Poznejte Kanárské ostrovy: Sopečný a turistický ráj

17.06.2019

Kanárské ostrovy, ležící asi sto kilometrů od afrických břehů, patří k nejzápadnějším výspám Evropské unie. Podle legendy je v minulosti střežili obří hafani, a název území tak nemá nic společného se žlutými opeřenci – pochází z latinského slova „canis“ neboli „pes“

<p>Činná sopka Teide je s 3 718 metry nejvyšším vrcholem Kanárských ostrovů i celého Španělska.</p>

Činná sopka Teide je s 3 718 metry nejvyšším vrcholem Kanárských ostrovů i celého Španělska.


Reklama

Současná podoba vlajky s třemi svislými pruhy vzešla z návrhu z roku 1961, schválení se však dočkala až o 22 let později. Nejdůležitější prvek tvoří státní znak – španělská koruna a erb se symboly sedmi vulkanických ostrovů v modrém poli, tedy Atlantiku. Střeží je siluety dvou psů, od nichž se odvozuje název souostroví. Každý ze sedmi hlavních ostrovů má však i vlastní vlajku.

Vulkanická činnost zformovala před mnoha miliony let sedm ostrovů, jež dnes známe jako Kanárské. Zatímco Fuerteventura, Gran Canaria a La Gomera již „utichly“, obyvatelé ostatních čtyř – Lanzarote, Tenerife, El Hierro a La Palma – mají důvod sledovat vrcholky kráterů s obavami. Čas od času z nich totiž opět stoupá dým, a před osmi lety zažili na El Hierro dokonce preventivní evakuaci. Naštěstí šlo o planý poplach. 

Jako z jiné planety

Naposledy chrlila lávu hora Timanfaya na Lanzarote v roce 1824, následky lze ovšem pocítit ještě dnes. Jen několik centimetrů pod povrchem dosahuje teplota půdy až 100 °C, a když do průrvy v zemi nalijete vodu, vmžiku se změní ve stoupající páru. Krajina už od pohledu sálá horkem a místy připomíná spíš Mars – ostatně ne náhodou si ji vybrali filmaři pro natáčení legendární sci-fi Planeta opic

TIP: Španělská sedmitisícovka Pico de Teide: Pekelná hora v pozemském ráji

O mocné síle sopek svědčí lidská osídlení navždy zalitá v lávě, jež dnes ukrývá národní park Timanfaya. Na Tenerife pak dřímá další hrozba – bezmála čtyřtisícová hora Teide. Její název představuje španělskou variantu slova „echeyde“ pocházejícího z jazyka původních ostrovanů (viz Stručné dějiny), kteří vrchol ztotožňovali s bájnou bytostí žijící uvnitř. A pokaždé, když začal vulkán projevovat známky neklidu, prováděli rituální obřady, aby jeho obyvatelku opět uspali. 

Bezprostřední blízkost sopek ovlivnila život místních i v jiných ohledech – vedla například ke specifickému zemědělství. Láva je totiž mimořádně úrodná, takže jinak monotónní panoráma zpestřují široké lány vinic.

 

Architekt čtyř barev

Kromě vulkánů se na formování současné tváře Kanárských ostrovů významně podílel zřejmě nejslavnější z tamních rodáků, architekt César Manrique. Ve svém díle maximálně využil možnosti, jež nabízí vyvřelé magma: Ve zborcené lávové jeskyni Jameos del Agua navrhl restauraci a sám pro sebe postavil vilu v pěti lávových bublinách, kterou se později rozhodl zpřístupnit veřejnosti. 

Jeho specifický rukopis lze nalézt zejména na Lanzarote, jemuž se někdy říká „ostrov Césara Manriqueho“. Dnes tam stojí jen minimum výškových staveb: Hotely pocházející z architektova ateliéru jsou totiž záměrně nižší než okolní palmy, a navíc dodržují čtyřbarevné schéma bílé, zelené, modré a černé, jež mistr považoval za čistě přírodní odstíny. Manrique po sobě zanechal také jeden světový unikát – na žádost místní vlády shromáždil sbírku víc než 1 400 druhů kaktusů. K její prohlídce láká návštěvníky další z architektových děl, osmimetrová skulptura pichlavého exempláře. 

