Štýrský tahoun na střelnici: Vyzkoušeli jsme pistoli Steyr M.12
Pistole neodmyslitelně spjatá s rakousko-uherskou armádou se k vojákům podunajské monarchie dostávala obtížně. Co předcházelo jejímu nasazení a jak si vedla na střelnici?
Pistole M.12 vznikla v konstrukční kanceláři Štýrské zbrojovky (Waffenfabrik Steyr) jako odpověď na nepříliš zdařilou a výrobně náročnou Krnkovu pistoli M.7, již továrna vyráběla pro rakousko-uherskou armádu. Vývoj zbraně začal pravděpodobně v roce 1908 a pustil se do něj kolektiv tamních pracovníků vedený vrchním inženýrem Konrádem Murgthalerem. Současně přišel požadavek firmě Sellier & Bellot na vývoj nového náboje, jenž získal později označení 9mm Steyr. Důvodem přidělení této zakázky pražské firmě bylo působení konstruktéra již zavedené pistole Karla Krnky na postu vedoucího konstrukčního oddělení Hirtenberské továrny na náboje.
Pistole Steyr M.12 nese celou řadu charakteristických prvků modelů vyráběných štýrskou zbrojovkou – zadní část závěru, vytahovač a vedení nábojového pásku si konstruktéři „vypůjčili“ od Ferdinanda Mannlichera, systém uzamčení hlavně otáčením vychází z Krnkovy konstrukce, ale například bicí ústrojí je originální myšlenka. Pevná nábojová schránka nese zažité názory armádních autorit. Je zajímavé, že ač by nebylo složité pistoli přepracovat na klasický zásobník, požadavek na rekonstrukci se nestal předmětem ani pozdějších kontraktů.
Do války po atentátu
Konstrukční řešení pistole přihlásila zbrojovka k patentové ochraně 14. ledna 1911 a první série na sebe nenechala dlouho čekat. Již v únoru výrobce odeslal vzorek c. a k. ministerstvu války, avšak armáda o pistoli neměla zájem, protože stále probíhala výroba modelu M.7 ve Štýru a Budapešti.
První ovoce přinesl až kontrakt z roku 1912 na 5 000 kusů a 2,5 milionu nábojů pro Chile. Ještě téhož roku zadalo objednávku i Rumunsko, a to na 50 000 pistolí, které měly být dodány do října 1914. Ta se později ještě navýšila o dalších 5 000 kusů a následná výroba přinesla i nové zásahy do konstrukce – seřizovatelnou mušku či zvětšený nos pojistky pro eliminaci rizika skřípnutí prstu při nabíjení munice z pásku.
Výrobce stihl dodat zhruba 37 000 kusů, než rakousko-uherská vláda po atentátu na arcivévodu Ferdinanda v Sarajevu zastavila vývoz zbraní, a ty rozpracované úřady zabavily pro potřeby c. a k. armády. Oficiální zavedení ale neproběhlo obvyklým způsobem. V listopadu 1914 byla schválena jako nezavedená zbraň, a dokonce ještě do března 1915 se označovala jako „rumunská pistole“ pod názvem 9mm Repetierpistole M.12.
Válečná produkce dosáhla na 200 700 vyrobených kusů a výroba pokračovala až do roku 1919. V rámci řešení výzbrojních nedostatků nakoupilo i čs. ministerstvo národní obrany kromě jiného materiálu také 5 000 těchto zbraní, které ve službě vydržely, dokud je nenahradily armádní pistole vz. 24. Rakouské ozbrojené síly si je ve výzbroji ponechaly až do roku 1938. Po anšlusu Rakouska došlo k jejich zavedení do složek německé pořádkové policie (Ordnungspolizei) a úpravě na německý náboj.
