Vodní sporty mají mnoho podob: Můžete při nich létat nad hladinou, surfovat na obřích vlnách nebo skákat z útesů
Vodní sporty nemusí znamenat jen plavání: můžete při nich létat nad hladinou, sjíždět divoké peřeje, krotit obří vlny nebo kráčet po dně.
Vysoko nad hladinou
- flyboarding | 2012
Flyboard vynalezl Francouz Franky Zapata v roce 2012. K „prknu“ jsou připevněny speciální boty a na jeho spodní straně se nacházejí vodní trysky. Do nich proudí pod vysokým tlakem voda ze skútru, který s prknem spojuje dlouhá hadice. Vzniklý proud dokáže jezdce vynést několik metrů nad hladinu a umožňuje mu provádět nejrůznější akrobatické manévry. (foto: Profimedia)
Divoké peřeje
- rafting | 1811
Historie sjíždění divokých řek v Severní Americe se často spojuje s expedicí Wilsona Hunta z roku 1811, jež se pokusila překonat peřeje Snake River. Rozvoj raftingu následně urychlil nástup nafukovacích člunů v polovině 19. století. Moderní podoba sportu se však zrodila až o mnoho dekád později a dnes se mu po celém světě věnují miliony nadšenců. (foto: Shutterstock)
Prkna, která znamenají svět
- surfing | 20. století
Jízda na vlnách má pravděpodobně velmi dlouhou historii a mohla se objevovat už u dávných mořeplaveckých kultur. Surfování v moderním pojetí se však zrodilo v Polynésii a na počátku 20. století se rozšířilo z Havaje do Kalifornie, Austrálie i dalších částí světa. Současný rekordman Sebastian Steudtner z Německa zdolal v roce 2020 u portugalského Nazaré vlnu vysokou 26,21 metru. (foto: Shutterstock)
Procházka po dně
- sea walking | 1947
Ačkoliv se o podvodní procházky pokoušeli potápěči již dřív, roku 1947 pomohl Bronson Hartley zpřístupnit zmíněnou aktivitu široké veřejnosti. Zájemci si nasadí speciální helmu, do níž se ze člunu na hladině přivádí vzduch hadicemi. Díky tomu se lze procházet po dně a pozorovat svět pod vodou bez potápěčského výcviku i bez složitého a drahého vybavení. (foto: Profimedia)
Kdo pumpuje, ten jede
- hydrofoil boarding | 1999
Hydrofoily jsou prkna vybavená podvodním křídlem, které při dostatečné rychlosti vytváří vztlak a zvedá jezdce nad hladinu – čímž výrazně snižuje odpor vody a umožňuje plynulejší jízdu. Někteří si vystačí s tzv. pumpováním, tedy rytmickým přenášením váhy a pohybem prkna, zatímco jiní hydrofoily kombinují s tažnými draky či křídly typu wing. (foto: Shutterstock)
Ke skoku připravit…
- cliff jumping | 5. století př. n. l.
Nejstarší známé vyobrazení člověka vrhajícího se z výšky do vody pochází z řecké hrobky objevené v jižní Itálii a datované do 5. století př. n. l. Zatímco však kdysi lidé skákali do vody především při lovu, dnes tak činí pro zábavu i ve snaze překonávat výzvy. Laso Schaller ze Švýcarska drží od roku 2015 rekord se skokem z výšky 58,8 metru. (foto: Shutterstock)
