Úskalí růžové pilulky: Jaká jsou rizika nadužívání Ibalginu a podobných léků?

Jen v roce 2018 Češi z lékáren odnesli 7,4 milionu balení Ibalginu, z čehož vyplývá, že jsme spořádali bezmála čtvrt miliardy růžových tabletek. V přepočtu na obyvatele nás to řadí mezi evropské premianty, neboť větší oblibu tzv. nesteroidních antiflogistik hlásí pouze Finsko.

Zázrak z laboratoře

Když v roce 1961 vědci v britském Nottinghamu představili veřejnosti látku, která dokázala dosud nevídaným způsobem tlumit bolest, jejich objev se dal přirovnat k zázraku. Nová substance působila daleko účinněji než dosud užívaná kyselina salicylová, obsažená v aspirinu. Navíc se zdálo, že má mnohem méně vedlejších účinků, a zahájení sériové výroby proto doprovázela vysoká očekávání. A ta se naplnila: Po více než pěti desítkách let je dnes na celosvětovém trhu k dispozici více než sto třicet typů přípravků na bázi ibuprofenu, dostupných v naprosté většině států.

Jen pro zajímavost – název Ibalgin se používá pouze v České republice, na Slovensku a v Rumunsku. Nejčastěji můžeme ve světových lékárnách narazit na přípravek pod názvem Nurofen, který jeho britský výrobce poprvé uvedl na trh v roce 1983. Stejně jako tuzemský Ibalgin je ve své domovské Velké Británii suverénně nejoblíbenějším volně prodejným lékem, například v roce 2016 za něj tamější spotřebitelé utratili v přepočtu 3,5 miliardy korun. Nurofen je dostupný i u nás, ovšem jeho prodeje za Ibalginem značně zaostávají. Důvod je zřejmě zcela prostý – je totiž bílý.  

Kouzlení s barvami

Už původní brufen z 60. let byl růžový z několika praktických důvodů. Odborníci již dlouho vědí, že barvy mají na naši psychiku nebývalý vliv. Růžová je spojována s pocitem jemnosti, harmonie a uklidnění – tedy přesně toho, co člověk při bolesti potřebuje.

Účinnou látkou obsaženou v pilulkách je sice ibuprofen, s trochou nadsázky ale můžeme říct, že ještě větší službu prokazuje jinak zcela neúčinné růžové barvivo působící jako placebo efekt. Jistě není náhoda, že spokojení uživatelé často připisují Ibalginu vlastnosti, které reálně nemá, například dodání energie a zmírnění stresu. A v neposlední řadě charakteristická barva jistě přispěla i k mimořádné oblibě, jaké se těší u žen. 

Růžová je pro Ibalgin natolik specifická, že si ji jeho výrobce nechal zaregistrovat jako obchodní značku. Právo na výrobu pilulky stejného tvaru a barvy má od počátku roku 2018 výhradně společnost Sanofi (pod niž spadá i tuzemská Zentiva, výrobce „českého“ Ibalginu).

Fakt, že tuzemští spotřebitelé považují úlevu od bolesti a Ibalgin v podstatě za synonymum, potvrdila i anketa o nejdůvěryhodnější značku. V kategorii volně prodejných léků na bolest vítězí Ibalgin již několik let po sobě. Jedná se rovněž o přípravek, do jehož propagace lije výrobce vůbec nejvyšší sumy, třeba v roce 2011 zaplatila Zentiva za reklamu na Ibalgin bezmála 45 milionů korun, což představuje nejvyšší částku v kategorii volně prodejných léků.

Masivní kampaň pravděpodobně stojí za tím, že Češi dnes léky proti bolesti s oblibou nakupují do zásoby; podle Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jich tak činí 40 %. Pak nepřekvapí, že v domácích lékárničkách se nejčastěji vyskytuje právě Ibalgin.

Neveselé vyhlídky

Mohlo by se zdát, že jde o rozumné jednání. Pro případ nenadálé potřeby je přece výhodné být připraven. Otázkou je, zda je skutečně nezbytné při prvním náznaku bolesti hned vymačkávat tabletku. V příbalovém letáku se dočteme, že maximální dávka účinné látky činí 3 200 mg denně, což v praxi představuje 8 tabletek Ibalginu 400 – tolik pilulek ale zpravidla denně nespolykáme, takže většina z laických uživatelů se uklidní a má dojem, že nebezpečí nehrozí.

