na akci podílelo bezmála 80 mužů z různých jednotek a jeden pes, který měl případně pomoci při pronásledování prchajících teroristů. Na místo určení dorazily oba vrtulníky 2. května po půlnoci.

Podle původního plánu měl první tým zaútočit po zemi ze dvora budovy, zatímco druhý slaní na její střechu. Helikoptéra s prvním týmem se ovšem dostala do proudu horkého vzduchu a její pilot musel nouzově přistát vedle budovy. Nikomu z její posádky se nic nestalo, ale druhá helikoptéra raději přistála mimo areál. Po odpálení vstupních dveří Američané vtrhli do přízemí, kde narazili na první odpor. K největší komplikaci ovšem došlo při postupu do horního patra, kde bin Ládinův syn Chálid krátce zdržel útočníky střelbou z úkrytu.

Jeden z členů týmu jej ovšem vylákal ven za pomoci několika vět pronesených v arabštině a paštunštině a následně ho zneškodnil. Když Američané pronikli do ložnice ve třetím patře, uviděli samotného Usámu, držícího zbaběle před sebou ženu. Jeden z členů týmu SEALS ho ale zneškodnil několika přesně mířenými výstřely do hlavy. Od „přistání“ první helikoptéry po zabití nejhledanějšího teroristy světa neuplynulo ani čtvrt hodiny.

Chybějící metr

Jako nečekaná komplikace se ale ukázala jeho identifikace. Velení po týmu požadovalo doložení výšky mrtvoly a dalších jejích fyzických charakteristik, jenže nikdo ze SEALS nedisponoval žádným vhodným prostředkem pro změření těla. Jeden z členů týmu se tak údajně vedle mrtvého Usámy natáhl a ostatní jeho výšku prostě odhadli. Obama později tuto zprávu glosoval slovy, že když CIA pro úspěch operace zajistila helikoptéru za 60 milionů dolarů, mohla její členy vybavit alespoň skládacím metrem.

Po zajištění těla a zbylých obyvatel Američané budovu podrobně prohledali a zajistili všechny datové nosiče, dokumenty a zbraně. Zhruba po čtyřiceti minutách oba týmy budovu opustily a zničily při tom i větší část havarovaného vrtulníku. Na místo tak musel přiletět jeden z Chinooků, který vzal na palubu zajištěné dokumenty, Usámovo tělo a několik mužů prvního týmu.

TIP: Mnohohlavá krvavá hydra vraždící nevinné: Jak definovat terorismus?

Po návratu na základnu byla v Bagramu provedena další důkladná identifikace, která potvrdila, že zabitým je skutečně hledaný terorista. V 11 hodin večer washingtonského času tak mohl prezident Obama vystoupit s projevem, jímž tuto událost sdělil světu, a následujícího dne bylo bin Ládinovo tělo pohřbeno z paluby letadlové lodě Carl Vinson do Indického oceánu. Bezmála patnáctiletý hon amerických zpravodajských služeb na Usámu bin Ládina skončil.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907