Invazní korálovky kalifornské zlikvidovaly většinu plazů ostrova Gran Canaria

15.12.2021 - Stanislav Mihulka

Před čtvrtstoletím si teraristé na ostrov Gran Canaria přivezli několik korálovek kalifornských. Pozdější útěk těchto atraktivních hadů do volné přírody ale znamenal katastrofu…

<p>Korálovky kalifornské nepohrdnou ptáky, savci, obojživelníky ani plazy vhodné velikosti. Na jejich jídelníčku se pravidelně objevují například nebezpeční chřestýši.</p>

Korálovky kalifornské nepohrdnou ptáky, savci, obojživelníky ani plazy vhodné velikosti. Na jejich jídelníčku se pravidelně objevují například nebezpeční chřestýši.


Reklama

Korálovky kalifornské (Lampropeltis californiae) jsou atraktivní nejedovatí hadi ze západu USA a Mexika, kteří nejsou nebezpeční lidem. Tedy až na občasná a vcelku neškodná kousnutí. Mezi teraristy jsou velmi oblíbené, což jim otevřelo dveře do světa a nabídlo jinak nedostupné příležitosti.

V roce 1998 byly korálovky dovezené na ostrov Gran Canaria, třetí největší ostrov Kanárských ostrovů. Pár z nich poté uprchlo do volné přírody a brzy se ukázalo, že prostředí ostrova Gran Canaria korálovkám velmi vyhovuje. Úspěšně se zde rozmnožily a rychle zaplavily celý ostrov. Šlo vlastně o svého druhu rychlou a efektivní invazi. Jak to ale v podobných případech často bývá, ostrovní příroda je vůči invazním druhům velmi zranitelná.

Ohrožení plazi na Gran Canaria

Jako největší problém se brzy ukázal apetit korálovek – nepohrdnou totiž ptáky, savci, obojživelníky ani plazy vhodné velikosti. Potvrzují to zjištění Juliena Piqueta a Marty López-Darias ze španělského institutu Instituto de Productos Naturales y Agrobiología. Badatelé si všimli, že se na ostrově Gran Canaria v posledních letech dramaticky snížil počet původních plazů. 

TIP: Lstiví hadi: Invazní bojgy hnědé létají po světě letadly

Podle vědců je zřejmé, že za jejich náhlým úbytkem jsou korálovky kalifornské, které tyto původní plazy jednoduše snědly. Jak ukazuje porovnání s okolními ostrovy, zmizelo například asi 90 procent velkých ještěrů, 80 procent scinků a 50 procent gekonů. Výzkum španělských vědců opět ukázal, jak devastující může být vliv úspěšného invazního druhu, a to ve velmi krátkém čase.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907