Je však třeba rozlišovat ještě jeden termín, a to nadužívání. O něm hovoříme v případě, kdy pacient příslušný lék pojídá více než polovinu dní v měsíci po dobu několika týdnů, což už není tak výjimečné. Například řada žen bez Ibalginu není schopna fungovat během bolestivé menstruace, a pokud k tomu čas od času přidají tabletku i při příležitostných bolestech hlavy nebo teplotě, dostávají se zmíněné hranici nebezpečně blízko.

Ačkoliv výzvu „čtěte pozorně příbalovou informaci“ slyšel každý z nás jistě mnohokrát, málokdo ji skutečně uposlechl. Podle průzkumu SÚKL z roku 2014 tak činí jen 39 % spotřebitelů. Mnozí z nich by tedy zřejmě byli překvapení, pokud by nahlédli do příbalového letáku k Ibalginu. Seznam nežádoucích účinků je dlouhý několik řádek a není to právě veselé čtení: nevolnost, žaludeční vředy, krvácení, problémy s játry, zácpa, krvácení z nosu, bolesti hlavy, závratě, vyrážky, vysoký krevní tlak…

Pokud po užití tabletky nic z uvedeného nepociťujeme, není to ještě důvodem k polevení v ostražitosti. Ve skutečnosti bychom měli naopak zpozornět, protože reálné riziko je neviditelné a přichází plíživě. I občasné „zobání“ Ibalginu může mít doslova smrtící důsledky, stopové množství ibuprofenu se totiž kumuluje ve vnitřních orgánech, zejména v játrech a ledvinách. A zde působí dál, ovšem už ne tak, jak bychom si přáli. Někteří lékaři již v 70. letech varovali, že pokud by brufen procházel schvalovacími testy v současné době, neprošel by ani do druhého kola.

Vředy a infarkt

Jedním z nepříjemných důsledků nadužívání Ibalginu je poškozování žaludeční a střevní sliznice, což může v extrémních případech vést nejen ke vzniku žaludečních vředů, ale i k vnitřnímu krvácení. Z toho důvodu lékaři důrazně nedoporučují, aby si Ibalginem ulevovali pacienti s nemocným žaludkem a také ti, kteří berou léky na ředění krve. Ostatně nevhodná kombinace s jinými léčivy bývá dalším kamenem úrazu; rizikovou interakci představují zejména antidepresiva.

V poslední době dále přibývají důkazy o souvislosti mezi užíváním ibuprofenu a zvýšeným rizikem infarktu myokardu. Mezinárodní tým vědců v roce 2017 analyzoval data téměř 450 tisíc lidí a zjistil, že riziko začíná růst už během prvního týdne užívání nesteroidních protizánětlivých léků. Nejvyšší bylo při vysokých dávkách ibuprofenu, kdy mohlo vzrůst až o více než 50 %. Po vysazení léku však opět rychle klesalo. Výčet nepříznivých následků přílišné obliby růžových pilulek tím ale nekončí.

Rizikovou skupinou jsou například těhotné ženy (které by se nicméně měly vyvarovat jakéhokoliv zbytečného polykání léků). Kanadsko-francouzská studie publikovaná v roce 2011 zjistila, že užívání nesteroidních protizánětlivých léků v raném těhotenství zvyšuje riziko spontánního potratu přibližně 2,4krát. Jiné montrealské studie pak naznačily souvislost mezi užíváním těchto léků v prvním trimestru a vyšším výskytem některých vrozených vad, zejména srdečních přepážek.

Pravidelné a dlouhodobé užívání Ibalginu přináší i další rizika. Samotný ibuprofen sice nevyvolává závislost podobnou opioidům, může však vést k návyku sahat po tabletě při každé bolesti a oddalovat řešení její skutečné příčiny. Novější výzkumy naznačují, že potlačování časné zánětlivé reakce pomocí nesteroidních protizánětlivých léků může u některých pacientů narušit přirozené odeznívání akutní bolesti a zvýšit riziko jejího přechodu do chronické formy. Bolest přitom představuje důležitý varovný signál organismu, který bychom neměli pouze potlačovat, ale především se snažit odhalit jeho příčinu.