Steyr M.12
- HMOTNOST: 1,2 kg
- DÉLKA: 216 mm
- DÉLKA HLAVNĚ: 128 mm
- RÁŽE: 9 × 23mm Steyr
- ZÁSOBNÍK: integrovaný na 8 nábojů
Dostali jsme do rukou
Na střelnici jsme vzali pistoli sic s nepůvodní povrchovou úpravou, ale zajímavou historií, vyrobenou v říjnu 1916. V době první světové války mělo Německo nedostatek pistolí P.08 a řešilo tuto situaci nákupem modelů v ráži 7.65 mm Browning. Bavorské ministerstvo války nemělo pro špatné zkušenosti s kvalitou Waltherů model 4 důvěru v kapesní pistole, a tak se obrátilo na Štýrskou a Budapešťskou zbrojovku. Zatímco z Uher dorazila odmítavá odpověď, Rakousko přišlo s obchodní nabídkou a v roce 1916 putovaly Němcům pistole M.12 včetně nábojů z Prahy.
První kusy dorazily v červnu a další následovaly tempem 1 000 pistolí měsíčně. Jelikož se u vojáků osvědčily, poslední rok války se kontrakt zvýšil o 6 000 kusů. V meziválečném období získaly pistole nové hlavně v ráži 9 mm Luger a sloužily u německé policie až do roku 1945. Bohužel zkoušenému modelu někdo hlaveň vyměnil sice za originální, ale původní ráži 9mm Steyr.
Naše zkušenost
U fanouška střelby z válečných zbraní by mezi pistolemi P08 a Colt 1911 rozhodně neměl chybět Steyr M.12. Velká, těžká ale elegantní služební pistole velice dobře sedí i do „chlapské“ ruky. Závěr se natahuje větší silou za zvuků kovového klapání. Integrovaný zásobník se plní zasazením rovného nábojového pásku do drážky, jak známe u opakovacích pušek. Pokud originální pásek zatím nevlastníte, dá se údajně využít verze k samopalu Sa24/26 na munici 7,62 × 25 mm, případně se na těle zbraně nachází jednoduchá pojistka držící závěr v zadní poloze, která umožňuje „nacvakat“ do zbraně náboje ručně po jednom.
Střelba samotná se dá srovnat s pistolemi podobné hmotnosti, avšak většího kalibru. Hmotnost je sice větší, ale zbraň je dobře vyvážená. Mířidla jsou pevná a viditelnost přes ně se od podobných modelů příliš neliší. Zajímavý je systém vybití nevystřelené munice. Po natažení závěru a jeho zajištění pojistkou je třeba zmáčknout záchyt nacházející se nad levou střenkou. Tou se zasune vývodka integrovaného zásobníku a náboje v rychlosti opustí zbraň v nekontrolovatelném gejzíru. Doporučujeme tuto zábavnou část alespoň jednou vyzkoušet, ideálně v prostředí, kde náboje jednoduše najdete.
Malá rozborka pro čištění po střelbě je poměrně jednoduchá – v přední části pistole se vytáhne kolík zajišťující spojení vratné pružiny a závěru, aby se po jeho natažení zbraň „rozpadla“ na tři hlavní části. Zpětný postup je složitější, jelikož je jen jedna možnost, v jaké poloze mít uloženou hlaveň v drážkách, aby přes ni přešel závěr v kolejnicích. Pro pohyb vpřed se musí uvolnit záchyt nad střenkou a nakonec opět zasadit pojistný kolík, který má vyraženou velkou šipku pro určení směru.
Finanční stránka
Jelikož je Steyr aktuálně ve sběratelském kursu, jeho ceny se pohybují od 15 000 Kč za běžné varianty až po několikanásobek za modely v původní povrchové úpravě, či například v dobových konverzích na ráži 9 × 19 mm Parabellum s odpovídajícím značením na těle zbraně. Munice se na trhu střídavě objevuje a mizí, nejčastější je novovýroba od italské firmy Fiocci v ceně 25 Kč/ks. V tuto chvíli pro ušetření přichází na řadu přebíjení nebo možnost zakoupení nové hlavně v ráži 9mm Luger prodávané za cenu kolem 8 000 Kč. Otázkou je, jak moc plánujete s touto přes sto let starou zbraní střílet a jestli raději nebudete chtít zachovat autenticitu s původním kalibrem.