Rekordní turismus

V posledních letech úřady na Kanárských ostrovech pravidelně přepisují statistiku návštěvnosti. Zájem o destinaci totiž roste rekordním tempem: V roce 2017 přivítal dvoumilionový region 16 milionů zahraničních hostů, což představuje třetinu všech cizinců mířících do Španělska, a nejvíc z nich zvolilo pro dovolenou ostrov Gran Canaria. Místní ekonomika přitom na turistickém ruchu zcela závisí: Podle odhadů tam návštěvníci z jiných zemí předloni utratili 18 miliard eur a příjmy z turismu představují 80 % ostrovního HDP.

STRUČNÉ DĚJINY

První osídlení Kanárských ostrovů datují archeologové pět tisíc let do minulosti. Zhruba ve 2. století př. n. l. se tam usadili Guančové (viz ilustraci), kteří přišli pravděpodobně ze severní Afriky a rozptýlili se na jednotlivých ostrovech, aniž by udržovali vzájemný kontakt. 

Hojné záznamy o souostroví ležícím nedaleko černého kontinentu pocházejí od starověkých autorů a dávají tušit, že region spojoval s antickou říší čilý obchodní ruch. Jisté teorie dokonce ztotožňují Tenerife s bájnou Atlantidou. Historikové si však dodnes nevědí rady s jednou záhadou: Neexistují žádné důkazy, že by původní obyvatelé ostrovů ovládli umění mořeplavby. Otázka tak zní, jak se na místo dostali.

Španělská nadvláda

Po několik následujících staletí se na Kanárské ostrovy pozapomnělo a na své znovuobjevení čekaly až do středověku. V roce 1312 k jejich břehům připluli Italové, následovali je Portugalci a nakonec Španělé, kteří toužili získat území pro sebe. V roce 1479 podepsali smlouvu s portugalskou vládou a výměnou za Azory, Kapverdy a Madeiru si od té doby činí na Kanárské ostrovy nárok. Obětí daného rozhodnutí se stali Guančové, jejichž stopy mizí už v polovině 16. století – pokud všichni nezemřeli, smísili se s nově příchozími obyvateli.

Po dlouhou dobu své nadvlády čelili Španělé snahám o převzetí moci ze strany pirátů či otrokářů. Navzdory tomu však na ostrovech zakládali prosperující vinice a plantáže cukrové třtiny, jež zásobovaly značnou část Evropy. Dnes mají Kanárské ostrovy status autonomie, který od Španělska obdržely v roce 1982. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 2 127 690; očekávaná doba dožití: 81,9 roku; prům. počet dětí: 1,03 na ženu; věková struktura: 16 % obyv. do 19 let, 18 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Las Palmas de Gran Canaria má 383 308 obyv.; náboženství: 84,9 % katolíci, 12,3 % ateisté, 1,7 % ostatní; oficiální jazyk: španělština; obyv. pod hranicí chudoby: 38 %; gramotnost: 97,1 %.

Politika

Státní zřízení: španělské autonomní společenství; prezident: Fernando Clavijo; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 20 425 USD (odhad z r. 2016; ČR – 34 200 USD); měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 7 493 km², o něco víc než Palestina; charakter území: převážně hornatý povrch sopečného původu; podnebí: oceánské, subtropické, ovlivněné pasáty; min. noční / max. denní teploty (°C): leden–březen 15–16/20–22, duben až červen 16–19/22–25, červenec–září 20–21/26–27, říjen–prosinec 16–20/22–26; nejnižší a nejvyšší bod: Atlantik (0 m) / Pico de Teide (3 718 m). 

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zprvu jednotné husitské hnutí se rozdělilo na několik názorově odlišných frakcí

Historie

Pilot lunárního modulu Buzz Aldrin se stal druhým člověkem, který kdy vstoupil na povrch Měsíce. Tím prvním byl jeho kolega Neil Armstrong.

Vesmír

Madagaskar patří mezi hlavní místa zvýšeného výskytu chráněných savců a zde žijící lemur vari je jedním k nejohroženějším druhům

Příroda

Něco jako místo s nulovou gravitací ve vesmíru neexistuje

Vesmír

V Benátkách trvale žije asi jen 261 tisíc lidí, ale ročně je navštíví přes 27 milionů turistů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907