Keltští válečníci si balzamovali lebky nepřátel a vystavovali je před svými obydlími
Pokud jde o oslavy vítězství v bitvách, Keltové si je dokázali užívat dosyta. Vyprávějí o tom antické řecké a římské texty, protože Keltové po sobě psané záznamy nezanechali. Problém je ale v tom, že obzvláště Římané s Kelty drsně válčili a jejich líčení historie bývá poněkud přibarvené. Historici si tak lámou hlavu s tím, čemu v římských pramenech o Keltech mohou věřit, a co je jenom dávná válečná propaganda.
Římané například popisovali, jak si Keltové z boje odnášeli hlavy zabitých nepřátel, které si pak balzamovali a vystavovali před svými domy. Takové trofeje pak podle záznamů zvyšovaly prestiž a moc válečníků, stejně jako zastrašovaly jejich případné protivníky. Dělali to ale Keltové doopravdy?
TIP: Vítejte u Keltů! Jak se žilo tajemnému kmeni na českém území?
Nové archeologické nálezy říkají, že podle všeho ano. Francouzští archeologové prozkoumali úlomky lebek z jihofrancouzského naleziště La Cailar z doby Keltů. Od objevu v roce 2000 se zde našlo asi 50 lebek starších než 2 tisíce let, které jsou rozlámané do přibližně 2 500 kousků. Analýzy potvrdily, že část těchto úlomků lebek prošla balzamováním. Je to poprvé, kdy chemický rozbor odhalil balzamování lebek u Keltů doby železné.
Live Science
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)